Hostie

Biskup Václav Malý při podávání svatého přijímání v kostele sv. Vojtěcha v Přerově nad Labem

Hostie (z lat. hostia oběť, obětní zvíře) označuje v křesťanské tradici chléb připravený ke slavení eucharistie. Většina liturgií pak označuje hostii po proměnění jako „tělo Kristovo“, mezi jednotlivými křesťanskými církvemi nepanuje shoda ohledně způsobu přítomnosti Krista při slavení eucharistie.

Historie

Původně se ke slavení eucharistie, původně označovanému jako „lámání chleba“, užíval obyčejný chléb, který s sebou věřící přinesli. Avšak již záhy dostal tento chléb ustálenou a symbolickou formu. Příprava chleba k eucharistii je v římské církvi svěřena jáhnům. Ve středověku se pak zřejmě z obavy, aby se neztratila jediná částečka proměněného chleba, vyvinula forma současné hostie, kterou lze jednoduše lámat a rozdělovat, i přes toto bezpečnostní opatření se stále pod hostie dávají pateny, aby případný padající kousíček byl zachycen; tuto práci vykonávají nejčastěji ministranti.

Označení chleba pro eucharistii jako hostie má teologický význam – má zdůraznit, že podle nauky církví, které uznávají Ježíšovu reálnou přítomnost v eucharistii, je slavení eucharistie památkou jediné oběti, v níž Ježíš Kristus přinesl Bohu Otci na kříži svůj život a zemřel za spásu světa.

Charakteristika

Ve východní církvi se užívá chleba kvašeného nazývaného prosfora, v západní církvi se zřejmě již od 7. století užívá chleba nekvašeného neboli hostie, čímž se symbolicky navázala souvislost s židovským slavením pesachové hostiny, z níž se křesťanské slavení eucharistie vyvinulo. Těsto na výrobu hostií se tedy vyrábí z pšeničné mouky a vody. Užívání nekvašeného chleba bylo jednou ze zvyklostí, které východní církev vytýkala církvi západní. Z nekvašeného chleba se dalším vývojem došlo k prosté, obvykle bílé oplatce.

Hostie má kruhový tvar, který je často vyzdoben křesťanskými symboly (chíró, beránek, kříž, nika).

Výroba

Jediná výrobna hostií v České republice se nachází v Bílé Vodě. Hostie se zde pečou od roku 1984. Zdejší hostiárna pracuje pod hlavičkou Charity ČR, její společnost s ručením omezeným nese název Unita. Těsto na hostie vzniká smísením čisté pšeničné mouky a vody, potom se nalije na plotýnky, na nichž se upečou oplatky většího obdélníkového tvaru. Z nich se po zvlhčení vykrajují hostie. Při výrobě má převahu ruční práce. Nepoužívají se žádné chemické konzervační látky. Hostie z Bílé Vody se rozesílají celkem ke zhruba tisíci stálých klientů v celé republice, ročně jde přibližně o dvacet milionů kousků.^[1]

Po skončení bohoslužby se hostie proměněné nevyhazují, ale ukládají se do tzv. svatostánku, který slouží k uchovávání proměněných hostií – ty se pak donášejí nemocným anebo se z nich podává svaté přijímání při některé z následujících bohoslužeb (např. obřady Velkého pátku). Proměněný chléb uctívají katoličtí křesťané jako tělo Kristovo a nakládají s ním proto patřičně. Podobnou úctu v přítomnost Krista v proměněném chlebě i po skončení slavení eucharistie sdílejí i pravoslavní.

Užití hostie v protestantismu

V protestantismu a v některých alternativních katolických společenstvích se při slavení eucharistie nepoužívají hostie, ale skutečný chléb, vzhledem k tomu, že vnější podoba hostií příliš neukazuje na symbol chleba.

Odkazy

Reference

↑ (jej). Jak se vlastně pečou hostie. Katolický týdeník. Leden 2014, čís. 5, s. 8.

Související články

Maces

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu hostie na Wikimedia Commons
Téma Hostie ve Wikicitátech
Slovníkové heslo hostie ve Wikislovníku
Celiak a slavení eucharistie
Jezte mi tělo, pijte mi krev. Kulturní dějiny eucharistie: pohoršení, kanibalismus a kreativita

[1] (jej). Jak se vlastně pečou hostie. Katolický týdeník. Leden 2014, čís. 5, s. 8.

[1]