Kętrzyn

Kętrzyn
	Pohled na centrum města. Uprostřed kostel sv. Kateřiny
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	54°4′36″ s. š., 21°22′31″ v. d.
Nadmořská výška	100 m n. m.
Časové pásmo	SEČ/SELČ
Stát	Polsko
Vojvodství	Varmijsko-mazurské
Okres	Kętrzyn
Gmina	městská gmina
	Kętrzyn
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	10,35 km²
Počet obyvatel	28 256 (2012)
Hustota zalidnění	2730 obyv./km²
Etnické složení	Poláci
Náboženské složení	Katolictví
Správa
Starosta	Krzysztof Wiesław Hećman
Vznik	1329
Oficiální web	www.miastoketrzyn.pl
Adresa obecního úřadu	ul. Wojska Polskiego 11; 11-400 Kętrzyn
Telefonní předvolba	+48 89
PSČ	11-400
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kętrzyn ([Kentřyn], do 1946 Rastembork, německy Rastenburg, prusky Rastanpils) je město ve varmijsko-mazurském vojvodství v Polsku.

Historie

Kętrzyn se nachází na zemích kmene Bartů. Křižáckými nájezdy byla vypálena některá města a obyvatelé, kteří přijali křest, byli přesídlováni. Zbylé obyvatelstvo bylo vražděno. Teprve v roce 1329 byla vybudována křižácká strážnice na rozvalinách pruského města jménem Rast. Již v roce 1330 byla nedaleko započata stavba kostela sv. Kateřiny (rozebrán v 19. století). Strážnice byla zničena v roce 1345 v průběhu bojů s litevskými vojsky, kterým velela litevská knížata Algirdas a Kęstutis. Řád křižáků už v roce 1350 stihl obnovit osadu a začal se stavbou hradeb.

Městská práva byla městu udělena dne 11. listopadu 1357 Henningem Schindekopfem na právech chlumenských. Fojtem-lokátorem se stal Jindřich Padeluche. Z jižní strany byl postaven opevněný kostel sv. Jiřího a křižácký hrad. Město mělo být chráněno 13 baštami, v hradbách byly postaveny dvě brány: Vysoká, Mlýnská a také vodní branka. V dobách fungování státu německých rytířů byl Kętrzyn (něm. Rastenburg, pl. Rastembork) sídlem prokurátora (něm. Pfleger). V historii Rasteburku bylo zhruba 40 prokurátorů, z nichž dva později plnili funkci křižáckého velmistra. Po bitvě u Grunwaldu administračně přímo spadali pod křižácké velmistry a měli oprávnění komturů v oblasti lokace vsí. Měšťané se po povstání proti vládě řádu v roce 1440 přidali k Pruskému spolku. Poslušnost velmistrovi byla odmluvena roku 1454, měšťané opanovali hrad, řádový prokurátor Wolfgang Sauer byl uvězněn a po několika dnech (17. února) utopen v nedalekém rybníce. Tato událost byla rozhlašována křižáky, jakožto jeden z argumentů za zákazem Pruského spolku. V rámci polsko-křižáckých jednání velmistr souhlasil s amnestií pro měšťanstvo pod podmínkou odevzdání města zpět do rukou křižáckých úřadů. Po třináctileté válce Rastenburg zůstal v hranicích Řádového Pruska. Teprve po vytvoření Pruského vévodství v roce 1525 nastoupil rychlý rozvoj města, který byl zastaven až válkou se Švédskem. Ve dnech 20. – 21. června 1807 byl ve městě se svou divizí gen. Jan Henryk Dąbrowski.

20. století

V období II. světové války bylo v gerložském lese nedaleko města vybudováno sídlo Adolfa Hitlera – Vlčí doupě. Při bombardování v roce 1942 a bojích v roce 1945 bylo město velice těžce poškozeno. Hrad a staroměstské budovy byly vypáleny vojáky Rudé armády (zničeno ok. 40 % města)^[3]. V roce 1946 bylo město připojeno k nově vzniklému olštýnskému vojvodství na území poválečného Polska. Německojazyčné obyvatelstvo bylo vysídleno do Německa. Zprvu město nosilo historický polský název – Rastembork, ale byly zvažovány i názvy Raściborz a Raścibórz (počeštěle Rastiboř), avšak nakonec byl 7. května 1946 přijat nový oficiální polský název Kętrzyn od příjmení Wojciecha Kętrzyńského, historika z 19. století, který bojoval proti germanizaci Mazur. V letech 1975–1988 město administračně náleželo do olštýnského vojvodství.

Reference

↑ http://www.stat.gov.pl/gus/5840_908_PLK_HTML.html – neplatný odkaz !
↑ Bank Danych Lokalnych GUS. [dostęp 2014-02-19]. – neplatný odkaz !
↑ Tadeusz Korowaj: Rastenburg/Kętrzyn : Przewodnik historyczny po mieście. Kętrzyn: nakł. autora, 2005, s. 2. ISBN 83-913091-0-X.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kętrzyn na Wikimedia Commons

[1] ttp://www.stat.gov.pl/gus/5840_908_PLK_HTML.html – neplatný odkaz !

[lud-2012-2] Bank Danych Lokalnych GUS. [dostęp 2014-02-19]. – neplatný odkaz !

[3] Tadeusz Korowaj: Rastenburg/Kętrzyn : Przewodnik historyczny po mieście. Kętrzyn: nakł. autora, 2005, s. 2. ISBN 83-913091-0-X.

[1]

[2]

[3]