Přeskočit na obsah

Ivana Chýlková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
MgA. Ivana Chýlková, DiS.
Ivana Chýlková (2023)
Ivana Chýlková (2023)
Narození27. září 1963 (61 let)
Frýdek-Místek nebo Praha, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materAkademie múzických umění v Praze
Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze
Aktivní rokyod 1983
ChoťJan Kraus
Partner(ka)Jan Kraus
Karel Roden
DětiJáchym Kraus
Významné roleDana v Čas sluhů
paní Marta v Přítelkyně z domu smutku
Olga v Díky za každé nové ráno
Český lev
Nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli
1994 Díky za každé nové ráno – Olga
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ivana Chýlková, rozená Jánská (* 27. září 1963 Frýdek-Místek[1] nebo Praha[2]), je česká filmová a divadelní herečka.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Absolvovala Státní konzervatoř v Ostravě, poté byla přijata na katedru herectví DAMU v Praze, jejíž studium dokončila v roce 1985.

Na DAMU chodila do stejného ročníku jako Karel Roden a řada dalších talentovaných kolegů (Jitka Asterová, Vilma Cibulková, Veronika Žilková a Eva Holubová). Příležitostně zpívala, např. ve skupině Žentour a na představeních divadla Sklep.

Po tříletém působení (1988–1991) v Činoherním studiu v Ústí nad Labem hrála dva roky v Divadle Na zábradlí. Od roku 1993 je členkou pražského Činoherního klubu.

Ještě při studiu na DAMU debutovala roličkou jedné z mnoha dívek stárnoucího donchuána Leoše Suchařípy ve snímku Faunovo velmi pozdní odpoledne (1983). Po větší roli ve slovenském filmu Iná láska (1985) se prosadila postavou vyzývavé milenky Karla Heřmánka ve filmu Dobré světlo (1986). Její první nezapomenutelnou rolí se stala Dana v režijním debutu Ireny Pavláskové Čas sluhů (1989). Do dějin českého filmu se dále zapsala jako Olga z filmu Díky za každé nové ráno (1994), za kterou byla oceněna Českým lvem. Za roli paní Marty v seriálu Přítelkyně z domu smutku (1992) obdržela Velkou zlatou cenu na televizním festivalu v Cannes.

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]
Ivana Chýlková a Jan Kraus na pohřbu Karla Gotta, 2019

Jejím partnerem byl herec Karel Roden. Od jejich rozchodu v 90. letech je jejím partnerem moderátor Jan Kraus, se kterým má syna Jáchyma (*1. srpna 1998).

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Divadlo

[editovat | editovat zdroj]

Film, seriál, televizní tvorba

[editovat | editovat zdroj]

1980–1989

[editovat | editovat zdroj]

1990–1999

[editovat | editovat zdroj]

2000–2009

[editovat | editovat zdroj]

2010–2019

[editovat | editovat zdroj]

2020–dosud

[editovat | editovat zdroj]

Vybrané divadelní role

[editovat | editovat zdroj]
  • Hudební divadlo Karlín
    • 2001–2007 – Zpívání v dešti (Lina Lamontová, filmová hvězda)
    • 2006–2011 – Producenti (Ulla)
    • 2011–2013 – Vražda za oponou (Curtains) (Carmen Bernstein – broadwayská producentka) – vystupuje v alternaci
  • Činoherní klub
    • Třetí zvonění
    • Jednou k ránu
    • Kosmické jaro
    • Heda Gablerová
    • Od 1990 – Podivné odpoledne dr. Zvonka Burkeho (Svatava)
    • Od 2002 – Maska a tvář (Savina Graziová)
    • Od 2004 – Sexuální perverze v Chicagu (Joan Weberová)
    • 2006–2011 – Nebezpečné vztahy (Markýza de Merteuil)
    • Od 2008 – Bůh masakru (Veronika Houlliéová)
    • Od 2014 – Paní Warrenová (Kitty Warrenová)
  • Divadlo Na zábradlí
    • Nahniličko (Poněkud dojatý) (Ballantines)
  • Divadlo Bez zábradlí
    • 2002-2014 – Láska (inscenace se uvádí i nadále, avšak roli převzala Dana Morávková)
  • Studio DVA
    • 2004-???? – Madame Melville
    • 2005–2012 – Absolvent
    • Od 2006 – Klára a Bára
    • Od 2010 – Hello, Dolly! (Dolly Leviová)
    • Od 2011 – Vánoční koleda – vystupuje v alternaci
    • Od 2013 – Hlava v písku
  • Divadlo Kalich
    • Od 1995 – Nahniličko aneb Poněkud dojatý (Ballantines)
    • 2003 – Galileo (Giana di Medici)

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Chýlková: Frýdek-Místek je pro mne cizí město. Naše Praha [online]. 2009-03-11. Dostupné online. 
  2. ↑ Člověk musí mít před sebou pořád výzvy, říká Ivana Chýlková. iDnes.cz [online]. 2016-01-31 [cit. 2024-09-10]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 36, 39, 433.
  • FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 490–491.
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 239. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 561–562. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Český lev za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli

Jiřina Bohdalová (1993) • Ivana Chýlková (1994) • Jiřina Bohdalová (1995) • Libuše Šafránková (1996) • Lenka Vlasáková (1997) • Iva Janžurová (1998) • Tereza Brodská (1999) • Anna Šišková (2000) • Stella Zázvorková (2001) • Iva Janžurová (2002) • Anna Geislerová (2003) • Emília Vášáryová (2004) • Tatiana Vilhelmová (2005) • Anna Geislerová (2006) • Marion Cotillard (2007) • Zuzana Bydžovská (2008) • Jana Plodková (2009) • Zuzana Bydžovská (2010) • Anna Geislerová (2011) • Gabriela Míčová (2012) • Petra Špalková (2013) • Klaudia Dudová (2014) • Alena Mihulová (2015) • Michalina Olszańska (2016) • Zuzana Kronerová (2017) • Jenovéfa Boková (2018) • Tereza Ramba (2019) • Magdaléna Borová (2020) • Pavla Gajdošíková (2021) • Klára Melíšková (2022) • Simona Peková (2023)

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ivana_Chýlková&oldid=24340680“