Kateřina Habsburská (1533–1572)

Kateřina Habsburská
	královna polská a velkokněžna litevská
	Kateřina Habsburská kolem roku 1553; autor portrétu Lucas Cranach mladší
Doba vlády	1553–1572
Korunovace	20. srpna 1553
Tituly	vévodkyně Mantovská (1549–1550)
Narození	15. září 1533; Innsbruck
Úmrtí	28. února 1572 (ve věku 38 let); Linec
Pohřbena	klášter sv. Floriána u Lince
Předchůdce	Barbora Radziwiłłovna
Nástupce	Anna Habsburská
Manželé	I. František III. Gonzaga; II. Zikmund II. August
Dynastie	Habsburkové
Otec	Ferdinand I. Habsburský
Matka	Anna Jagellonská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kateřina Habsburská nebo také Rakouská (15. září 1533, Innsbruck, Rakousko – 28. února 1572, Linec, Rakousko) byla rodem arcivévodkyně rakouská, prvním sňatkem vévodkyně mantovská jako manželka Františka III. Gonzagy a po jeho smrti jako třetí manželka polského krále Zikmunda II. Augusta polská královna a litevská velkokněžna.

Mládí

Narodila se jako sedmé dítě a pátá dcera císaře Svaté říše řísmké, Ferdinanda I. a Anny Jagellonské, dědičky Čech, Uher a Chorvatska. Její otec s ní měl politické plány, protože byla dalším potomkem k rozmáhající se habsburské sňatkové politice. V roce 1539 byla spolu se starší sestrou Marií odvezena do Záhřebu, kde byla vychovaná v přísně katolickém duchu. Jejich výchova zahrnovala charitativní činnost, znalost jazyků a přípravu na budoucí královský sňatek.

Byla považována za krásku, která ovládala němčinu, francouzštinu, italštinu, chorvatštinu a latinu.

Roku 1546 se vdala starší sestra Marie za Viléma, vévodu z Jülichu a Kateřina se vrátila zpět do rakouského Innsbrucku.

První manželství

V roce 1548 se patnáctiletá Kateřina zasnoubila ve Vídni s mladičkým, stejně starým mantovským vévodou Františkem III. Gonzagou. O rok později, 22. října roku 1549 se v Mantově, hlavním městě vévodství, za vévodu provdala. Do manželství přispěla věnem 50 tisíc zlatých. Vztah obou mladých lidí byl harmonický a Mantova přijala mladou vévodkyni vřele. Záhy po svatbě Kateřina otěhotněla, ale po třech měsících dítě potratila. S vévodou se tehdy dost odcizili. Další měsíc (22. února 1550) zemřel vévoda na zápal plic.

Po pouhého půl roku trvajícím manželství byla pak mladá vdova vykázána z Mantovy zpět do Rakouska s pravidelným měsíčním důchodem 10 tisíc zlatých.

Druhé manželství

Po návratu do Vídně jí otec přidělil titul „Její královská Výsost, vévodkyně Kateřina Kraňská.“ Žila ve stálém zármutku nad smrtí manžela, již v roce 1553 ji však otec zasnoubil s polským králem Zikmundem II. Augustem, jehož první manželkou byla její starší sestra Alžběta (druhou pak litevská šlechtična Barbora Radziwiłłovna).

Přes její nesouhlas se 19. července roku 1553 v Krakově konala svatba a 20. srpna proběhla ve Wawelu její korunovace polskou královnou. Protože dvě předchozí Zikmundova manželství skončila bezdětná, očekával od ní král mužského potomka a dědice trůnu. Kateřina se po příchodu do Polska učila polsky a od počátku jejího příchodu na krakovský dvůr tvořila kontakty s důležitými osobnostmi polského politického života.

Na konci roku 1553 Kateřina otěhotněla. Dne 21. srpna 1554 při porodu málem přišla o život, děvčátko, které se narodilo, však ještě tentýž den zemřelo. Po porodu již nemohla mít další děti. Vztahy mezi ní a králem ochladly a na podzim roku 1559 Zikmund Kateřinu zapudil. Zahanbená odešla v roce 1566 zpět do Rakouska a usadila se v Linci. Z Polska jí byl posílán pravidelný měsíční důchod ve výši 6 tisíc zlatých.

Návrat do Rakouska

Další nabídky na sňatek již odmítala. Byla mecenáškou umění, milovala historii, malířství a tanec. Měla velice blízký vztah ke svému staršímu bratru Maxmiliánovi II. a všechen svůj majetek odkázala právě jemu. Zemřela ve 39 letech stejně jako její první manžel na zápal plic. Je pohřbena v klášteře svatého Floriana u Lince.