Přeskočit na obsah

Konrád I. Hlohovský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Konrád I. Hlohovský
kníže hlohovský a lehnický
Portrét
Konrádova pečeť. V opise: CONRADUS DEI GRA(tia) DUX ZLESIE ET POLONIE.
Hlohovský kníže
Období1249/511273/74
PředchůdceJindřich II. Pobožný,
(jako kníže dolnoslezský)
NástupceJindřich III. Hlohovský
Přemysl Stínavský
Konrád II. Hrbatý
Lehnický kníže
Období12481251
PředchůdceBoleslav II. Lysý
NástupceJindřich V. Tlustý

Úmrtí6. srpen 1273/74
Pohřbenhlohovská kolegiátní kapitula
ManželkySalomena Odonicovna
Žofie Braniborská
PotomciAnna Hlohovská
Eufémie Hlohovská
Hedvika
Jindřich III. Hlohovský
Přemysl Stínavský
Konrád II. Hrbatý
RodPiastovci
DynastieSlezští Piastovci
OtecJindřich II. Pobožný
MatkaAnna Přemyslovna
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Konrád I. Hlohovský († 6. srpen 1273/74) byl hlohovský kníže pocházející z rodu slezských Piastovců.

Byl synem vratislavského knížete Jindřicha II. Pobožného a jeho ženy Anny, dcery českého krále Přemysla Otakara I. Po smrti otce v bitvě u Lehnice z roku 1242 vládl nad Vratislavským knížectvím jeho bratr Boleslav II. Lysý. Záhy mezi bratry vypukly spory o dělbě otcova území. Konrád měl nastoupit církevní dráhu, odmítl však post pasovského biskupa a s pomocí velkopolského knížete Přemysla, jehož sestru Salomenu si vzal za ženu, se snažil získat část dědictví pro sebe. Po následné válce a vyjednávání, do kterého zasáhl i Konrádův bratranec, český král Přemysl Otakar II., mu bylo z Vratislavska vyděleno Hlohovské knížectví.

Konrád měl se svým českým bratrancem poměrně těsné vztahy, Přemysl nemaje dost vlastního potomstva, jeho dcery využil k navázání dynastických spojenectví s bavorským vévodou Ludvíkem II. a gorickým hrabětem Albrechtem.[1]V prosinci 1261 se zúčastnil jeho slavnostní korunovace v Praze, Konrád českého bratrance podporoval i za války s uherským králem Štěpánem V. Zemřel v létě roku 1273 či 1274 a byl pohřben v hlohovské kolegiátní kapitule, která byla jeho vlastní fundací.

Byl dvakrát ženat; po smrti Salomeny se oženil s Žofií Braniborskou. Jeho synové si po jeho smrti rozdělili Hlohovsko na menší části, která pak samostatně spravovali. Jindřich III. Hlohovský si podržel Hlohovsko, Přemysl Stínavský získal Zaháňsko a Konrád II. Hrbatý pak Stínavsko.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
  1. ŽEMLIČKA, Josef. Přemysl Otakar II.: král na rozhraní věků. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2011. ISBN 978-80-7422-118-7. S. 155. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]