Přeskočit na obsah

Křesťanskodemokratická unie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Křesťanskodemokratická unie Německa
Christlich Demokratische Union Deutschlands
Logo
ZkratkaCDU
Datum založení1945
PředsedaFriedrich Merz
SídloKlingelhöferstraße 8
10785 Berlín
Ideologieliberální konzervatismus[1]
křesťanská demokracie[1]
proevropanismus
sociálně-tržní hospodářství
ekonomický liberalismus
Politická pozicestředopravice[2]
Mezinárodní org.Mezinárodní demokratická unie, Centristická demokratická internacionála
Evropská stranaEvropská lidová strana
Politická skupina EPEvropská lidová strana
Mládežnická org.Junge Union
Stranické novinyNoviny CDU
(CDU – Zeitung)
Počet členů414 905 (2018)[3]
Barvy     černá (barva Unie)
     oranžová (oficiální)
černo-červeno-zlatá (jednotný design)[4]
Volební výsledek18,9 % – CDU (Bundestag 2021)
24,1 % – CDU/CSU (Bundestag 2021)
Oficiální webwww.cdu.de
Zisk mandátů ve volbách
Spolkový sněm[p 1]
152/736
Zemské sněmy
486/1884
Evropský parlament
23/96
Zemští premiéři
6/16
Vlajka strany
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Křesťanskodemokratická unie Německa (německy: Christlich Demokratische Union Deutschlands, zkratka CDU) je největší liberálně konzervativní[5] strana v Německu. V Bavorsku CDU činnost nevyvíjí, protože je tam tradičně nahrazována jinou stranou, Křesťansko-sociální unií Bavorska (CSU). Na spolkové úrovni ale tyto strany vystupují společně již od konce druhé světové války v koalici zvané CDU/CSU,[6] mají i společný poslanecký klub. V letech 2005–2021 byla opět nejsilnější vládní stranou země.

Programové teze strany

[editovat | editovat zdroj]
  • Jsme odhodláni bojovat za naše základní hodnoty svobody, solidarity, spravedlnosti a křesťanský obraz člověka.
  • Chceme posílit manželství a rodinu 
  • CDU požaduje závazné národní vzdělávací standardy pro všechny spolu s větší autonomií pro školy.  
  • CDU chce snížit emise skleníkových plynů v Německu do roku 2020 nejméně o 30 procent ve srovnání s rokem 1990.  
  • Chceme základní zákaz půjček na všech úrovních. 
  • Chceme zvýšit výdaje na výzkum a vývoj do roku 2015 na čtyři procenta hrubého domácího produktu. 
  • Evropská unie potřebuje nový smluvní základ. Kromě toho, chceme více svobody pro občany a podniky s méně byrokracií. 

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Vznik strany a její vývoj

[editovat | editovat zdroj]

CDU byla založena v roce 1945 jako strana německých katolíků a protestantů (dvou největších křesťanských vyznání v Německu), požadovala návrat k tradicím, hlásila se k zásadám křesťanského socialismu, liberalismu a konzervativismu. Navazovala na předválečnou katolicky zaměřenou stranu Deutsche Zentrumspartei (zkráceně Zentrum).

Původně působila pouze v Západním Německu, posléze byla vyvinuta i víceméně loutková východoněmecká část. Má poměrně širokou a dobře organizovanou základnu, zaměřuje se na dění v regionech.

První demokratické volby v SRN CDU vyhrála s 31% získaných hlasů, prvním spolkovým kancléřem se proto stal její kandidát Konrad Adenauer. Do opozice byla nucena přejít až v roce 1969, kdy byla vystřídána koalicí SPD a FDP, opět se ale vrátila roku 1982 pod vedením Helmutha Kohla, kde zůstala následujících 17 let.

Vláda Angely Merkelové (2005–2018)

[editovat | editovat zdroj]

CDU v roce 2005 zvítězila ve volbách a německou kancléřkou se stala její kandidátka Angela Merkelová, z dalších parlamentních voleb (září 2009) strana vyšla opět vítězně a od 28. října 2009 existuje druhá vláda Angely Merkelové, koalice CDU/CSU a liberální FDP.[7]

Dne 15. listopadu 2010 byla Angela Merkelová stvrzena ve funkci stranické předsedkyně.[8] V září 2013 vyhrála jako volební lídryně CDU/CSU třetí parlamentní volby se ziskem 41,5 % platných hlasů.[9]

Ve volbách do spolkového sněmu v roce 2017, tj. o čtyři roky později, přivedla jako staronová kancléřka křesťanské demokraty do dalších spolkových voleb, v nichž se CDU sice umístila se ziskem 26,8 % odevzdaných hlasů a získanými 200 křesly na prvním místě (v roce 2013: 34,1%, 255 křesel), avšak s historicky nejhorším volebním výsledkem od konce druhé světové války (od 1949).[10][11][12]

Ve funkci předsedkyně CDU Angelu Merkelovou dne 7. prosince 2018 nahradila Annegret Krampová-Karrenbauerová.[13]

Hospodářská politika

[editovat | editovat zdroj]

CDU se zavázala k sociálně tržní ekonomice a vidí to jako garant svobody, prosperity a bezpečnosti v budoucnu. Kromě toho, CDU vidí sociální tržní hospodářství zároveň jako model společnosti v tom, že je přímo připojena k "liberální demokracii". Podle jeho principu svobody a odpovědnosti, stejně jako konkurence a solidarity tvoří jednotku, která zajišťuje sociální spravedlnost. Cílem hospodářské politiky CDU je plná zaměstnanost obyvatel,stabilní a dostatečný hospodářský růst a řádný rozpočet.

Politika rodiny

[editovat | editovat zdroj]

CDU vidí v manželství mezi mužem a ženou model společnosti,který je nejlepší a nejspolehlivější základ pro úspěch rodiny. Rodina skládající se z otce, matky a dětí, je považována za základ naší společnosti. Nicméně CDU respektuje i jiné životní plány a staví se proti jakékoli formě diskriminace.

Ovšem manželství mezi páry stejného pohlaví jako je civilní sňatek CDU odmítá a to proto,že zákonem definované manželství je vztah mezi mužem a ženou a to též v zákonu základním. (Jedná se o manželství, ne registrované partnerství-to CDU povoluje)

Vnitřní struktura

[editovat | editovat zdroj]

CDU je organizována ve všech německých zemích, s výjimkou Bavorska, v místních sdruženích.

Federální kongres

Federální kongres je nejvyšším orgánem CDU. Schází se nejméně jednou za dva roky, určí základních linii politiky CDU.Přijme program strany a rozhoduje o statutu a stanovách CDU.

Federální výbor

Federální výbor je druhým nejvyšším orgánem a zabývá se všemi politickými otázkami a organizačními záležitostmi.

Federální rada

Prochází rozhodnutí spolkového kongresu a federálního výboru a svolává Národní strany. 

Člen CDU

 Požadovaný minimální věk pro členství je 16 let. Průměrný věk členů CDU je 57 roků. Členem může být i český občan trvale žijící v Německu. Minimální příspěvek na členství v CDU je odstupňován podle hrubého příjmu a v nižších příjmových skupinách se členství rovná na pět eur měsíčně. 

Politické zaměření

[editovat | editovat zdroj]
Volební plakát z roku 1957. Lídr Konrad Adenauer a heslo „Žádné experimenty!“

CDU klade velký důraz na regionální sféru, její členové a příznivci jsou většinou křesťansky orientovaní lidé ze všech vrstev společnosti. CDU má mnoho přidružených organizací (Mladá unie, Unie žen, Unie seniorů, Křesťansko-demokratičtí zaměstnanci, Středoněmecké sdružení, Unie středního stavu a mnoho komunálních a profesních organizací).

Přestože CDU se snaží zastávat myšlenky křesťanského učení bez užšího rozlišení na vyznání, největší vliv na ni mají katolíci. CDU je konzervativní strana, obhajuje soukromé vlastnictví a odmítá přehnané státní zásahy do ekonomiky, bojuje proti projevům komunismu a zastává křesťanské hodnoty (podporuje rodinu, odmítá potraty, podporuje církevní školství).

Na druhou stranu dlouho platila za zastánkyni sociálního státu (koncepce sociálního tržního hospodářství).

Tradičně má širokou podporu v Porýní, na venkově a v jižní části Německa.

Mládežnické organizace

[editovat | editovat zdroj]

Mládežnickou organizací strany je Junge Union. Křesťanskodemokratické myšlenky také podporuje Ring Christlich-Demokratischer Studenten, která není s partají přímo institucionálně spojená, ovšem řadí se mezi její „spřízněné organizace“.

Kritika

[editovat | editovat zdroj]

Na konci 20. století se strana jako celek v reakci na sekularizaci německé společnosti začala vzdalovat svým křesťanským hodnotám, pro což čelí ostré kritice ze strany katolických biskupů i poklesu podpory mezi věřícími voliči.[14]

V únoru 2010 byl iniciován vznik manifestu proti levicovému trendu v německé CDU.[15] Vytýkány jsou především tyto body: stoupající zadlužování státu, levicová společenská politika (gender mainstreaming, svazky homosexuálů, antidiskriminační zákon), multikulturní integrační politika, levicová školská politika apod. Akce je vedená právníkem Friedrich-Wilhelm Siebeckem. Kritika byla otištěna ve významných německých novinách a také na internetu. Cílem je sbírat od sympatizantů podpisy a v případě pokračujícího odklonění CDU doleva, jsou tito konzervativci připraveni založit novou pravicovou politickou stranu.[15]

Přehled předsedů

[editovat | editovat zdroj]
Helmut Kohl, nejdéle sloužící předseda CDU i spolkový kancléř
Předseda období
Konrad Adenauer 1950–1966
Ludwig Erhard 1966–1967
Kurt Georg Kiesinger 1967–1971
Rainer Barzel 1971–1973
Helmut Kohl 1973–1998
Wolfgang Schäuble 1998–2000
Angela Merkelová 2000–2018
Annegret Krampová-Karrenbauerová 2018–2021
Armin Laschet 2021–2022
Friedrich Merz 2022–

Předsedové frakce CDU/CSU v Bundestagu

[editovat | editovat zdroj]
Předseda období
Heinrich von Brentano di Tremezzo 1949–1955
Heinrich Krone 1955–1961
Heinrich von Brentano di Tremezzo 1961–1964
Rainer Barzel 1964–1973
Karl Carstens 1973–1976
Helmut Kohl 1976–1982
Alfred Dregger 1982–1991
Wolfgang Schäuble 1991–2000
Friedrich Merz 2000–2002
Angela Merkelová 2002–2005
Volker Kauder 2005–2018
Ralph Brinkhaus 2018–2022
Friedrich Merz 2022–

Spolkoví kancléři z CDU

[editovat | editovat zdroj]
Německý kancléř období
Konrad Adenauer 1949–1963
Ludwig Erhard 1963–1966
Kurt Georg Kiesinger 1966–1969
Helmut Kohl 1982–1998
Angela Merkelová 2005–2021

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ CDU disponuje v Bundestagu 152 poslanci. Koalice CDU/CSU pak má 197 poslanců, když zbylých 45 mandátů připadá na bavorskou CSU.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b NORDSIECK, Wolfram. Germany [online]. 2017. Dostupné online. 
  2. ↑ BOSWELL, Christina; HOUGH, Dan. Politicizing migration: opportunity or liability for the centre-right in Germany?. Journal of European Public Policy. April 2008, s. 331–48. DOI 10.1080/13501760701847382. 
  3. ↑ Oskar Niedermayer. Parteimitglieder in Deutschland: Version 2019. In: Arbeitshefte aus dem Otto-Stammer-Zentrum, Nr. 30 [online]. Berlin: Freie Universität Berlin 2019 [cit. 2019-08-07]. Dostupné online. (německy) 
  4. ↑ Das Corporate Design der CDU Deutschlands [online]. CDU, 17-10-2017. Dostupné online. 
  5. ↑ Strany a volby (Německy)
  6. ↑ Dlouholetá spolupráce CDU/CSU byla nakrátko ohrožena. TÝDEN.cz. 2017-09-25. Dostupné online [cit. 2017-10-01]. 
  7. ↑ Archivovaná kopie. www.amo.cz [online]. [cit. 2010-10-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-02. 
  8. ↑ AMO. Merkelová na sjezdu CDU: blinkr doprava, odbočit doleva. Hospodářské noviny. 2010-11-17. Dostupné online [cit. 2017-10-01]. 
  9. ↑ German Chancellor Angela Merkel makes a hat-trick win in 2013 Elections [online]. [cit. 2013-09-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 26-09-2013. 
  10. ↑ Bundestagswahl 2017: Vorläufiges Ergebnis - Der Bundeswahlleiter. www.bundeswahlleiter.de [online]. [cit. 2017-10-01]. Dostupné online. (německy) 
  11. ↑ WITTROCK, Philipp. CDU nach der Wahl: Merkels Macht bröckelt. Spiegel Online. 2017-09-28. Dostupné online [cit. 2017-10-01]. 
  12. ↑ aev/dpa. 32,9 statt 33,0 Prozent: Falsch gerundet - Ergebnis der Union korrigiert. Spiegel Online. 2017-09-26. Dostupné online [cit. 2017-10-01]. 
  13. ↑ MALIŠOVÁ, Klára; ČTK. Německá CDU má novou předsedkyni. Ve volbě zvítězila favoritka Krampová-Karrenbauerová. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2018-12-07 [cit. 2018-12-07]. Dostupné online. 
  14. ↑ http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=12367
  15. ↑ a b Archivovaná kopie. prolife.cz [online]. [cit. 2010-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-02-28. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Křesťanská demokracie
Ideje
Dokumenty
Organizace
Strany
UDF • CDU • ÖVP • KDU-ČSL
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Křesťanskodemokratická_unie&oldid=23388627“