Přeskočit na obsah

Královopolská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Královopolská
Základní údaje
Právní formaakciová společnost
Datum založení1. května 1992
Adresa sídlaKřižíkova 2989/68a, Brno, 612 00, Česko
Souřadnice sídla
Klíčoví lidéMiroslav Jucha
Charakteristika firmy
Oblast činnostistrojírenství
Obrat665,5 mil. Kč (2018)[1]
503,3 mil. Kč (2017)[1]
Provozní zisk35,7 mil. Kč (2018)[1]
−6,1 mil. Kč (2017)[1]
Výsledek hospodaření30,1 mil. Kč (2018)[1]
−17,6 mil. Kč (2017)[1]
Celková aktiva921,1 mil. Kč (2018)[1]
915 mil. Kč (2017)[1]
Vlastní kapitál455,3 mil. Kč (2018)[1]
425,3 mil. Kč (2017)[1]
Zaměstnanci357 (2018)[1]
MajitelMiroslav Jucha (100 %)[2]
Dceřiná společnostKRÁLOVOPOLSKÁ KOVÁRNA (100 %)
Identifikátory
IČO46347267
LEI3157009UQZ5OWKTGGE33
OpenCorporates IDcz/46347267
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jedna ze sedmi tramvají od firmy Lederer & Porges dodaných do Brna

KRÁLOVOPOLSKÁ, a.s. je strojírenský podnik nacházející se v Brně, v městské části Královo Pole. Firma byla založena 26. září 1889[3] bratranci Filipem Porgesem a Augustem Ledererem jako Brünn-Königsfelder Maschinenfabrik Lederer & Porges (Brno-Královopolská strojírna Lederer & Porges) pro kovodělnou a strojírenskou výrobu.[4] Zpočátku zde byly vyráběny železniční nákladní vozy, zejména cisternové, a parní kotle. Později byl sortiment rozšířen např. na tramvaje, motorové železniční vozy, chladicí stroje, parní čerpadla, mohutné jeřáby či ocelové konstrukce. Po několika fúzích a změnách názvů byla společnost v roce 1945 znárodněna.

V roce 1992 vznikla KRÁLOVOPOLSKÁ a. s., na kterou přešel veškerý majetek původního státního podniku Královopolská strojírna.[5] Nově založená akciová společnost byla v polovině 90. let privatizována. Po finančních problémech ve druhé polovině 90. let 20. století se podnik ocitnul v konkursu, nový management ale firmu finančně restrukturalizoval a oddlužil.[6] V roce 2003 se KRÁLOVOPOLSKÁ (vyráběla) sloučila s dceřinou společností Královopolská strojírna (vlastnila majetek) a o rok později byla znovu privatizována společností BRASS, s.r.o. V rozlehlém a nevyužitém areálu Královopolské se již v té době začala vytvářet průmyslová zóna. V současnosti vyrábí KRÁLOVOPOLSKÁ zařízení pro chemický a petrochemický průmysl, jeřáby a další ocelové konstrukce.[7]

Vyráběné typy tramvají

[editovat | editovat zdroj]
Typ Roky výroby Počet vyrobených vozů Dodávky
série 1II–5II 1903 5 Brno
série 6II–7II 1904 2 Brno
série 18–21 1904 4 Ostrava
série 1–3 (kropicí vozy) 1923–1928 3 Brno
série 28–33 1926–1927 4 Ostrava
série 74–103, 114–149,
151–152, 400–405
[pozn. 1]
1926–1946 74 Brno
série 251–260 (vlečné vozy)[pozn. 2] 1928 10 Brno
série 50–51 (vlečné vozy) 1931 2 Most
série 46–48 1931–1938 3 Teplice
série 261–296 (vlečné vozy) 1939–1947 36 Brno
série 81–85, 186–220 (vlečné vozy) 1942–1951 40 Ostrava
série 36–65 1944–1951 30 Ostrava
série 40–45 (vlečné vozy) 1950 6 Olomouc
série 297–326 (vlečné vozy) 1950 30 Brno
4MT[pozn. 3] 1950–1952 25 Brno
1903–1952 274 kusů  
  1. Tramvaje této konstrukce byly v letech 1927–1928 vyráběny rovněž v Továrně na vozy v Kolíně a to v počtu 10 kusů.
  2. Vlečné vozy této konstrukce byly původně vyráběny v Ringhofferových závodech (1926, 20 kusů) a v podniku Tatra-Vagónka Kolín (1927–1928, 20 kusů). Až poté převzala výrobu Královopolská.
  3. Dalších 5 vozů vyrobil v roce 1954 vlastními silami brněnský DP.
  1. a b c d e f g h i j k Dostupné online.
  2. Výroční zpráva KRÁLOVOPOLSKÁ, a.s. za rok 2022, strana 5
  3. CASKA, Jiří. Motorové vozy z Královopolské. Rokycany: Lokálka Group, 2004. S. 1. 
  4. Královopolská a. s. [online]. Pepa Josef, rev. 2007-11-06 [cit. 2009-03-21]. Dostupné online. 
  5. Úplný výpis z obchodního rejstříku, vedeného Krajským soudem v Brně, oddíl B, vložka 771 [online]. Ministerstvo spravedlnosti České republiky, rev. 2009-03-23 [cit. 2009-03-23]. Dostupné online. 
  6. MAREK, Jaromír. Královopolská je oddlužena a čeká na privatizaci [online]. Český rozhlas, 2003-06-19 [cit. 2009-03-21]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  7. Představení společnosti [online]. Kralovopolska.cz [cit. 2009-03-21]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]