Gonzalo Escobar
Gonzalo Escobar | |
---|---|
Gonzalo Escobar na Monte-Carlo Masters 2022 | |
Stát | Ekvádor |
Datum narození | 20. ledna 1989 (35 let)[1] |
Místo narození | Manta, Ekvádor[1] |
Bydliště | Manta, Ekvádor[1] |
Výška | 178 cm[1] |
Hmotnost | 79 kg[1] |
Držení rakety | levou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 908 452 USD |
Tenisová raketa | Babolat |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 4–5 |
Tituly | 0 ATP, 6 Futures |
Nejvyšší umístění | 281. místo (15. června 2015) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 122–106 |
Tituly | 6 ATP, 12 challengerů, 8 Futures |
Nejvyšší umístění | 38. místo (15. listopadu 2021) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 3. kolo (2022, 2023) |
French Open | 2. kolo (2022, 2024) |
Wimbledon | 3. kolo (2021) |
US Open | 3. kolo (2022) |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | semifinále (2022) |
French Open | čtvrtfinále (2022) |
Wimbledon | 3. kolo (2021) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 30. srpna 2024
Gonzalo Escobar (* 20. ledna 1989 Manta, Manabí) je ekvádorský profesionální tenista hrající levou rukou. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál šest deblových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal šest titulů ve dvouhře a dvacet ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červnu 2015 na 281. místě a ve čtyřhře pak v listopadu 2021 na 38. místě. Trénuje ho Ana María Constantinescuová.[1]
V ekvádorském daviscupovém týmu debutoval v roce 2013 světovou baráží proti Švýcarsku, v němž za rozhodnutého stavu vyhrál závěrečnou dvouhru nad Marcem Chiudinellim. Švýcaři zvítězili 4:1 na zápasy. Do září 2024 v soutěži nastoupil k šestnácti mezistátním utkáním s bilancí 4–3 ve dvouhře a 6–6 ve čtyřhře.[3]
Univerzitní tenis hrál během studia na Texas Tech University se sídlem v Lubbocku. V roce 2012 byla zařazen do celonárodního deblového výběru All-America NCAA („týmu hvězd“).[4][5]
Tenisová kariéra
[editovat | editovat zdroj]V rámci událostí okruhu ITF debutoval v srpnu 2004, když zasáhl do čtyřhry v rodné Mantě, na turnaji s dotací 25 tisíc dolarů. V úvodním kole podlehl s krajanem Patriciem Alvaradem kanadsko-brazilskému páru Pierre-Ludovic Duclos a Julio Silva. Během srpna 2014 získal premiérovou trofej v této úrovni tenisu, když ovládl dvouhru i čtyřhru na turnaji ITF v ekvádorském Guayaquilu s rozpočtem 10 tisíc dolarů.[6][2]
Ve finále okruhu ATP Tour debutoval v deblu Delray Beach Open 2021, kde v páru s Uruguaycem Arielem Beharem porazili americké bratry Christiana a Ryana Harrisonovi. Oba si připsali první kariérní trofeje.[7] Jako poražení finalisté pak odešli s Beharem z boje o titul na Argentina Open 2021 v Buenos Aires poté, co nestačili na bosensko-srbskou dvojici Tomislav Brkić a Nikola Ćaćić.[8] Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu French Open 2020. V úvodním kole však s Arielem Beharem prohráli s pozdějšími americkými čtvrtfinalisty Nicholasem Monroem a Tommym Paulem až v tiebreaku rozhodující sady.[6]
Na Panamerických hrách v Limě v roce 2019̟ vyhrál zlatou medaili v mužské čtyřhře, v téže soutěži v Torontu v roce 2015 získal v mužské čtyřhře bronzovou medaili.
Finále na okruhu ATP Tour
[editovat | editovat zdroj]Čtyřhra: 14 (6–8)
[editovat | editovat zdroj]
|
Stav | č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | leden 2021 | Delray Beach, Spojené státy | ATP 250 | tvrdý | Ariel Behar | Christian Harrison Ryan Harrison |
6–7(5–7), 7–6(7–4), [10–4] |
Finalista | 1. | březen 2021 | Buenos Aires, Argentina | ATP 250 | antuka | Ariel Behar | Tomislav Brkić Nikola Ćaćić |
3–6, 5–7 |
Vítěz | 2. | duben 2021 | Marbella, Španělsko | ATP 250 | antuka | Ariel Behar | Tomislav Brkić Nikola Ćaćić |
6–2, 6–4 |
Finalista | 2. | duben 2021 | Bělehrad, Srbsko | ATP 250 | antuka | Ariel Behar | Ivan Sabanov Matej Sabanov |
3–6, 6–7(5–7) |
Finalista | 3. | červen 2021 | Stuttgart, Německo | ATP 250 | tráva | Ariel Behar | Marcelo Demoliner Santiago González |
6–4, 3–6, [8–10] |
Finalista | 4. | leden 2022 | Adelaide, Austrálie | ATP 250 | tvrdý | Ariel Behar | Wesley Koolhof Neal Skupski |
6–7(5–7), 4–6 |
Vítěz | 3. | duben 2022 | Bělehrad, Srbsko | ATP 250 | antuka | Ariel Behar | Nikola Mektić Mate Pavić |
6–2, 3–6, [10–7] |
Finalista | 5. | červen 2022 | Mallorca, Španělsko | ATP 250 | 2tráva | Ariel Beharr | Rafael Matos David Vega Hernández |
6–75–7, 7–68–6, [1–10] |
Finalista | 6. | červen 2023 | Rosmalen, Nizozemsko | ATP 250 | tráva | Oleksandr Nedověsov | Wesley Koolhof Neal Skupski |
6–7(1–7), 2–6 |
Vítěz | 4. | červenec 2023 | Båstad, Švédsko | ATP 250 | antuka | Oleksandr Nedověsov | Francisco Cabral Rafael Matos |
6–2, 6–2 |
Finalista | 7. | srpen 2023 | Kitzbühel, Rakousko | ATP 250 | antuka | Oleksandr Nedověsov | Alexander Erler Lucas Miedler |
4–6, 4–6 |
Finalista | 8. | listopad 2023 | Sofie, Bulharsko | ATP 250 | tvrdý (h) | Oleksandr Nedověsov | Julian Cash Nikola Mektić |
6–3, 3–6, [13–11] |
Vítěz | 5. | únor 2024 | Los Cabos, Mexiko | ATP 250 | tvrdý | Oleksandr Nedověsov | Max Purcell Jordan Thompson |
5–7, 6–7(2–7) |
Vítěz | 6. | duben 2024 | Estoril, Portugalsko | ATP 250 | antuka | Oleksandr Nedověsov | Sadio Doumbia Fabien Reboul |
7–5, 6–2 |
Tituly na challengerech ATP a okruhu Futures
[editovat | editovat zdroj]Legenda |
---|
Challengery (0 D; 12 Č) |
Futures (6 D; 8 Č) |
Dvouhra (6 titulů)
[editovat | editovat zdroj]Č. | datum | turnaj | povrch | poražený finalista | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
1. | srpen 2014 | Guayaquil, Ekvádor | antuka | Roberto Quiroz | 6–2, 6–2 |
2. | srpen 2014 | Guayaquil, Ekvádor | tvrdý | Iván Endara | 6–3, 7–5 |
3. | srpen 2014 | Quito, Ekvádor | antuka | Jean-Yves Aubone | 4–6, 7–6(7–5), 6–3 |
4. | září 2014 | Quito, Ekvádor | antuka | Mauricio Echazú | 6–2, 6–1 |
5. | srpen 2015 | Winnipeg, Kanada | tvrdý | Fritz Wolmarans | 7–6(7–4), 6–0 |
6. | květen 2017 | Frascati, Itálie | antuka | Viktor Galović | 6–1, 6–2 |
Čtyřhra (20 titulů)
[editovat | editovat zdroj]Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | poražení finalisté | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | srpen 2014 | Guayaquil, Ekvádor | antuka | Jean-Yves Aubone | Iván Endara Caio Silva |
7–6(8–6), 6–2 |
2. | srpen 2014 | Quito, Ekvádor | antuka | Rodrigo Sánchez | Caio Silva Thales Turini |
6–1, 6–0 |
3. | říjen 2014 | Lima, Peru | antuka | Emilio Gómez | Eduardo Dischinger Tiago Lopes |
6–3, 6–2 |
4. | květen 2016 | Tampa, Spojené státy | antuka | Roberto Quiroz | Miomir Kecmanović Jonas Lütjen |
6–4, 7–6(7–4) |
5. | prosinec 2017 | Metepec, Mexiko | tvrdý | Manuel Sánchez | John Paul Fruttero Thai-Son Kwiatkowski |
6–3, 6–3 |
6. | prosinec 2017 | Cancún, Mexiko | tvrdý | Bruno Sant'Anna | Boris Arias Federico Zeballos |
1–6, 6–3, [10–4] |
7. | březen 2018 | Poreč, Chorvatsko | antuka | Bruno Sant'Anna | Ivan Sabanov Matej Sabanov |
6–4, 5–7, [11–9] |
1. | duben 2018 | León, Mexiko | tvrdý | Manuel Sánchez | Bradley Mousley John-Patrick Smith |
6–4, 6–4 |
8. | srpen 2018 | Bolzano, Itálie | antuka | Hernán Casanova | Wilson Leite Bruno Sant'Anna |
7–5, 6–2 |
2. | květen 2019 | Jeruzalém, Izrael | tvrdý | Ariel Behar | Evan King Julian Ocleppo |
6–4, 7–6(7–5) |
3. | červenec 2019 | Praha, Česko | antuka | Ariel Behar | Andrej Golubjev Oleksandr Nedověsov |
6–7(4–7), 7–5, [10–8] |
4. | září 2019 | Janov, Itálie | antuka | Ariel Behar | Guido Andreozzi Andrés Molteni |
3–6, 6–4, [10–3] |
5. | říjen 2019 | Santo Domingo, Dominikánská republika | antuka | Ariel Behar | Orlando Luz Luis David Martínez |
6–7(5–7), 6–4, [12–10] |
6. | říjen 2019 | Lima, Peru | antuka | Ariel Behar | Felipe Meligeni Alves Luis David Martínez |
6–2, 2–6, [10-3] |
7. | listopad 2019 | Guayaquil, Ekvádor | antuka | Ariel Behar | Thiago Seyboth Wild Pedro Sakamoto |
7–6(7–4), 7–6(7–5) |
8. | leden 2020 | Bangkok, Thajsko | tvrdý | Miguel Ángel Reyes-Varela | Čang Ze Kung Mao-sin |
6–3, 6–3 |
9. | leden 2020 | Newport Beach, Spojené státy | tvrdý | Ariel Behar | Antonio Šančić Tristan-Samuel Weissborn |
6–2, 6-4 |
10. | říjen 2020 | Istanbul, Turecko | tvrdý | Ariel Behar | Robert Galloway Nathaniel Lammons |
4–6, 6–3, [10–7] |
11. | červen 2023 | Ilkley, Spojené království | tráva | Oleksandr Nedověsov | Robert Galloway John-Patrick Smith |
2–6, 7–5, [11–9] |
12. | březen 2024 | Girona, Španělsko | antuka | Oleksandr Nedověsov | Jonathan Eysseric Albano Olivetti |
7–6(7–1), 6–4 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gonzalo Escobar na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f Gonzalo Escobar na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 11. dubna 2024
- ↑ a b Gonzalo Escobar na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 11. dubna 2024
- ↑ Gonzalo Escobar na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 28. února 2024
- ↑ Raony Carvalho, Gonzalo Escobar Named ITA All-Americans [online]. Texas Tech Univ., 2012-06-08 [cit. 2021-03-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Gonzalo Escobar Wins First Pro Event [online]. Texas Tech Univ., 2014-08-13 [cit. 2021-03-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Gonzalo Escobar | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-03-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Behar/Escobar Claim Delray Beach Doubles Title In Style [online]. ATP Tour, Inc., 2021-01-13 [cit. 2021-02-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Tomislav Brkic/Nicola Cacic Earn First ATP Title In Buenos Aires [online]. ATP Tour, Inc., 2021-03-07 [cit. 2021-03-11]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Gonzalo Escobar na Wikimedia Commons
- Gonzalo Escobar na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Gonzalo Escobar na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Gonzalo Escobar na stránkách Davis Cupu (anglicky)