Jiříkov
Jiříkov | |
---|---|
Centrum obce | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Rumburk |
Obec s rozšířenou působností | Rumburk (správní obvod) |
Okres | Děčín |
Kraj | Ústecký |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°59′43″ s. š., 14°34′9″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 3 538 (2024)[1] |
Rozloha | 13,33 km²[2] |
Nadmořská výška | 368 m n. m. |
PSČ | 407 53 |
Počet domů | 833 (2021)[3] |
Počet částí obce | 4 |
Počet k. ú. | 2 |
Počet ZSJ | 3 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Náměstí č. p. 464/1 407 53 Jiříkov mesto@jirikov.cz |
Starosta | Ing.Bc.Jindřich Jurajda, DiS. |
Oficiální web: www | |
Jiříkov | |
Další údaje | |
Kód obce | 562581 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jiříkov (původně do roku 1947 německy Georgswalde[4]) je město v severních Čechách, v okrese Děčín v Ústeckém kraji. V Jiříkově žije přibližně 3 500[1] obyvatel, což je podstatně méně, než na začátku 20. století, kdy počet obyvatel Jiříkova dosahoval až 10 tisíc.[5] V Jiříkově je hraniční přechod Jiříkov - Neugersdorf.[6]
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Jiříkov se rozprostírá v údolí Jiříkovského potoka, dříve zvaným Ritterbach, ve Šluknovském výběžku, na hranicích s Německem v takzvaném Českém Nizozemí.
Město se člení na Starý Jiříkov, Nový Jiříkov, Loučné a Filipov. Ve znaku města je vyobrazen svatý Jiří při boji s drakem.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Historie města Jiříkova začíná kdesi ve vrcholném středověku. Jiříkov byl údajně založen již mezi roky 1240 až 1300, věrohodnější je ale spíše rok 1346, tedy rok, k němuž se váže první písemná zmínka o obci.[5]
Roku 1756 byla obec povýšena dekretem Marie Terezie na městys s trhovým právem,roku 1849 byly spojeny čtyři obce Starý Jiříkov, Nový Jiříkov, Loučné a Filipov do jedné obce, roku 1914 byl městys povýšen dekretem Františka Josefa I. na město.[5] V letech 1927 až 1930 bylo ve Filipově postaveno kino. V komunálních volbách v roce 1938 projevili zdejší obyvatelé jasné sympatie k sudetoněmecké straně SdP Konráda Henleina a v říjnu 1938 již vítali německou armádu a v nedalekém Fukově (dříve Fugau) i německého diktátora Adolfa Hitlera. Tyto sympatie měly ale také svou dohru po porážce Německa. V květnu 1945 osvobodila Jiříkov 2. polská armáda.[5] V letech 1945-1946 došlo k vysídlení původního německého obyvatelstva na základě Benešových dekretů. Vyhláškou ministra vnitra ze zde 1. července 1947 byl změněn původní název obce – Georgswalde – na Jiříkov.[4][5] Po roce 1948 byly jiříkovské podniky znárodněny.
V padesátých letech byl postaven sportovní stadion na Rumburské ulici.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Jiříkovskému náměstí dominuje farní kostel svatého Jiří, který nechala postavit roku 1725 hraběnka Ernestína z Harrachu,[5]. zařízení kostela zahrnuje hlavní oltář od Dominika Kindermanna (1739–1817) a barokní sousoší svatého Karla Boromejského, Jana Nepomuckého a svatého Floriána z roku 1769.[5] Dalšími městskými památkami jsou švédský sloup z roku 1704 nebo zamřížovaný vchod do jiříkovské štoly. Původně asi 140 metrů dlouhá štola vznikla na sklonku druhé světové války pravděpodobně za účelem přesunutí válečné výroby do chráněných podzemních prostor.[7]
Mezi nejvýznamnější budovy patří například budova spořitelny. Dominantní budova spořitelny pochází z roku 1912. Roku 2011 byla pobočka banky zrušena. Dnes jsou v budově byty a městská policie. Pozoruhodný je balkon, který se nachází ve vyšších patrech budovy a dá se z něj dívat na náměstí. Hodiny ve věži budovy byly během jara 2014 zrekonstruovány a ke stému výročí povýšení Jiříkova na město byl osazen nový elektrický stroj místo původního mechanického.[8] V budoucnu[kdy?] má v této budově vzniknout knihovna. Součástí kláštera Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského v Londýnské ulici je novorománská kaple Božského srdce Páně z roku 1901.
Filipov
[editovat | editovat zdroj]V části města Jiříkova Filipově se poblíž česko-německé státní hranice nachází novorománský poutní kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů při klášteře redemptoristů.[9] Kostel, vybudovaný v letech 1873 – 1885 na místě děje tzv. filipovského zázraku z roku 1866, byl v roce 1926 povýšen papežem Piem XI. na baziliku minor.[10] Bazilika ve Filipově není dosud zapsána na seznamu chráněných budov.
Hospodářství
[editovat | editovat zdroj]Zdejší obyvatelstvo se podobně jako lidé ve zdejším kraji živilo tkalcovstvím a později plátenictvím a přidruženou výrobou, tedy barvením látek, zpracováváním bavlny a nití.[5] Později se s industrializací království připojila i výroba textilu a tkalcovských stavů.
Kromě toho proslavila město také výroba klavírů značky August Förster. Po roce 1945 však byla jiříkovská pianovka německé firmě zabavena československou vládou a jako znárodněný podnik přešla pod českou značku Petrof, která zde vyráběla klavíry pod původním označením August Förster.
Hospodářská krize dolehla i na Jiříkov. Pracovních příležitostí ve městě ubylo a pracující za prací dojíždějí do sousedních měst. Jelikož byl Jiříkov dříve průmyslovým městem, dochovala se spousta industriálních staveb, které ale dnes slouží spíše jiným účelům. Výroba byla v devadesátých letech 20. století ukončena např. v Jawě a nebo Elitexu. V Jiříkově také dříve existovala továrna na obuv nebo na lustry. Pro Jiříkov, stejně jako pro celé Severní Čechy, byl typický textilní průmysl, ten ale s vysídlením původního obyvatelstva po druhé světové válce postupně zanikl. I dnes ale najdeme ve městě několik menších a středně velkých průmyslových podniků.
Kultura
[editovat | editovat zdroj]Koncem května se koná Filipovská pouť. Začátkem července projíždí městem cyklistický závod Tour de Feminin, na přelomu července a srpna se v sousedním Neugersdorfu koná Jakubská pouť s 283 lety tradice[11] a v srpnu každého roku festival s názvem Houmrův triatlon. Vždy první sobotu v září pak projíždí městem cyklisté – účastníci již tradičního závodu Tour de Zeleňák. V době adventu probíhá v sousedním Ebersbachu takzvaný Ruprechtsmarkt, tedy vánoční trhy. Dne 24. května 2014 se zde konaly oslavy k povýšení Jiříkova na město.
Turistika
[editovat | editovat zdroj]Svérázná poloha města na hranici s Německem a nedaleko hranice s Polskem se přímo nabízí jako základna pro jarní, letní i podzimní výlety cyklistické i pěší do blízkého i dalekého okolí, kde se nachází nepřeberné množství turistických cílů. Městem prochází cyklostezka 3043. Ve městě najdeme mnoho hospod a restaurací, kde se může turista občerstvit. Pro výlet může být zajímavá filipovská bazilika. Tato stavba byla postavena na počest údajnému zázraku a ve dvacátých letech 20. století patřila mezi nejnavštěvovanější kostely ve střední Evropě. Turistu může zaujmout také Jiříkovská stezka, která vede lesem na Šluknov-Království.
Okolní města
[editovat | editovat zdroj]- Česko: Rumburk, Šluknov, Varnsdorf
- Německo (Sasko) Ebersbach-Neugersdorf, Neusalza-Spremberg, Oppach
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b Výnos ministra vnitra č. 223/1946 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
- ↑ a b c d e f g h Stránky občanského sdružení "Muzeum Jiříkov", o.s.
- ↑ Sdělení č. 298/2019 Sb.: Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a seznamů přeshraničních propojení [online]. [cit. 2021-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Štola v Jiříkově [online]. Muzeum Jiříkov [cit. 2017-10-01]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.mestojirikov.cz [online]. [cit. 2014-06-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-21.
- ↑ Bazilika minor Panny Marie Pomocnice křesťanů ve Filipově [online]. Rumburk: Římskokatolická farnost Rumburk [cit. 2017-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-01.
- ↑ Web Poutní místa Šluknovska. cz.poutni-mista-sluknovsko.cz [online]. [cit. 2011-07-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-03.
- ↑ Web Jacobimarkt. jacobimarkt.de [online]. [cit. 2011-07-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-30.