Konstantinovská dynastie

Konstantinovská dynastie
Země	Římská říše; Byzantská říše
Tituly	Augustus
Zakladatel	Constantius I. Chlorus
Rok založení	počátek 4. století
Konec vlády	kolem roku 363
Poslední vládce	Julianus
Současná hlava	není (rod vymřel)
Jiné jméno dynastie	Flaviovská dynastie
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Konstantinská dynastie je neformální název vládnoucí dynastie Římské říše ve 4. století. Za počátek dynastie je považováno období vlády Constantia I. Chlora, který zemřel v roce 306 a za konec dynastie je považována smrt císaře Juliana v roce 363.^[1] Pojmenování nese po svém nejslavnějším členu, Konstantinovi I. Velikém, který se v roce 324 stal jediným vládcem celé říše.^[2] Dynastie se také nazývá novoflavovská, protože každý konstantinovský císař nesl jméno Flavius, podobně jako panovníci první flaviovské dynastie v 1. století.^[3]

Rodokmen

Kurzívou jsou označeni císaři a císařovny s titulem Augustus.

Constantius I. Chlorus
1. Ze vztahu mezi Constantiem I. Chlorem a Helenou
  - Konstantin I. Veliký
    1. Z manželství mezi Konstantinem I. a Minervinou
      - Crispus
    2. Z manželství mezi Konstantinem I. a Faustou
      - Constantina, manželka Hannibaliana a Constantia Galla
      - Konstantin II.
      - Constantius II.
        Žádný potomek z manželství mezi Constantiem II. a jeho první manželkou, dcerou Julia Constantia
        
        Žádný potomek z manželství mezi Constantiem II. a Eusebií
        
        Z manželství mezi Constantiem II. a Faustinou
        Constantia, manželka Gratiana
      - Constans
      - Helena, manžel Julian Apostata
2. Z manželství mezi Constantiem I. Chlorem a Theodorou
  - Flavius Dalmatius
    1. Z manželství mezi Flaviem Dalmatiem a neznámou ženou
      - Dalmatius
      - Hannibalianus, manželka Constantina
  - Julius Constantius
    1. Z manželství mezi Julianem Constantiem a Gallou
      - syn, zemřel při čistkách v roce 337^[4]
      - dcera, první manželka Constantia II.
      - Constantius Gallus
        žádný potomek z manželství Constantia Galla a Constantiny
    2. Z manželství mezi Juliem Constantiem a Basilinou
      - Julianus Apostata
        Žádný potomek z manželství mezi Julianem Apostatou a Helenou, dcerou Konstantina I. Velikého
  - Flavius Hannibalianus (musel zemřít před císařskými čistkami, ke kterým došlo v roce 337, protože není uveden mezi jejich oběťmi)
  - Anastasie
  - Flavia Julia Constantia, manželka Lucinia
    1. - Licinius II.
  - Eutropia
    1. - Nepotianus

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Constantinian dynasty na anglické Wikipedii.

↑ LEHMANN, Gustav Adolf. Dějiny světa 2: Starověké světy a nové říše 1200 př. Kr. až 600 po Kr.. [s.l.]: Albatros Media a.s. Dostupné online. ISBN 978-80-7601-416-9. S. 247.
↑ MUČKA, Aleš. Římské tetrarchie a Konstantinovská dynastie. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
↑ WIENAND, Johannes. Contested Monarchy: Integrating the Roman Empire in the Fourth Century AD. [s.l.]: Oxford University Press Dostupné online. ISBN 978-0-19-976899-8. (anglicky)
↑ Julianus Apostata, Epistula ad SPQ Atheniarum 270 D, Roman-emperors.org

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Konstantinovská dynastie na Wikimedia Commons

[1] LEHMANN, Gustav Adolf. Dějiny světa 2: Starověké světy a nové říše 1200 př. Kr. až 600 po Kr.. [s.l.]: Albatros Media a.s. Dostupné online. ISBN 978-80-7601-416-9. S. 247.

[mučka-2] MUČKA, Aleš. Římské tetrarchie a Konstantinovská dynastie. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.

[3] WIENAND, Johannes. Contested Monarchy: Integrating the Roman Empire in the Fourth Century AD. [s.l.]: Oxford University Press Dostupné online. ISBN 978-0-19-976899-8. (anglicky)

[4] Julianus Apostata, Epistula ad SPQ Atheniarum 270 D, Roman-emperors.org

[1]

[2]

[3]

[4]