Přeskočit na obsah

Krátká Ves

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Krátká Ves
Kaple
Kaple
Znak obce Krátká VesVlajka obce Krátká Ves
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecHavlíčkův Brod
Obec s rozšířenou působnostíHavlíčkův Brod
(správní obvod)
OkresHavlíčkův Brod
KrajVysočina
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel130 (2024)[1]
Rozloha5,70 km²[2]
Katastrální územíKrátká Ves
Nadmořská výška498 m n. m.
PSČ582 22
Počet domů59 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduKrátká Ves 1
582 22 Přibyslav
ou.kratkaves@tiscali.cz
StarostaJiří Ondráček
Oficiální web: kratkaves.cz
Krátká Ves
Krátká Ves
Další údaje
Kód obce568937
Kód části obce74128
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krátká Ves (německy Kurzdorf) je obec v okrese Havlíčkův BrodKraji Vysočina. Nachází se při silnici I. třídy 8 km od Havlíčkova Brodu směrem na Svitavy. Žije zde 130[1] obyvatel.

Je zde prodejna potravin, autoservis, restaurace a sbor dobrovolných hasičů.

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1303, kdy 22. ledna prodal Rajmund z Lichtenburka dvůr v Krátké Vsi (vesnice patřila ještě Ronovcům) opatovi sedleckého kláštera a abatyši kláštera v Pohledu. Další listinné doklady jsou z let 1308 a 1312. Původní název obce byl Dlouhá Ves (Langendorf circa nebo(justa) Belam – roku 1308). Od roku 1316 byla celá ves v majetku kláštera v Pohledu. V urbáři z roku 1328 je uveden jmenný seznam poddaných včetně desátků. Po zničení kláštera v Pohledu husity se stala světským majetkem. Teprve po roce 1486 král Vladislav Jagellonský potvrdil privilegia obnovenému klášteru v Pohledu. Vrchní panství nad klášterním majetkem ovšem zůstalo majitelům panství Polná. Od roku 1486 jimi byli Jan Boček z Kunštátu a Polné a od roku 1597 Žejdlicové ze Šenfeldu. Rudolfu Žejdlicovi bylo panství za účast na stavovském povstání roku 1621 zkonfiskováno. Panství v Krátké Vsi příslušel již jen dvůr a část poddaných. Panství Polná a současně příslušející část vesnice se po roce 1624 dostalo do majetku kardinála Fr. Ditrichštejna, který roku 1625 dosadil jako abatyši pohledského kláštera svou příbuznou Zuzanu Calvin.

Druhá polovina vesnice se po zničení kláštera v Pohledu a rozchvácení jeho majetků roku 1424 nacházela až do roku ve vlastnictví rodu pánů z Lipé a Jindřich z Lipé ji roku 1496 prodal Vilémovi z Pernštejna. Roku 1520 odkázal Vilém panství synu Janovi z Pernštejna a ten je 12. ledna 1530 prodal městu Německý Brod, který patřil rodu Trčků z Lípy. Od roku 1560 do roku 1595 panství vlastnil František Thurn, od roku 1595 bylo opět v majetku Trčků. Po povýšení Německého Brodu na královské město zůstala Krátká Ves v majetku města až do roku 1731, kdy ji koupil Josef Ignác Pichmann z Pelhřimova. Ten ji roku 1760 prodal baronu z Langendorfu, poté se sňatkem dostala do vlastnictví rodu Šporků až do roku 1838, kdy ji kupuje pražský měšťan Štěpán Langer. Po jeho smrti dědictvím přešla na rodinu Sajfertů (do roku 1945).[zdroj?] Koncem 18. století se název obce změnil na Kurzlangendorf, později Kurzdorf.

Farou patřila klášterní ves původně ke kostelu v Pohledu, po rozdělení část ke kostela v České Bělé a část do Pohledu. V roce 1853 byla v Krátké Vsi postavena kaple Nejsvětější Trojice.

Jihozápadně od Krátké Vsi se nachází poutní místo Svatá Anna, které v roce 2011 oslavilo 250 let trvání.

Vývoj počtu obyvatel Krátké Vsi[4]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 306 315 305 265 280 283 274 224 227 189 182 159 144
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 554–555. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]