George Szell
| George Szell | |
|---|---|
 | |
| Narození | 7. června 1897 Budapešť |
| Úmrtí | 30. července 1970 (ve věku 73 let) Cleveland |
| Příčina úmrtí | mnohočetný myelom |
| Místo pohřbení | Arlington Memorial Park |
| Alma mater | Univerzita hudebních a dramatických umění ve Vídni |
| Povolání | dirigent, classical pianist, hudební skladatel a vysokoškolský učitel |
| Zaměstnavatelé | Nová škola Hochschule für Musik „Hanns Eisler“ Berlin |
| Ocenění | komandér Řádu britského impéria (1963) velkokříž Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo Laurel Leaf Award |
| Funkce | profesor |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
George Szell [sell] (7. červen 1897, Budapešť - 30. červenec 1970, Cleveland) byl maďarsko-americký dirigent a klavírista.
Život a působení
[editovat | editovat zdroj]Narodil se jako György Szell v židovské rodině advokáta a obchodníka v Budapešti, která přijala katolické křesťanství a dala se pokřtít.
Rodina se brzy přestěhovala do Vídně. György vystudoval Státní hudební akademii ve Vídni a v Lipsku a ač měl klavírní průpravu, rozhodl se pro kariéru dirigenta. Jeho talent zaujal Richarda Strausse, jemuž dělal Szell asistenta v berlínské Státní opeře.
Vedl pak operní orchestry ve Štrasburku (1917), v Německém divadle v Praze (1919–1921), v Darmstadtu (1922) a v Düsseldorfu (1922–1924). Od roku 1924 do roku 1930 byl šéfdirigentem Státní opery v Berlíně a v letech 1929–1937 působil opět v Praze.
V USA debutoval roku 1930, se St. Louis Symphony Orchestra. Ve Spojených státech se definitivně usadil po začátku druhé světové války v roce 1939. Učil na New School for Social Research a na Mannes School of Music v New Yorku a byl šéfdirigentem v Metropolitní opeře (1942-46). V roce 1946 se stal občanem USA. Od tohoto roku až do své smrti byl hudebním ředitelem Cleveland Orchestra, který se pod jeho vedením stal jedním z nejlepších světových orchestrů.
Vedl též Královský orchestr Concertgebouw v Amsterdamu, od roku 1963 byl hostujícím dirigentem New York Philharmonic a prozatímně toto těleso vedl i v letech 1969–1970.
Pro jeho styl dirigování bylo charakteristické ctění původních záměrů skladatele, ale také silně autoritativní vedení souboru.[1]
Působení v Praze
[editovat | editovat zdroj]
Po vzniku Československa, v letech 1919–1921, byl Szell dirigentem v německém divadle v Praze. V letech 1929–1937 byl hudebním ředitelem Nového německého divadla v Praze, dokud nemusel emigrovat před hrozbou nacismu.[2]
Dirigent
[editovat | editovat zdroj]- 1932 Jaroslav Křička: Bílý pán aneb Těžko se dnes duchům straší
- 1933 Hans Krása: Zásnuby ve snu, premiéra 18. května 1933
Diskografie
[editovat | editovat zdroj]Gramofonová technika byla už od 30. let na slušné úrovni a rychle se zdokonalovala. George Szell byl velmi oblíbeným dirigentem pro nahrávky klasické a operní hudby a nahrál i několik desek komorní hudby jako klavírista. V jeho nahraném repertoáru jsou zahrnuti přední skladatelé 18.-20. století:
- Ludwig van Beethoven - všechny symfonie, všechny klavírní koncerty (poprvé s L. Fleisherem, podruhé s E. Gilelsem), Missa solemnis.
- Johannes Brahms - všechny symfonie, klavírní koncerty (s L. Fleisherem a podruhé s R. Serkinem), houslový koncert s D. Oistrachem, koncert pro housle a violoncello s D. Oistrachem a M. Rostropovičem.
- Anton Bruckner - symfonie č. 3 a 8.
- Petr Iljič Čajkovskij - symfonie č. 4, 5 a 6, Italské capriccio.
- Antonín Dvořák - symfonie 7 až 9, Slovanské tance, koncert pro violoncello s P. Casalsem a Českou filharmonií.
- Joseph Haydn - symfonie 88, 92-99 a 104.
- Gustav Mahler - symfonie č. 6, 8 a 10.
- Felix Mendelssohn-Bartholdy - symfonie č. 4, Sen noci svatojánské.
- Wolfgang Amadeus Mozart - symfonie č. 28, 33, 35, 39-41, klavírní koncerty s R.Cassadesusem. V klavírních kvartetech č. 1 a 2 a v houslových sonátách KV 296 a 301 hrál Szell klavírní part.
- Sergej Prokofjev - symfonie č. 5, klavírní koncerty č. 1 a 3.
- Franz Schubert - symfonie č. 8 a 9
- Robert Schumann - 4 symfonie.
- Bedřich Smetana - Vltava, orchestrální části z Prodané nevěsty, kvartet č. 1 Z mého života v orchestrální úpravě G. Szella.
- Richard Strauss - Don Juan, Don Quixote, Till Eulenspiegel, čtyři poslední písně.
- Igor Stravinskij - Pták Ohnivák
- Richard Wagner - předehry a orchestrální hudba z oper Prsten Nibelungův, Mistři pěvci norimberští, Tristan a Isolda, orchestr: Cleveland Orchestra, nahrávky z let 1962, 1968 a 1969 vydala firma CBS, dnes jsou nahrávky distribuovány pod značkou Sony Classical.[3]
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]- George Szell byl nositelem nejvyššího francouzského vyznamenání Čestné legie v hodnosti komandéra.
- Britská vláda udělila Szellovi roku 1983 in memoriam Řád britského impéria v hodnosti komandéra.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ http://www.encyclopedia.com/topic/George_Szell.aspx#2
- ↑ REEL, James. George Szell : Biography [online]. allmusic.com [cit. 2018-07-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Wagner, George Szell, Cleveland Orchestra – Orchestral Music From: Der Ring Des Nibelungen - Die Meistersinger - Tristan Und Isolde [online]. discogs.com [cit. 2018-07-30]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu George Szell na Wikimedia Commons - G. Szell na AllMusic
- George Szell discography
- Video: Szell zkouší druhou větu Beethovenovy Páté symfonie
- European archive Volná nahrávka Brahmsovy 3. symfonie, dirigent G. Szell, Amsterdam Concertgebouw Orchestra.
