Henry Labouchere
Henry Labouchere, 1. baron Taunton | |
---|---|
Portrét ze sbírek Národní portrétní galerie | |
Narození | 15. srpna 1798 Over Stowey |
Úmrtí | 13. července 1869 (ve věku 70 let) Over Stowey |
Místo pohřbení | Church of St Peter and St Paul, Over Stowey |
Alma mater | Oxfordská univerzita |
Povolání | politik |
Politické strany | Whigové Liberální strana |
Nábož. vyznání | anglikánství |
Choť | Frances Baring (od 1840)[1][2][3] Lady Mary Howard (od 1852)[3] |
Děti | Mary Dorothy Labouchere[4][2] Mina Labouchere[4][2] Emily Harriet Labouchere[4][2] |
Rodiče | Pierre César Labouchère[2] a Dorothy Elizabeth Labouchere[2] |
Příbuzní | John Peter Labouchere[2] (sourozenec) Evelyn Mary Stanley[4], Henry Stanley[4] a Edmund Arthur Vesey Stanley[4] (vnoučata) |
Funkce | Člen 7. Parlamentu Spojeného království (1826) Člen 8. Parlamentu Spojeného království (1826–1830) Člen 9. Parlamentu Spojeného království (1830–1831) člen 10. parlamentu Spojeného království (1831–1832) člen 11. parlamentu Spojeného království (1832–1834) … více na Wikidatech |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Henry Labouchere, 1. baron Taunton (uváděn též jako Labouchère) (15. srpna 1798, Londýn, Anglie – 13. července 1869, Londýn, Anglie) byl britský státník z bankéřské rodiny. Přes třicet let byl poslancem Dolní sněmovny a během své kariéry byl několikrát členem vlády, mimo jiné zastával funkce ministra obchodu (1839–1841, 1847–1852) a ministra kolonií (1855–1858). V roce 1859 s titulem barona vstoupil do Sněmovny lordů.
Kariéra
[editovat | editovat zdroj]Pocházel z bankéřské rodiny francouzského původu, jeho předkové jako hugenoti přesídlili koncem 17. století do Nizozemí a později do Anglie. Byl synem Petera Caesara Labouchera (Pierre César Labouchère, 1771–1839), po matce Dorothy byl potomkem bankéřské rodiny Baringů. Studoval ve Winchesteru a Oxfordu a od mládí se věnoval politice. V letech 1826–1859 byl poslancem Dolní sněmovny, kde patřil ke straně whigů[5]. Od roku 1830 zastupoval v parlamentu město Taunton, kde v roce 1835 výrazným rozdílem hlasů porazil pozdějšího premiéra Disraeliho. K nižším úřadům ve státní správě se dostal poprvé za Greyovy vlády, kdy zastával funkci civilního lorda admirality (1832–1834). Později v Melbournově vládě vykonával postupně několik funkcí, byl viceprezidentem úřadu pro obchod (1835–1839), státním podsekretářem války a kolonií (1839) a nakonec ministrem obchodu (1839–1841). Od roku 1835 byl též členem Tajné rady a v letech 1839–1841 souběžně nejvyšším mincmistrem (Master of the Mint). V letech 1841–1846 patřil k liberální opozici proti Peelově vládě a do vysokých funkcí se vrátil v rámci Russellova kabinetu. V letech 1846–1847 byl ministrem pro Irsko a poté znovu ministrem obchodu (1847–1852). Svou kariéru završil jako ministr kolonií v Palmerstonově vládě (1855–1858). V roce 1859 získal titul barona z Tauntonu a přešel do Sněmovny lordů.
Rodinné a majetkové poměry
[editovat | editovat zdroj]Poprvé se oženil v roce 1840 se svou sestřenicí Frances Baringovou (1813–1850), sestrou ministra financí 1. barona Northbrooka. Po ovdovění se v roce 1852 znovu oženil s Mary Matildou Howardovou (1823–1892), dcerou významného politika 6. hraběte z Carlisle. Z prvního manželství měl Henry tři dcery a jeho úmrtím titul barona zanikl.
Majetkem rodu Labouchere bylo krátce panství Hylands House (Essex), které prošlo v průběhu staletí řadou majetkových změn a každý nový vlastník se snažil ze zdejšího zámku učinit dostatečně reprezentativní sídlo. Stejně tak jednal i Henryho otec Peter Caesar Labouchere, který panství koupil v roce 1814. Za jeho éry se zámek Hylands House stalo elegantní klasicistní sídlo doplněné bohatými uměleckými sbírkami. Po Peterově smrti Henry Labouchere panství hned v roce 1839 prodal a za 50 000 liber je koupil podnikatel John Attwood. Henry Labouchere mezitím v roce 1833 koupil panství Quantock Lodge (Essex), kde později nechal postavit zámek v novogotickém stylu. Jeho dalším sídlem byl londýnský palác na náměstí Belgrave Square, kde také zemřel.
Jeho synovec Henry Du Pré Labouchere (1831–1912) proslul jako novinář a spisovatel, byl též dlouholetým členem Dolní sněmovny. Z dalších generací rodu vynikl Sir George Peter Labouchere (1905–1999), který působil v diplomacii, byl velvyslancem v Belgii (1955–1960) a Španělsku (1960–1966).
Reference
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Henry Labouchere na Wikimedia Commons
- Henry Labouchere na Encyclopedia Britannica dostupné online
- Britští politici
- Angličtí šlechtici
- Poslanci Dolní sněmovny Spojeného království
- Členové Sněmovny lordů
- Ministři kolonií Spojeného království
- Ministři obchodu Spojeného království
- Georgiánské období
- Viktoriánské období
- Absolventi Oxfordské univerzity
- Narození v roce 1798
- Narození 15. srpna
- Narození v Londýně
- Úmrtí v roce 1869
- Úmrtí 13. července
- Úmrtí v Londýně