Josef Lidumil Lešikar
| Josef Lidumil Lešikar | |
|---|---|
 Josef Lidumil Lešikar (cca 1880) | |
| Rodné jméno | Josef Lešikar |
| Narození | 18. května 1806 Herbortice  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 21. října 1887 (ve věku 81 let) Nelsonville, Texas  USA |
| Místo pohřbení | New Ulm, Texas, USA |
| Národnost | česko-americká |
| Povolání | krejčí, podnikatel, exulant a osadník |
| Choť | Terezie Šilarová |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Josef Lidumil Lešikar (18. května 1806 Herbortice – 21. října 1887 New Ulm, Texas) byl česko-americký osadník, farmář, abolicionista, novinář a přispěvatel prvních krajanských periodik v USA. Je uváděn jako prvních českých přistěhovalců v americkém státě Texas a také byl organizátorem dvou výprav lidí z rodného Orlickoústecka do Texasu.
Život
[editovat | editovat zdroj]Mládí
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Herborticích nedaleko Cotkytle, poblíž Lanškrouna ve východních Čechách, v nábožensky smíšené rodině. Otec byl kalvinistou, matka římskou katoličkou. Roku 1817 se rodina na čas přestěhovala do Napajedel u Uherského Hradiště, poté se vrátila zpět na východ Čech, do osady Horní Čermná.[1] Josef se vyučil krejčovskému řemeslu, následně pak na dva roky odešel za zkušenostmi pracovat do Uher. Aby se vyhnul vojenskému odvodu, spěšně se oženil s Terezií Šilarovou z Nepomuk. Ve vsi se posléze stal jedním z jejích nejvzdělanějších obyvatel a zastával pak pozici místního notáře a písaře (zdejší rychtář údajně neuměl ani psát). Následně se začal zapojovat do českého vlasteneckého hnutí, mj. četl české knihy a časopisy, rovněž se osobně či korespondenčně setkal se spisovatelkou Boženou Němcovou, básníkem a vydavatelem Františkem Matoušem Klácelem, tehdy třebovským evangelickým farářem Bedřichem Košutem a dalšími členy někdejšího spolku Svornost založeného Karlem Havlíčkem Borovským.
Rok 1848
[editovat | editovat zdroj]V rámci revolučních událostí roku 1848 a 1849 v Rakouském císařství agitoval ve svém rodném kraji za zvolení dvou českých poslanců do tzv. Kroměřížského sněmu, a sice A. L. Šlesingera v Ústí nad Orlicí, a lékaře Dr. Rybičky v České Třebové. Oba kandidáti se však stali z vůle lidu nakonec jeho náhradníky a sněm se kvůli dalším revolučním událostem, především Pražskému červnovému povstání, neuskutečnil.
Kvůli politickému angažmá a kontaktům s bývalými členy s Svornost byl pod dohledem rakouské policie a čelil politickým perzekucím. Což jej s manželkou přimělo k myšlenkám na emigraci. Odmítli možnost možného vystěhování do oblasti Banátu u hranic se Srbskem, na základě dopisu původem českoněmeckého faráře Josefa Arnošta Bergmanna vyzývajícího k emigraci do amerického státu Texas.[2] O prvním vystěhování uvažovali již v rámci tzv. Valentinovy výpravy, údajně prvního emigrantského odjezdu z východních Čech a Moravy, kvůli nerozhodné paní Lešikarové však odjezd neuskutečnili. Dobrá polovina členů této výpravy posléze zemřela na emigranty přeplněné zaoceánské lodi Maria vinou zkaženého jídla poté, co byli podvedeni zprostředkovatelem cesty.[3] Lešikar se nicméně myšlenky české emigrace do USA nevzdal: z jeho invence byl v Klácelových Moravských novinách otištěn roku 1852 Bergmannův dopis, který následně vyvolal výraznou emigrační vlnu českých a moravských osadníků do Texasu, mj. z Valašska a dalších evangelických oblastí.
V USA
[editovat | editovat zdroj]K odjezdu do Spojených států se nakonec po manželčině svolení jali Lešikarovi spolu s dalšími 16 nebo 17 rodinami. Lešikar měl z Čermné a okolí přesvědčit na 110 zdejších lidí, ale k cestě do Texasu se jich však nakonec vydalo jen 66. Z Brém vypluli v říjnu 1853 na německé lodi Suwa,[4] která je s mezipřistáním převezla do texaského přístavu Galveston, odkud je parník převezl do Houstonu a pak se rodiny přesunuly s volskými povozy do městečka Cat Spring. Poblíž Nelsonville pak začala rodina obhospodařovávat vlastní farmu, kterou si Lešikar zbudoval se svými čtyřmi syny. Na začátky živobytí v Texasu sám Lešikar vzpomínal jako na velmi těžké a náročné období jeho života. I ve Spojených státech pak pokračoval v aktivitách okolo české krajanské komunity. Když v lednu 1860 vyšlo v St. Louis první číslo Národních Novin, vůbec druhého česky psaného krajanského periodika v USA, zpočátku vedeného redaktorem J. B. Erbenem, dostal se s jeho vydavateli do kontaktu a následně se stal jednatelem tohoto listu pro celý Texas.
Americká občanská válka
[editovat | editovat zdroj]Byl přesvědčeným abolicionistou, tedy kritikem otroctví, za což čelil v Texasu šikaně, politické persekuci a výhrůžkami smrtí. V tomto duchu byly vydávány také Národní Noviny, včetně podpory prezidentské kandidatury Abrahama Lincolna, což ještě více zvýšilo napětí okolo jeho osoby poté, co se Texas stal součástí Konfederovaných států amerických.[5] Z hospodářství musel odvádět válečné dávky, farma byla texaskými milicionáři opakovaně vyrabována. Jeho synové byli násilně odvedeni do armády Konfederace, podařilo se jim však záhy uprchnout a po zbytek války se skrývali v lesích poblíž rodinné farmy. Nejmladší syn byl z války propuštěn a uprchl do Mexika, kde se však tragicky zemřel. Uvádí se také, že Lešikar měl údajně dopomoci několika uprchlým otrokům k cestě za svobodou na americký Sever, což ho v té době málem stálo život.
Po skončení války roku 1865 pak pokračoval v hospodaření na rodinné farmě v Nelsonville a posléze dosáhl jistého jmění díky pěstování bavlny.
Úmrtí
[editovat | editovat zdroj]Josef Lidumil Lešikar zemřel 21. října 1887 v Nelsonville ve věku 81 let a je pohřben na hřbitově v New Ulmu společně se svou manželkou.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Do Texasu přišli z Čermné a prosluli koláči. Výbuch jim změnil život. iDNES.cz [online]. 2013-04-19 [cit. 2022-02-22]. Dostupné online.
- ↑ MACHANN, Clinton; MENDL, James W. Krásná Amerika: A Study of the Texas Czechs, 1851-1939. [s.l.]: Eakin Press 298 s. Dostupné online. ISBN 978-0-89015-391-8. (anglicky) Google-Books-ID: vc4WAQAAIAAJ.
- ↑ JR, Miloslav Rechcigl. Czech American Timeline: Chronology of Milestones in the History of Czechs in America. [s.l.]: Author House 561 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4817-5706-5. (anglicky) Google-Books-ID: EXDyAAAAQBAJ.
- ↑ JR, Miloslav Rechcigl. Beyond the Sea of Beer: History of Immigration of Bohemians and Czechs to the New World and Their Contributions. [s.l.]: AuthorHouse 1340 s. Dostupné online. ISBN 978-1-5462-0237-0. (anglicky) Google-Books-ID: Az0_DwAAQBAJ.
- ↑ Promény. [s.l.]: [s.n.] 308 s. Dostupné online. Google-Books-ID: NUJEAAAAIAAJ.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ČAPEK, Tomáš. Naše Amerika: (Kritické posouzení hospodářského a sociálního stavu a politické, církevní, národní a spolkové činnosti amerických Čechů a Slováků se zřetelem ke všem americkým Slovanům : Statistický přehled stěhování amerických Čechů a Slováků. V Praze: Národní rada československá, 1926. s. 65.
- ČAPEK, Tomáš. The Čechs (Bohemians) in America: a study of their national, cultural, political, social, economic and religious life. Boston: New York: Houghton Mifflin Company, 1920. s. 49.
- ŠILAR, Jan, JANSA, Vladimír a VYHNÁLEK, Vlastislav. 700 let obce Čermná. Čermná: Obec Čermná, 2005]. s. 80. ISBN 80-239-3135-0.
