Přeskočit na obsah

Johann Nepomuk Mälzel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Johann Nepomuk Mälzel
Rodné jménoJohann Nepomuk Mälzel
Narození15. srpna 1772
Řezno
Úmrtí21. července 1838 (ve věku 65 let)
La Guaira
Povoláníklavírista, inženýr a vynálezce
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Johann Nepomuk Mälzel (15. srpna 1772 – 21. července 1838), česky též Jan Nepomuk Mälzel, byl německý hudebník a vynálezce.

Hudba a vynálezy

[editovat | editovat zdroj]
Mälzelův metronom

Johann Mälzel se věnoval hře na klavír,[1] ale proslul hlavně díky svému vynálezu předchůdce moderního metronomu, který sestrojil na návrh Ludwiga van Beethovena roku 1816,[2] a stavbou hudebních automatů. Od roku 1810 zastával u vídeňského dvora úřad dvorního strojníka. Známý byl také jeho panharmonikon, orchestrion sestávající z 259 jednotlivých nástrojů, včetně 38 klarinetů, 37 fléten a 36 hobojů.[3][4] Beethovena zaujal natolik, že se Mälzelovi dokonce podařilo jej přesvědčit, aby pro panharmonicon napsal symfonii. Výsledkem byla skladba Wellingtonovo vítězství aneb Bitva u Vittoria (německy: Wellingtons Sieg oder die Schlacht bei Vittoria), která ve své době sklidila velký úspěch. Poprvé byla předvedana roku 1813 na koncertě uspořádaném ve Vídni na počest rakouských a bavorských vojáků, kteří bojovali proti Napoleonovi Bonaparte v bitvě u Hanau. Mälzel na koncertě představil ještě jeden svůj vynález, tzv. mechanického trumpetistu, který zahrál dva pochody skladatelů Jana Ladislava Dusíka a Ignace Josepha Pleyela.[1]

Poté, co Beethoven ztratil sluch, vyrobil mu Mälzel sadu sluchadel, ovšem pro jejich nepraktičnost je skladatel používal jen zřídka.[5]

Šachový stroj

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Turek (stroj).
Mědirytina zachycující údajný šachový automat Turek

Roku 1808 se Mälzel stal majitelem šachového stroje Turek, který zakoupil od syna zemřelého vynálezce Wolfganga von Kempelena. Tento stroj byl vydáván za automatického hráče šachu, ovšem ve skutečnosti během hry uvnitř ukrýval skutečného šachistu. Se strojem, který dále vylepšil jednoduchým hlasovým aparátem umožňujícím hlásit soupeři šach, poté cestoval řadu let po Evropě a Spojených státech.

Mälzel zemřel roku 1838 na lodi ve venezuelském přístavu La Guaira, když se vracel se svým strojem z turné na Kubě.[6]

Inspirace

[editovat | editovat zdroj]

Metronom přinesl Mälzelovi velkou popularitu a Ludwig van Beethoven vynálezce oslavil čtyřhlasým kánonem WoO 162 Ta ta ta – Ta ta ta…lieber Mälzel, inspirovaným charakteristickými zvuky tohoto přístroje[7][8] (Beethovenovo autorství této skladby je dnes zpochybňováno muzikology.[9]) Povídka Edgara Allana Poea Von Kempelen a jeho objev zase obsahuje řadu narážek na stroj Turek a oba jeho hlavní majitele, Wolfganga von Kempelena a Johanna Nepomuka Mälzela.[10]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b LIGHT, Enoch. Beethoven Symphony No. 7 in A, Op. 92 [online]. D'Antiques, Ltd. [cit. 2008-03-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-06-07.  (anglicky)
  2. ↑ Virginia Tech Multimedia Music Dictionary [online]. Virginia Tech [cit. 2008-03-16]. Kapitola Metronome. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-22.  (anglicky)
  3. ↑ Johann Nepomuk Mälzel «Orchestrion» [online]. Medien Kunst Netz [cit. 2008-03-16]. Dostupné online.  (anglicky)
  4. ↑ Mälzels Metronom [online]. Stadt Regensburg [cit. 2008-08-08]. Dostupné online. [nedostupný zdroj] (německy)
  5. ↑ HUXTABLE, Ryan J. Beethoven – A Life of Sound and Silence. S. 8–12. Molecular Interventions [PDF]. Duben 2001 [cit. 2008-03-19]. Roč. 1, čís. 1, s. 8–12. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-09-08. ISSN 1543-2548.  (anglicky)
  6. ↑ Biography: Johann Nepomuk Mälzel [online]. Medien Kunst Netz [cit. 2008-03-16]. Dostupné online.  (anglicky)
  7. ↑ The Story of a Composer: Ludwig van Beethoven [pdf online]. ArtsAlive.ca [cit. 2008-03-16]. Kapitola Beethoven's Turbulent Times, s. 5. Dostupné online.  (anglicky)
  8. ↑ Beethoven's music without Opus number [online]. lvbeethoven.com [cit. 2008-03-16]. Dostupné online.  (anglicky)
  9. ↑ HOWELL, STANDLEY. “BEETHOVEN’S MAELZEL CANON. ANOTHER SCHINDLER FORGERY?” THE MUSICAL TIMES, VOL. 120, NO. 1642, 1979, PP. 987–90. JSTOR, HTTPS://DOI.ORG/10.2307/963501. ACCESSED 20 MAR. 2023.Chybí název periodika! 
  10. ↑ POE, Edgar Allan. Jáma a kyvadlo a jiné povídky. Překlad Josef Schwarz. Praha: Odeon, 1978. S. 317–323.  (anglicky)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Johann_Nepomuk_Mälzel&oldid=24169130“