Křtěnov (Temelín)

Křtěnov
	Kostel svatého Prokopa ve Křtěnově
Lokalita
Charakter	zaniklá vesnice
Obec	Temelín
Okres	České Budějovice
Kraj	Jihočeský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°11′5″ s. š., 14°22′58″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	0 (2011)
Katastrální území	Křtěnov (2,29 km²)
PSČ	373 01
Počet domů	1 (2011)
	Křtěnov
Další údaje
Kód části obce	13978
Kód k. ú.	613975
Zaniklé obce.cz	4587
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pomník na památku křtěnovských farníků padlých v 1. světové válce

Křtěnov je zaniklá vesnice, část obce Temelín v okrese České Budějovice. Nachází se asi 2,5 km na východ od Temelína. Jsou zde evidovány dvě adresy.^[2] V roce 2011 zde trvale nikdo nežil.^[3]

Křtěnov je také název katastrálního území o rozloze 2,29 km².

Historie

Okolí Křtěnova patří k nejdéle osídleným místům na Vltavotýnsku. V lokalitě Hroby bylo nalezeno patrně nejrozsáhlejší jihočeské mohylové pohřebiště z doby bronzové. Dnes na tomto místě stojí Jaderná elektrárna Temelín. V roce 1884 bylo při polních pracích v trati Na dolní Jablance mezi Křtěnovem a Temelíncem nalezeno šest bronzových sekeromlatů a jedna sekerka. Sekeromlaty jsou zvláštního tvaru a v archeologii se označují jako sekeromlaty křtěnovského typu. Jeden z nich je vystaven v pravěké expozici vltavotýnského muzea, jeden má v pravěké sbírce vídeňské univerzita a ostatní jsou uloženy v Národním muzeu v Praze.^[4]^[5]^[6]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1261, kdy je zde připomínán plebán Matyáš.^[7]^[8] V dalších stoletích Křtěnov sdílel osud sousedního Březí, ve kterém byla středověká tvrz Hrádek, později přestavěná v renesanční zámek. V roce 1556 koupil vsi Březí, Křtěnov a Slavětice Zikmund Malovec.^[9] V 1. pol. 18. stol. zde byla založena farní škola. V roce 1807 škola získala vlastní budovu. V 60. letech 19. stol. školu navštěvovaly děti ze Křtěnova, Temelínce, Temelína, Shonu, Kaliště, Březí, Podhájí, Litoradlic, Knína a Býšova; dále školu navštěvovaly děti ze samot Paleček, Hůrka, Bočků, Struhy, Zoufalka, Krejcárka a Vohrada.^[10]

V roce 1902 zahájil ve Křtěnově činnost Spořitelní a záložní spolek pro Křtěnov, Březí, Litoradlice, Temelín a Temelínec.^[11] Koncem roku 1912 měl spolek 149 členů.^[12]

V první světové válce padlo 7 křtěnovských občanů.^[6] Ve 20. letech 20. stol. zde působil ochotnický spolek Rozkvět.^[10]

V roce 1956 zde bylo založeno jednotné zemědělské družstvo (JZD), které bylo v roce 1963 sloučeno s JZD Březí. V roce 1979 byl ukončen provoz zdejší školy.^[10] V roce 1985 ves Křtěnov zanikla v důsledku výstavby Jaderné elektrárny Temelín. Z původní vesnice zůstal stát pouze farní kostel svatého Prokopa se hřbitovem a několik domů.^[6]

V současnosti (2022) jsou ve Křtěnově tři domy, z nichž jeden slouží jako fara, druhý pro potřeby Policie ČR (Stanice JETE) a třetí je upravován jako sklad.

Historické údaje o počtu obyvatel^[13]

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980
Počet obyvatel	253	266	265	228	247	263	221	196	190	179	150

Historické údaje o počtu domů^[13]

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Počet domů	39	43	43	42	43	45	48	49	42	41	39	1	2	1

Pamětihodnosti

Kostel svatého Prokopa
Pomník věnovaný farníkům padlým v 1. světové válce
Pomník věnovaný občanům z Březí u Týna nad Vltavou a Podhájí, kteří padli v 1. světové válce; pomník stál původně v Březí a na křtěnovskou náves byl přesunut před demolicí Březí.^[6]
Na hřbitově se nachází kříž – symbolický pomník obětem černobylské havárie

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
↑ Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 9. říjnu 2009
↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 170.
↑ FRÖHLICH, Jiří. Archeologické toulky po jižních Čechách. [s.l.]: Jihočeské nakladatelství Růže, 1990. 161 s. ISBN 80-7016-026-8. S. 38–41.
↑ DUBSKÝ, Bedřich. Pravěk jižních Čech. Blatná: Jihočeské nakladatelství bratří Římsové v Blatné, 1949. 700 s. S. 82, 86, 89, 91–93, 98, 101, 105, 187.
↑ ^a ^b ^c ^d SUDOVÁ, Martina. Vltavotýnsko: Krajem dvou řek. České Budějovice: Bohumír Němec – Veduta, 2010. 320 s. ISBN 978-80-86829-54-8. S. 155–159.
↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 196.
↑ Katalog diecéze českobudějovické [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}
↑ Hrady, zámky a tvfrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Jižní Čechy. Praha: Svoboda, 1986. S. 28.
↑ ^a ^b ^c Představujeme naše obce – Křtěnov. Temelínský hlásič. Roč. 2020, čís. 7.
↑ Výroční zpráva Ústřední jednoty českých hospodářských společenstev, 1910, str.85.
↑ Statistika spořitelních a záložních spolků přičleněných Ústřední jednotě českých hospodářských společenstev v Království Českém za rok 1912. Praha 1914
↑ ^a ^b III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011. III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 [online]. [cit. 2019-11-09]. Dostupné online.

Literatura

PELÍŠEK, Antonín. ... a po nás planina: Malá historie 20. století z perspektivy zaniklých obcí kolem Temelína: PENI, 2006. 123 s.
BARTUŠKA, Jan. Vybledlé kontury. Historie Hrádku a Křtěnova, zaniklých obcí na Vltavotýnsku: Týn nad Vltavou : Vydáno vlastním nákladem, 2008
BARTUŠKA, Jan. Odpustit ano, ne však zapomenout: kolektivizace na Vysokohrádecku a vývoj JZD do zániku mikroregionu ve světle archivních dokumentů: Týn nad Vltavou : Vydáno vlastním nákladem, 2015

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Křtěnov na Wikimedia Commons
Křtěnov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Geologie a geologická mapa Křtěnov na geologicke-mapy.cz
Stránky o zanikání částí Temelína

[6637e77189822d525d5399b4f0d2439fc792d4f3-1] Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.

[Domy-2] Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 9. říjnu 2009

[sldb2011-3] Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 170.

[4] FRÖHLICH, Jiří. Archeologické toulky po jižních Čechách. [s.l.]: Jihočeské nakladatelství Růže, 1990. 161 s. ISBN 80-7016-026-8. S. 38–41.

[5] DUBSKÝ, Bedřich. Pravěk jižních Čech. Blatná: Jihočeské nakladatelství bratří Římsové v Blatné, 1949. 700 s. S. 82, 86, 89, 91–93, 98, 101, 105, 187.

[:0-6] SUDOVÁ, Martina. Vltavotýnsko: Krajem dvou řek. České Budějovice: Bohumír Němec – Veduta, 2010. 320 s. ISBN 978-80-86829-54-8. S. 155–159.

[sldb2001-7] Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 196.

[8] Katalog diecéze českobudějovické [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}

[9] Hrady, zámky a tvfrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Jižní Čechy. Praha: Svoboda, 1986. S. 28.

[:2-10] Představujeme naše obce – Křtěnov. Temelínský hlásič. Roč. 2020, čís. 7.

[11] Výroční zpráva Ústřední jednoty českých hospodářských společenstev, 1910, str.85.

[12] Statistika spořitelních a záložních spolků přičleněných Ústřední jednotě českých hospodářských společenstev v Království Českém za rok 1912. Praha 1914

[:1-13] III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011. III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 [online]. [cit. 2019-11-09]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]