Klaus Fuchs
| Klaus Fuchs | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Emil Julius Klaus Fuchs |
| Narození | 29. prosince 1911 Rüsselsheim |
| Úmrtí | 28. ledna 1988 (ve věku 76 let) Východní Berlín |
| Místo pohřbení | Památník socialistů (52°30′54″ s. š., 13°30′44″ v. d.) |
| Bydliště | Velká Británie (od Desetiletí od 1930) Paříž (od 1933) Německá demokratická republika (od 1959) |
| Alma mater | Lipská univerzita (1930–1931) Kielská univerzita (1931–1933) Bristolská univerzita (1933–1937) Univerzita Friedricha Wilhelma v Berlíně (1933) |
| Povolání | jaderný fyzik, atomic spy, politik, teoretický fyzik, vysokoškolský učitel a fyzik |
| Zaměstnavatelé | Edinburská univerzita (1937–1941) Birminghamská univerzita (1941–1944) Národní laboratoř Los Alamos (1944–1946) Atomic Energy Research Establishment (1946–1950) Helmholtz-Zentrum Dresden-Rossendorf (1959–1979) |
| Ocenění | Národní cena Německé demokratické republiky (1975) Řád Karla Marxe (1979) Hervorragender Wissenschaftler des Volkes (1986) |
| Politické strany | Sociálnědemokratická strana Německa (1930–1932) Komunistická strana Německa (1932–1933) Jednotná socialistická strana Německa (od 1959) |
| Choť | Grete Keilson (od 1959)[1] |
| Rodiče | Emil Fuchs |
| Příbuzní | Klaus Fuchs-Kittowski (synovec) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Emil Julius Klaus Fuchs (29. prosinec 1911, Rüsselsheim – 28. leden 1988, Berlín) byl německý teoretický fyzik. Byl součástí amerického projektu Manhattan a podílel se na vývoji první atomové bomby „Fat Man“, zároveň byl ale sovětským špiónem a detaily o bombě předal Sovětům, kteří tak vlastní atomovou bombu brzy získali také.
Život
[editovat | editovat zdroj]Fyziku vystudoval na univerzitě v Lipsku. Ve 20. letech byl v Německu členem sociální demokracie, ale roku 1932 byl vyloučen a vstoupil do Komunistické strany Německa. V roce 1933, po uchopení moci nacisty, emigroval do Velké Británie. Zde získal titul PhD na univerzitě v Bristolu a titul doktora věd na univerzitě v Edinburghu. Po vypuknutí války mezi Británií a Německem byl načas internován na ostrově Man a v Kanadě, ovšem nakonec byl shledán jako důvěryhodný, roku 1941 se vrátil do Británie a podílel se na projektu Tube Alloys, britském projektu vývoje atomové bomby. Již tehdy informace předával Sovětům. Roku 1943 byl pozván na Kolumbijskou univerzitu v New Yorku a k projektu Manhattan. Od roku 1944 pracoval přímo v Los Alamos, kde se bomba vyvíjela. Podílel se zde především na vyřešení problému imploze. V té době předal nejcennější údaje do Sovětského svazu, přes kurýra NKVD Harry Golda. V roce 1945 se vrátil do Británie a pracoval v ústavu Atomic Energy Research Establishment v Harvellu. Roku 1950 byl zatčen a přiznal se ke špionáži pro SSSR. Byl odsouzen na 14 let do vězení a ke ztrátě britského občanství. Propuštěn byl po devíti letech, roku 1959. Odcestoval do východního Německa (Německé demokratické republiky). Zde se stal členem akademie věd i členem ústřední výboru vládnoucí Sjednocené dělnické strany (SED). Později byl jmenován ředitelem ústavu atomového výzkumu v Rossendorfu. Zde působil až do odchodu do důchodu v roce 1979.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Klaus Fuchs na anglické Wikipedii.
- ↑ MacTutor History of Mathematics archive.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Klaus Fuchs na Wikimedia Commons - Heslo v Britannice
- Portrét na Totalmag.cz Archivováno 20. 10. 2016 na Wayback Machine.
