Přeskočit na obsah

Glenda Farrellová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Glenda Farrellová
Glenda Farellová ve 30. letech
Glenda Farellová ve 30. letech
Narození30. června 1904
USA Enid, Oklahoma
Úmrtí1. května 1971 (ve věku 66 let)
USA New York, New York
Místo pohřbeníWest Point Cemetery
Alma materMount Carmel Catholic Academy
Aktivní roky1928–1970
ChoťThomas Richards (1921–1929)
Dr. Henry Ross (1941)
DětiTommy Farell
RodičeCharles Farrell
Wilhelmina Farellová
Cena Emmy
Nejlepší herečka ve vedlejší roli v dramatickém seriálu
1963 – Ben Casey
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Glenda Farrellová (30. června 1904 – 1. května 1971) byla americká herečka. Během své více než 50leté kariéry se nejvíce proslavila rolí reportérky Torchy Blaneové v sérii sedmi filmů. Objevila se také v mnoha broadwayských hrách i televizních filmech a seriálech. V roce 1963 získala televizní cenu Emmy pro nejlepší herečku ve vedlejší roli za roli Marthy Morrisonové v dramatickém seriálu Ben Casey.

Život

[editovat | editovat zdroj]
Glenda Farellová v roce 1938

Mládí a začátek kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Narodila se 30. června 1904 ve městě Enid ve státě Oklahoma[1] jako dcera irského obchodníka s koňmi Charlese Farrella a jeho ženy Wilheminy německého původu. Měla také dva bratry; Dicka a Genea. Již v dětství se s rodinou přestěhovala do Wichity v Kansasu, kde poté v sedmi letech začala hrát v divadle ve hře Chaloupka strýčka Toma.[2] Její matka ji v herectví velmi podporovala, neboť sama chtěla být herečkou, ale nedokázala se nikdy prosadit. O několik let později se rodina opět přestěhovala až do San Diega v Kalifornii, kde dospívající Glenda nastoupila do divadelní společnosti Virginia Brissac Stock Company založené slavnou divadelní herečkou Virginií Brissacovou.[2] V této době se také umístila na třetím místě v soutěži „Fame and Fortune Contest“ (~ soutěž o slávu a štěstí), kterou sponzoroval filmový měsíčník Motion Picture Magazine. Její fotografie byly v čísle z dubna 1919 vydány i s krátkým životopisem, což na ni upoutalo více pozornosti. Její cesta k filmům však byla ještě dlouhá. Po následujících devět let stále ještě účinkovala v divadle a mimo to se také vzdělávala na katolické střední škole Mount Carmel Catholic Academy.

Ve filmu debutovala v roce 1928, kdy se objevila ve vedlejší roli komediálním muzikálu Lucky Boy. Divadlo pro ni však stále znamenalo více než filmy a o rok později se proto odstěhovala do New Yorku, kde ve hře Skidding nahradila svou kolegyni Erin O'Brien-Moore.[2] Hra později posloužila i jako předloha k sérii 16 filmů s Andym Hardym, kterého ztvárňoval Mickey Rooney.[3] V roce 1930 se k filmům vrátila a po jednom krátkometrážní snímku Lucky Break byla obsazena do gangsterky Malý Cézar (1931). Svou první hlavní roli ztvárnila po boku Edwarda G. Robinsona a Douglase Fairbankse Jr. Po skončení natáčení se však hned vrátila zpět na Broadway a za své výkony ve hře Life Begins sklidila nadšené recenze.

Připouštím, že ve filmech jsou obrovské peníze, ale cítím, že divadlo je základem herecké profese.[2]

Filmové studio Warner Bros. se však nenechalo odbýt a nabídlo jí roli ve filmové adaptaci hry Life Begins. Glenda jim na nabídku kývla, a nakonec s nimi podepsala i sedmiletou smlouvu. Zpátky na divadelní jeviště se poté vrátila až v roce 1939. Během prvních pěti let u Warner Bros. se objevila v bezmála 40 filmech včetně film-noiru Jsem uprchlý galejník (1932), komedie Podsvětí ve fraku (1933) nominované na Oscara a muzikálu Gold Diggers of 1935 (1935). V devíti filmech byla také spárována se svou přítelkyní Joan Blondellovou.[4] V roce 1937 však přišla jedna z jejích zlomových rolí, kdy se v komediálním dramatu Smart Blonde objevila jako reportérka Torchy Blaneová. Snímek se stal překvapivým hitem a vedení studia brzy začalo vyvíjet další filmové adaptace detektivních románů Fredericka Nebela. Během dvou let se jako Torchy objevila v sedmi filmech a její popularita rychle stoupla. V roce 1937 také poprvé vystoupila v rozhlasovém seriálu Vanity and Playhouse a dokonce byla i na jeden rok zvolena starostkou čtvrti North Hollywood.

Pozdější kariéra

[editovat | editovat zdroj]
Glenda Farellová a Edward Everett Horton ve filmu Nobody's Fool (1936)

V roce 1939 jí vypršela smlouva s Warner Bros. a Glenda se rozhodla vrátit se zpět na divadelní jeviště. V červenci 1939 začala hrát v divadle Westport Country Playhouse ve Westportu, ale brzy se přesunula opět na Broadway, kde se spolu s Lylem Talbotem a Alanem Dinehartem objevila ve hře Separate Rooms v divadle Plymouth. Během dvou let ji odehrála celkem 613krát a v roce 1941 se opět vrátila i na stříbrné plátno úspěšným film-noirem Johnny Eager. Na další dvě dekády tak střídavě hrála ve filmech i v divadle. Mezi její nejvýznamnější snímky ze 40. a 50. let patří například; komedie Rozruch ve městě (1942), western Apache War Smoke (1952) nebo dramata Girls in the Night (1953) a Uprostřed noci (1959). V roce 1949 také debutovala v televizi v antologickém seriálu The Chevrolet Tele-Theatre a během následujících dvaceti let se objevila v dalších více než 40 seriálech (vč. Kraft Television Theatre, Studio One a United States Steel Hour).

V roce 1963 získala za hostování v dvoudílné epizodě seriálu Ben Casey dokonce cenu Emmy pro nejlepší herečku v dramatickém seriálu. O pět let později nakonec oznámila svůj odchod z herectví, ale brzy se vrátila a svou kariéru definitivně ukončila až v roce 1970. Jejím posledním hereckým počinem se stala broadwayská hra Forty Carats. Svou kariéru byla donucena ukončit ze zdravotních důvodů, jejichž příčinu jí později diagnostikovali jako rakovinu plic.

Osobní život a smrt

[editovat | editovat zdroj]

Svého prvního manžela – filmového střihače Thomase Richardse potkala roce 1920 na benefičním plese námořnictva v San Diegu. Vzali se v roce 1921 a o osm let později se rozvedli. Vychovali spolu syna Tommyho Farella, který se později stal hercem. V roce 1931 byla Glenda zasnoubena s hercem Jackem Durantem, ale na svatbu nakonec nedošlo. V roce 1941 se vdala podruhé, za leteckého majora a chirurga Henryho Rosse. Manželé zůstali po 30 let až do její smrti.

Glenda Farellová zemřela na rakovinu plic 1. května 1971 ve svém domě v New Yorku ve věku 66 let.

Filmografie (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
Glenda Farrellová ve filmu Havana Windows (1933)
Glenda Farrellová a Margaret Lindsay ve filmu The Law in Her Hands (1936)
Glenda Farrellová ve filmu Smart Blonde (1937)

Filmy

[editovat | editovat zdroj]

Seriály

[editovat | editovat zdroj]
  • 1949–1958 Studio One (4 epizody)
  • 1952–1953 Armstrong Circle Theatre (2 epizody)
  • 1956–1957 Kraft Television Theatre (5 epizod)
  • 1960–1963 The United States Steel Hour (5 epizod)
  • 1963 Ben Casey (2 epizody)

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Glenda Farrell na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Glenda Farrell. Los Angeles Times [online]. 1971-05-02 [cit. 2023-08-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d ALIPERTI, Cliff. Glenda Farrell Biography and 1930s Hollywood Heyday. Immortal Ephemera [online]. 2013-09-10 [cit. 2023-08-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Glenda Farrell, Film Star, Dies at 66. The New York Times [online]. 1971-05-02 [cit. 2023-08-22]. Dostupné online. 
  4. ↑ BLONDELLOVÁ, Joan. My Pal Glenda [online]. 2013-07-22 [cit. 2023-08-22]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Glenda_Farrellová&oldid=23236897“