Jolanda Aragonská
| Jolanda Aragonská | |
|---|---|
| vévodkyně z Anjou | |
 Jolanda Aragonská (detail vitráže v Le Mans) | |
| Narození | 11. srpna 1381 Zaragoza |
| Úmrtí | 14. listopadu 1442 Saumur |
| Pohřbena | katedrála sv. Mořice v Angers |
| Manžel | Ludvík II. z Anjou |
| Potomci | Ludvík III. z Anjou Marie z Anjou René I. z Anjou Jolanda z Anjou Karel IV. z Anjou |
| Dynastie | Barcelonská dynastie |
| Otec | Jan I. Aragonský |
| Matka | Jolanda z Baru |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jolanda Aragonská (katalánsky Violant d'Aragó, francouzsky Yolande d'Aragon, 11. srpna 1381, Zaragoza – 14. listopadu 1442, Saumur) byla vévodkyně z Anjou a hraběnka z Maine, Provence, Forcalquier a Piedmontu a titulární královna neapolská. Hrála významnou roli během konce stoleté války, financovala francouzská vojska Jany z Arku a byla diskrétní rádkyní svého zetě, francouzského krále Karla.[1] Dle svědectví současníků byla velmi krásná a roku 1999 byla ztvárněna herečkou Faye Dunawayovou ve filmu Johanka z Arku.
Život
[editovat | editovat zdroj]Byla jediným dospělosti se doživším potomkem aragonského krále Jana I. a jeho druhé choti Jolandy, dcery Roberta, vévody z Baru. 2. prosince 1400 v katedrále v Arles uzavřela po desetiletém zasnoubení sňatek s Ludvíkem z Anjou a během manželství mu porodila šest dětí. Svazek mezi nimi měl vyřešit sporné nároky obou dynastií na království sicilské a neapolské. Ludvík trávil spoustu času snahou o získání neapolského království a Jolanda se zdržovala ve Francii, převážně v Saumuru a Angers. Po bitvě u Azincourtu a převzetí moci Burgunďany spolčenými s Angličany se společně s dětmi a budoucím zetěm Karlem raději uchýlila do Provence.[1]
Princ Karel byl od roku 1413 zasnouben s Jolandinou dcerou Marií a po nečekané smrti dvou starších bratrů (1415, 1417) se stal následníkem trůnu a místodržitelem království.[1] Tehdy Jolanda odmítla návrh královny, aby se dauphin vrátil zpět na pařížský dvůr.
Roku 1417 se vévodkyně po manželově smrti stala regentkou svých nezletilých synů a nadále podporovala mladého dauphina Karla ve snaze o udržení moci a po převzetí žezla roku 1422 patřila mezi jeho nejbližší poradce a stála za volbou Artura z Richemontu francouzským konetáblem. Podporovala Janu z Arku, osobně se zúčastnila zkoumání, zda je Jana skutečně pannou a měla na mnoha dvorech vyzvědačskou síť složenou z půvabných žen.
Zemřela v listopadu 1442 a byla pohřbena v katedrále sv. Mořice v Angers. Společně s dalšími osobnostmi závěru stoleté války je zpodobněna na vitráži pod rozetou severního transeptu v katedrále sv. Juliána v Le Mans.
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Yolande of Aragon na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha: Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0. S. 305.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Jehanne d'Orliac. Yolande d'Anjou, la reine des quatre royaumes. Paris, Plon, 1933.
- Arnaud des Roches de Chassay. Yolande d'Aragon (1379–1442) ou l'unité de la France. Charles Hérissey, 2006
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jolanda Aragonská na Wikimedia Commons
- Aragonští
- Dynastie Valois
- Aragonské infantky
- Vévodkyně z Anjou
- Vévodkyně z Touraine
- Hraběnky z Maine
- Provensálské hraběnky
- Hraběnky z Forcalquier
- Regentky
- Osobnosti stoleté války
- Francouzské osobnosti 15. století
- Narození v roce 1381
- Narození 11. srpna
- Narození v Zaragoze
- Úmrtí v roce 1442
- Úmrtí 14. listopadu
- Úmrtí v Saumuru
- Pohřbení v katedrále v Angers