Přeskočit na obsah

Libuše Geprtová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Libuše Geprtová
Narození21. prosince 1941
Protektorát Čechy a Morava Kolín
Úmrtí18. listopadu 2005 (ve věku 63 let)
Česko Praha
Aktivní roky1960–2005
Partner(ka)Vítězslav Jandák
SídloPraha
Významné roleViktorka v Babičce (1971)
Polana v Hordubalovi (1979)
Anežka ze Schauenburka v Královském gambitu (1974)
Frosina v Lakomcovi (1978)
Lída v seriálu Plechová kavalerie (1979)
mamienka v Pasáčkovi z doliny (1983)
vdova Morousová v Četnických humoreskách (díl Vdavky za všechny prachy, 1997)

Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Libuše Geprtová (21. prosince 1941 Kolín18. listopadu 2005 Praha) byla česká herečka a pozoruhodná osobnost českého filmu, televize, rozhlasu a divadla. Ztvárnila celou řadu divadelních a filmových rolí. Její nejslavnější rolí se stala postava Viktorky v televizní verzi Babičky, kterou režíroval Antonín Moskalyk.[1]

Životopis a herecká kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Libuše Geprtová se narodila jako druhé z dvojčat, její bratr brzy emigroval a starší sestra předčasně zemřela. Vyrůstala v intelektuálně založené a vážené měšťanské rodině, kterou však poznamenala úmrtí způsobená rakovinou. Tento smutný osud se nevyhnul ani jí samotné.[2] Vystudovala učitelský ústav a několik let učila na základních školách, nejdříve ve Zlonicích u Slaného, a potom v Hořicích. Již ve 20 letech byla obsazena do první filmové role, špionážního dramatu Kohout plaší smrt a téhož roku 1961 také do detektivky Kde alibi nestačí.

Teprve po skončení zaměstnání se herecké kariéře věnovala zcela. Dva roky byla členkou Divadla V. Nezvala v Karlových Varech, kde vynikla zejména jako Manon Lescaut. Další sezonu působila v Těšínském divadle v Českém Těšíně. Poté následovala řada menších filmových rolí, mimo jiné Kateřina v Dámě na kolejích (1966).[2] Několik let pak hrála v činohře Státního divadla Brno, kde mezi lety 1965–1971 vytvořila řadu nezapomenutelných rolí. Před studiem herectví na DAMU dala přednost praxi.

V roce 1971 dostala velkou nabídku z Barrandova. Režisér Antonín Moskalyk v novém zpracování Babičky od Boženy Němcové svěřil Libuši Geprtové roli bláznivé Viktorky. V roce 1971 se jí narodil syn Svatopluk, jehož otcem je Vítězslav Jandák. Její starší sestra byla v té době již těžce nemocná a své chorobě nakonec podlehla.

V roce 1973 přijala angažmá v Divadle Na zábradlí a strávila zde přes 30 plodných let. Řada úspěšných inscenací, v nichž hrála, je spjata se jménem režiséra Evalda Schorma. Po odchodu z divadla pracovala pro Český rozhlas. Uváděla zde svůj pořad rozhovorů se zajímavými hosty nazvaný Co máš v rozhlase rád aneb Splněná přání.[1][3] V roce 2004Karel Heřmánek z Divadla Bez zábradlí nabídl roli paní Stoneové v legendárním muzikálu Cikáni jdou do nebe. V této roli hrála až do jara roku 2005.[4]

To již byla velmi těžce nemocná. Nehodlala se však vzdát. V létě 2005 podstoupila operaci hlavy a věřila, že nemoc překoná.[2] Svůj boj se zákeřným onemocněním - nádorem plic metastazujícím do mozku však prohrála a 18. listopadu 2005 zemřela.

Pohřbena byla v Urnovém háji Krematoria Strašnice[5].

Česká televize věnovala v roce 2007 Libuši Geprtové vzpomínkový dokument Tiché kroky v cyklu Příběhy slavných.[3]

Filmografie

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b www.nekrolog.cz. www.nekrolog.cz [online]. [cit. 2006-10-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-09-28. 
  2. a b c Libuše Geprtová v Česko-Slovenské filmové databázi
  3. a b Libuše Geprtová na stránkách České Televize
  4. idnes
  5. GEPRTOVÁ Libuše - hroby-slavnych.cz. hroby-slavnych.cz [online]. [cit. 2020-11-13]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Česká divadla: encyklopedie divadelních souborů. Praha: Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 122, 123, 352.
  • FIKEJZ, Miloš. Český film: herci a herečky. I. díl: A–K. 1. vydání (dotisk). Praha: Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 310–311.
  • Kdo je kdo: 91/92: Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 223. 
  • Postavy brněnského jeviště: umělci Národního, Zemského a Státního divadla v Brně. Díl I, 1884–1984 / uspoř. a red. Eugenie Dufková, Bořivoj Srba. Brno: Státní divadlo, 1984. 840 s. S. 535–537.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]