Josef Karel z Auerspergu

Josef Kajetán z Auerspergu
Josef Kajetán z Auerspergu
Nejvyšší zemský komorník ; Moravského markrabství
	Ve funkci:; 1828 – 29. května 1829
Panovník	František I.
Nástupce	Josef Bubna z Litic
	Ve funkci:; 1814 – 1816
Panovník	František I.
Předchůdce	Petr Alcantara z Blümegenu
Nástupce	Heřman František Hess
Nejvyšší zemský sudí Českého království
	Ve funkci:; 1805 – 1813
Panovník	František II./I.
Předchůdce	František Karg z Bebenburka
Nástupce	Jan Nepomuk Lažanský z Bukové
Narození	26. února 1767; Praha ; Habsburská monarchie
Úmrtí	29. května 1829 (ve věku 62 let); Brno ; Rakouské císařství
Místo pohřbení	starý brněnský městský hřbitov
Titul	hrabě
Choť	(1794) Walburga z Bredy (1765–1836)
Rodiče	Leopold z Auerspergu (1733–1786 nebo 1788) a Marie Anna z Bredy († 1814)
Profese	dvorní rada a právník
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Josef Karel z Auerspergu, též Josef Kajetán z Auerspergu (německy Joseph Karl Graf von Auersperg; 26. února 1767 Praha – 29. května 1829 Brno) byl český právník, zemský rada, apelační rada, dvorní rada, prezident zemského soudu. Pocházel z hraběcího rodu Auerspergů. Josef Kajetán byl velkorysý mecenáš, osvícenec, stoupenec věd a svobodný zednář. Přeložil část díla Bohuslava Balbína z češtiny do němčiny.

Život

Pocházel ze starší hraběcí linie šlechtického rodu Auerspergů původem z Kraňska, která se v 15. století rozdělila na dvě větve.

Po studiích práv na pražské univerzitě se v roce 1790 věnoval studiu českého zemského práva a vstoupil do státních služeb. Roku 1792 se stal mimořádným zemským radou v Čechách a poté odešel v roce 1796 jako zemský rada do Krakova. V letech 1798–1800 byl ustanoven apelačním radou západní Haliče a roku 1800 byl přeložen zpět do Prahy.

Dne 7. dubna 1804 byl jmenován dvorním radou Nejvyššího zemského soudu v Praze a v roce 1805 se stal nejvyšším zemským sudím a zemským soudním prezidentem Českého království.

V roce 1813 byl přeložen z Prahy do Brna za pokus o obnovu činnosti lóže svobodných zednářů. V Brně byl prezidentem moravskoslezského apelačního soudu v Brně, od roku 1814 jako nejvyšší zemský komoří markrabství Moravského. 7. března 1816 jako kancléř Moravské hospodářské společnosti spolu s jejím ředitelem hrabětem Hugem Františkem ze Salmu a Josefem Hormayerem předal zemskému gubernátorovi hraběti Antonínu Bedřichovi Mitrovskému prosazoval založení Františkova, dnešního Moravského zemského muzea.

Za svého života se stal členem mnoha vědeckých spolků v Českém království, Rakousku i v zahraničí a autorem několika důležitých právních a právněhistorických spisů.^[1]

Závěr života

V roce 1815 nebo 1816 se vzdal všech veřejných úřadů a odstěhoval se na panství svého syna Jáchyma do Hartenberku (dnes Hřebeny u Sokolova) na Chebsku, kde se věnoval soukromému studiu. Zde mj. navázal přátelství s básníkem Johannem Wolfgangem von Goethe, který jej tam často navštěvovala v roce 1819 u Auerspergů na Hartenberku oslavil své 70. narozeniny.

V roce 1828 se Josef Karel sice ještě na krátkou dobu vrátil do úřadu moravského nejvyššího zemského komořího v Brně, avšak nedlouho nato zde zemřel. Byl pochován na starém brněnském městském hřbitově.^[2]

Rodina

V roce 1794 se oženil s Walburgou hraběnkou z Bredy (1765–1836). Narodily se jim následující děti:^[3]

1. Jáchym Josef (15. 4. 1795 – 28. 10. 1857), hrabě z Auerspergu, svobodný pán na Schönbergu a Seifenbergu
- ⚭ (24. 1. 1836) Františka z Henneberg-Spiegelu (21. 6. 1814 – 16. 6. 1901)
2. Ludvík Stanislav (1797–1863?)
3. Albrecht (* 1799, zemřel mlád)

Jeho synem Jáchymem Josefem vymřela v roce 1857 česká odnož auersperské podlinie Neuschloß Purgstall, která v první polovině 19. století v západních Čechách vlastnila statky Valdov (Wallhof) a Hřebeny (Hartenberg).^[4]

Spisy

Josef Kajetán z Auerspergu byl autorem řady spisů, např.:

Anleitung zur gerichtlichen und ausseregerichtlichen Behandlung der Fideicommisse in den k.k. Staaten (Úvod k soudnímu a mimosoudnímu projednávání fideikomisí v c.k. státech). Praha 1794
Geschichte des königlichen böhmischen Appelationsgerichtes (Dějiny královského českého apelačního soudu). Praha 1805
překlad Balbínova spisu Liber curialis o soudních dvorech v Českém království (3 svazky, Praha a Brno 1810–1815) ^[5]

Odkazy

Reference

↑ AUERSPERG Josef Karel 26.2.1767-29.5.1829 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2021-01-04]. Dostupné online.
↑ MZM - Josef Auersperg. www.mzm.cz [online]. [cit. 2021-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-07.
↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Auerspergů 6 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2008-10-13 [cit. 2023-03-01]. Dostupné online.
↑ ŽUPANIČ, Jan; STELLNER, František; FIALA, Michal. Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české. Praha: Aleš Skřivan ml., 2001. 340 s. ISBN 80-86493-00-8. S. 20.
↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online.

Literatura

Josef Auersperg. Jan Břečka-Iva Kvapilová, Portréty zakladatelů Moravského zemského muzea, I. část. In: Acta musei Moravie, Scientiae sociales LXXX, 1/2, Brno 1995, s. 245, obr. 1.
Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, s. 135

[1] AUERSPERG Josef Karel 26.2.1767-29.5.1829 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2021-01-04]. Dostupné online.

[2] MZM - Josef Auersperg. www.mzm.cz [online]. [cit. 2021-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-07.

[genealogy-3] MAREK, Miroslav. Rodokmen Auerspergů 6 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2008-10-13 [cit. 2023-03-01]. Dostupné online.

[EKR_20-4] ŽUPANIČ, Jan; STELLNER, František; FIALA, Michal. Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české. Praha: Aleš Skřivan ml., 2001. 340 s. ISBN 80-86493-00-8. S. 20.

[5] Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]