Přeskočit na obsah

Ivan Gašparovič

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
doc. JUDr. Ivan Gašparovič, CSc.
3. prezident Slovenské republiky
Ve funkci:
15. června 2004 – 15. června 2014
Předseda vládyMikuláš Dzurinda
Robert Fico
Iveta Radičová
Robert Fico
PředchůdceRudolf Schuster
NástupceAndrej Kiska
1. předseda
Národní rady Slovenské republiky
Ve funkci:
1. ledna 1993 – 29. října 1998
Předchůdcesubjekt vznikl
NástupceJozef Migaš
1. předseda hnutí HZD
Ve funkci:
12. července 2002 – 17. dubna 2004
Předchůdcesubjekt vznikl
NástupceJozef Grapa
Poslanec Národní rady SR
Ve funkci:
1992 – 2002
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ (1968–1968)
HZDS (1992–2002)
HZD (2002–2004)
Narození27. března 1941 (83 let)
Poltár, Slovensko Slovensko
ChoťSilvia Gašparovičová
Alma materUniverzita Komenského v Bratislavě
Profesepolitik, učitel a pedagog
Náboženstvíkatolická církev
OceněníRad Andreja Hlinku I. triedy (1998)
Řád Ľudovíta Štúra 1. třídy (2004)
velkokříž Řádu Isabely Katolické (2007)
velkokříž Řádu svatého Olafa (2010)
Řád slona (2012)
… více na Wikidatech
PodpisIvan Gašparovič, podpis
CommonsIvan Gašparovič
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ivan Gašparovič (* 27. března 1941 Poltár) je bývalý slovenský politik, v letech 2004–2014 byl třetím prezidentem Slovenské republiky.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Ivan Gašparovič vystudoval v letech 1959–1964 práva na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. V roce 1968 vstoupil do KSČ, odkud jej po půl roce vyloučili.[1] Od roku 1968 na této škole i učil, v roce 1990 byl prorektorem. Byl odborným poradcem československého filmu Advokátka z roku 1977.

Od července 1990 do března 1992 byl generálním prokurátorem ČSFR. V roce 1992 vstoupil do Hnutí za demokratické Slovensko, jehož členem byl až do 15. července 2002. V roce 2002 se stal prvním předsedou Hnutí za demokracii (dnes Republika), kterého byl hlavním zakladatelem.

Kandidatury na prezidenta

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2004 byl zvolen ve druhém kole přímých prezidentských voleb slovenským prezidentem, když v prvním kole porazil mimo jiné i kandidáta vládní SDKÚ Eduarda Kukana a v druhém kole svého bývalého stranického kolegu z HZDS Vladimíra Mečiara.

V prezidentských volbách v roce 2009 se rozhodl obhajovat svůj mandát. V přímé volbě v prvním kole nezískal žádný kandidát nadpoloviční většinu hlasů. Gašparovič postoupil do druhého kola s protikandidátkou vládní opozice Ivetou Radičovou. Ve druhém kole zvítězil s rozdílem 11 procentních bodů,[2] a stal se tak prvním a dosud jediným prezidentem v historii Slovenské republiky, který nastoupil druhé funkční období. Po jeho uplynutí ho v červnu 2014 v úřadu nahradil Andrej Kiska.[3]

Onemocnění

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2016 bylo oznámeno, že již takřka dva roky trpí rakovinou tlustého střeva.[4][5]

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]
Národní vyznamenání
Stát Stuha Název Datum udělení
SlovenskoSlovensko Slovensko[6] velmistr Řádu bílého dvojkříže 2004–2014
velmistr Řádu Andreje Hlinky
velmistr Řádu Ľudovíta Štúra
Řád Andreje Hlinky I. třídy[7] 1998, 28. října
Řád Ľudovíta Štúra I. třídy 2004
Kříž Milana Rastislava Štefánika I. třídy 2004
Pribinův kříž I. třídy 2004
Zahraniční vyznamenání
Stát Stuha Název Datum udělení
ČeskoČesko Česko Řád Bílého lva I. třídy s řetězem[8] 2013, 6. března
DánskoDánsko Dánsko rytíř Řádu slona[9] 2012, 23. října
EstonskoEstonsko Estonsko Řád kříže země Panny Marie I. třídy s řetězem[10] 2005, 7. října
ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko Velký řád krále Tomislava[11] 2008, 27. října
ItálieItálie Itálie velkokříž s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku[12] 2007, 20. února
KazachstánKazachstán Kazachstán Řád přátelství I. třídy 2007
LitvaLitva Litva velkokříž Řádu Vitolda Velikého[13] 2005, 24. února
LotyšskoLotyšsko Lotyšsko velkokříž Řádu tří hvězd
NizozemskoNizozemsko Nizozemsko velkokříž Řádu nizozemského lva 2007, 21. května
NorskoNorsko Norsko Řád svatého Olafa 2010, 26. října
PolskoPolsko Polsko Řád bílé orlice[14] 2009, 21. února
rytíř velkokříže Řádu znovuzrozeného Polska[15] 2014
PortugalskoPortugalsko Portugalsko velkokříž s řetězem Řádu svatého Jakuba od meče[16] 2008, 4. září
SrbskoSrbsko Srbsko Řád Srbské republiky II. třídy 2013, 21. ledna
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko velkokříž s řetězem Řádu Isabely Katolické[17] 2007, 22. října

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ JAVŮREK, Peter. Prezident krátkej pamäti [online]. Žurnál, 2009-03-10 [cit. 2013-01-05]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  2. ↑ Počet a podiel platných hlasov odovzdaných pre kandidátov na prezidenta Slovenskej republiky za Slovenskú republiku [online]. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky, 5.4.2009 [cit. 2009-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-08. (slovensky) 
  3. ↑ Andrej Kiska sa ujal funkcie prezidenta Slovenskej republiky [online]. Prezident.sk, 2014-06-15 [cit. 2014-06-15]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. ↑ Slovenský exprezident Gašparovič trpí rakovinou, podstupuje léčbu [online]. reflex.cz [cit. 2016-07-14]. Dostupné online. 
  5. ↑ Najbolestivejšie tajomstvo exprezidenta Gašparoviča: Prvýkrát prehovoril o boji s rakovinou! [online]. cas.sk [cit. 2016-07-14]. Dostupné online. 
  6. ↑ S-EPI. 522/2008 Z. z. Zákon o vyznamenaniach SR | Aktuálne znenie. Zákony pre ľudí [online]. [cit. 2019-08-19]. Dostupné online. (slovensky) 
  7. ↑ Prezident SR - Štátne vyznamenania udelené v rokoch 1993-1998. web.archive.org [online]. 2005-10-29 [cit. 2019-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  8. ↑ WWW.FG.CZ, 2015, FG Forrest, a s. Seznam vyznamenaných. Pražský hrad [online]. [cit. 2019-08-19]. Dostupné online. 
  9. ↑ Modtagere af danske dekorationer. Kongehuset [online]. 2017-12-12 [cit. 2019-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-12. (dánsky) 
  10. ↑ Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-08-19]. Dostupné online. 
  11. ↑ Odluka o odlikovanju Njegove Ekscelencije Ivana Gašparoviča predsjednika Republike Slovačke Veleredom kralja Tomislava s lentom i Velikom Danicom. narodne-novine.nn.hr [online]. [cit. 2019-08-19]. Dostupné online. 
  12. ↑ Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-08-19]. Dostupné online. 
  13. ↑ Lietuvos Respublikos Prezidentė. grybauskaite1.lrp.lt [online]. [cit. 2019-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-08. 
  14. ↑ Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 18 lutego 2009 r. o nadaniu orderu. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-13. 
  15. ↑ Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 20 maja 2014 r. o nadaniu orderu. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-13. 
  16. ↑ ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-08-19]. Dostupné online. 
  17. ↑ https://www.boe.es/boe/dias/2007/10/23/pdfs/A43067-43067.pdf

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Prezidenti Slovenska
Slovenská republika (1939–1945)
Jozef Tiso (1939–1945)
Slovenská republika (od 1993)
Michal Kováč (1993–1998) • Rudolf Schuster (1999–2004) • Ivan Gašparovič (2004–2014) • Andrej Kiska (2014–2019) • Zuzana Čaputová (2019–2024) • Peter Pellegrini (od 2024)
Předsedové Národní rady Slovenské republiky
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ivan_Gašparovič&oldid=24395771“