Kumba Ialá
| Kumba Ialá | |
|---|---|
 Kumba Ialá v roce 2009 | |
| 3. Prezident Guineje-Bissau | |
| Ve funkci: 17. února 2000 – 14. září 2003 | |
| Předseda vlády | Caetano N'Tchama Faustino Imbali Alamara Nhassé Mário Pires |
| Předchůdce | Malam Bacai Sanhá |
| Nástupce | Veríssimo Correia Seabra |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | African Party for the Independence of Guinea and Cape Verde (do 1989) Party for Social Renewal (od 1992) |
| Rodné jméno | Kumba Yalá Embaló |
| Narození | 15. března 1953 Bula |
| Úmrtí | 4. dubna 2014 (ve věku 61 let) Bissau |
| Příčina úmrtí | srdeční zástava |
| Místo pohřbení | Fortaleza de São José da Amura |
| Choť | Elisabete Ialá |
| Alma mater | Universidade Católica Portuguesa |
| Profese | politik |
| Náboženství | islám (od 2008) |
| Commons | Kumba Yalá |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kumba Ialá Embaló, psáno též Yalá (15. března 1953 – 4. dubna 2014) byl politik, předseda Strany sociální obnovy (PRS) a prezident Guineje-Bissau.
Život
[editovat | editovat zdroj]Mládí
[editovat | editovat zdroj]Narodil se 15. března 1953 do zemědělské rodiny v Bule. V dospívání se stal členem militantní Africké strany za nezávislost Guineje a Kapverd (PAIGC). Ta usilovala o nezávislost země, kterou ovládala portugalská kolonie.[1]
Studoval teologii na Katolické univerzitě v Lisabonu a poté filozofii, tu ale nedokončil. V Bissau vystudoval práva na Právnické fakultě Univerzity Amílcara Cabrala. Po dokončení studií byl jmenován ředitelem Národního lycea Kwame N'Krumah, kde také vyučoval filozofii a psychologii.
Mluvil portugalsky, kriulsky, španělsky, francouzsky a anglicky. Kromě toho uměl latinu, řečtinu a hebrejštinu.[1]
Politická kariéra
[editovat | editovat zdroj]Byl vedoucím delegace PAIGC v Moskvě u příležitosti 70. výročí bolševické revoluce. V roce 1989 byl ze strany vyloučen, protože požadoval větší demokratické reformy.[1]
V roce 1991 pomáhal založit Demokratickou sociální frontu (DSF) a později založil Stranu sociální obnovy (PRS).
V roce 1994 ho v prezidentských volbách porazil João Bernardo "Nino" Vieira. Výsledky označil za lživé a odvolával se k soudům. Tyto návrhy byly ale zamítnuty.[2]
Po občanské válce se koncem roku 1999 konaly nové volby. I přes zdravotní komplikace s vysokým krevním tlakem kampaň dokončil a byl zvolen novým prezidentem země.
Během jeho vlády v zemi panovala špatná morálka a nedostatek financí.[3] Proto byl 14. září 2003 vojensky svržen, zadržen a umístěn do domácího vězení. Vůdce převratu generál Veríssimo Correia Seabra jeho vládu označil za neschopnou. Iála podepsal rezignaci a následujících pět let mu bylo zakázáno vměšování se do politiky. Koncem září byla ustanovena přechodná civilní vláda vedená podnikatelem Henriquem Rosou a generálním tajemníkem PRS Arturem Sanhou.[4]
I přes svůj zákaz byl nadále politicky aktivní a netajil se budoucí prezidentskou kandidaturou. V roce 2008 konvertoval k Islámu.[5] Velmi často komentoval současnou politickou náladu v zemi a neoficiálně vedl kampaň.
Smrt
[editovat | editovat zdroj]Utrpěl kardiopulmonální zástavu a zemřel v noci ze 3. na 4. dubna 2014 ve věku 61 let.[6] Předchozí den mu nemělo být dobře. Vláda oznámila, že zemřel na infarkt. Zůstala po něm manželka Elisabete Ialá a jejich děti.[7]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kumba Ialá na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c afrol News - Guinea-Bissau's Kumba Yala: from crisis to crisis. www.afrol.com [online]. [cit. 2024-11-30]. Dostupné online.
- ↑ Elections in Guinea-Bissau. africanelections.tripod.com [online]. [cit. 2024-11-30]. Dostupné online.
- ↑ web.archive.org [online]. Dostupné online.
- ↑ Bissau junta set to step down. news.bbc.co.uk. 2003-09-18. Dostupné online [cit. 2024-11-30]. (anglicky)
- ↑ AFP: Outrage after president's home attacked in Guinea-Bissau 'mutiny'. web.archive.org [online]. 2008-12-02 [cit. 2024-11-30]. Dostupné online.
- ↑ www.reuters.com [online]. Dostupné online.
- ↑ SAPO. PR guineense inaugura em Bissau avenida em homenagem a Kumba Ialá. SAPO [online]. [cit. 2024-11-30]. Dostupné online. (portugalsky)