Hemicelulóza

Hemicelulóza je polysacharid, který se od celulózy liší nižší relativní molekulovou hmotností a stavbou řetězce. Na stavbě polysacharidového řetězce se totiž podílí glukóza a další monosacharidy – jak různé hexózy (manóza, galaktóza), tak i pentózy (arabinóza, xylóza) a uronové kyseliny^[1] a eventuálně i různé cukerné methylderiváty.

Vlastnosti

Jsou to rovné, lineární polysacharidy (polymerační stupeň je 100–200) s krátkými postranními řetězci a menším stupněm krystalického podílu (převládá u nich amorfní část, mohou však rovněž tvořit i krystality). Doprovázejí celulózu v jednotlivých vrstvách buněčné stěny rostlin. Tvoří zde tmelící vrstvu mezi celulózními řetězcovými makromolekulami, váže se na ni lignin.

Ze dřeva je lze extrahovat pomocí zředěných alkálií a snadno hydrolyzovat zředěnými kyselinami za tepla.

Výskyt

Podíl hemicelulóz činí u jehličnanů 15–25 %, u listnatých stromů 25–45 %.^[zdroj?] Podle obsahu se dělí do několika skupin, z nichž jsou významné:^[1]

manan – hemicelulóza bohatá na mannózu je přítomná především u jehličnanů
galaktan – hemicelulóza bohatá na galaktózu je přítomná především ve slámě, dřevinách, ale i semenech rostlin
xylan – hemicelulóza bohatá na xylózu je přítomná především ve slámě, dřevinách a v rostlinných vláknech

Reference

↑ ^a ^b NOVÁČEK, František. Fytochemické základy botaniky. Olomouc: Fontána ISBN 978-80-7336-457-1.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Hemicelulóza na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[novacek-1] NOVÁČEK, František. Fytochemické základy botaniky. Olomouc: Fontána ISBN 978-80-7336-457-1.

[1]