Přeskočit na obsah

Litschau

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Litschau
Hrad v Litschau
Litschau – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška531 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátRakouskoRakousko Rakousko
Spolková zeměDolní Rakousy
OkresGmünd
Litschau
Litschau
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha81,1 km²
Počet obyvatel2 138 (2022)
Hustota zalidnění26,4 obyv./km²
Správa
Statusměsto
Oficiální webwww.litschau.at
E-mailgemeinde@litschau.at
Telefonní předvolba02865
PSČ3874
Označení vozidelGD
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Litschau (česky Ličov nebo Líčov[1]) je nejsevernější rakouské město. Leží v okrese Gmünd v Dolním Rakousku. Má rozlohu 82 km² a leží 531 m n. m. K 1. lednu 2021 zde žilo 2192 obyvatel.

Město je vzdáleno pět kilometrů od českého města Chlumu u Třeboně. Jméno Litschau je slovanského původu a lze je vysledovat až k Ličov- utvořenému z osobního jména Lič.[2] Nachází se zde hrad založený roku 1260, který je v držení moravsko-rakouského šlechtického rodu Seilernů-Aspangů. Někdejší hradní město vzniklo ve 13. století a sloužilo k opevnění hranice.

Městem protéká řeka Reissbach (česky Dračice).

Ve městě je mateřská škola, základní a střední škola. Do Ličova vede úzkorozchodná dráha z Gmündu a končí zde.

Členění obce

[editovat | editovat zdroj]

Obec má 11 částí (v závorce je uveden počet obyvatel k 1. lednu 2022):

  • Gopprechts (157)
  • Hörmanns bei Litschau (95)
  • Josefsthal (0)
  • Litschau (1311)
  • Loimanns (131)
  • Reichenbach (37)
  • Reitzenschlag (135)
  • Saaß (48)
  • Schandachen (84)
  • Schlag (67)
  • Schönau bei Litschau (73)

Počátky města v podhradí hradu Litschau se datují 13. stoletím. V roce 1297 Habsburkové udělili městu právo trhu a díky obchodu se město mohlo začít rozvíjet.

Nejhorším historickým obdobím pro město bylo 16. století a doba rolnických povstání (1524–1525 německá selská válka) a následující třicetiletá válka (1618–1648).

V roce 1971 mělo město 3300 obyvatel.

Starostové

[editovat | editovat zdroj]
  • 1994–2014 Otto Huslich (ÖVP)[3]
  • od roku 2014 Rainer Hirschmann (ÖVP)

Významní rodáci

[editovat | editovat zdroj]
Panské jezero u Litschau
Panské jezero u Litschau
  1. Železniční a národopisná mapa zemí koruny České a Rakouska-Uherska
  2. BARTONĚK, Antonín; BENEŠ, Bohuslav; MÜLLER-FUNK, Wolfgang und POLLEROSS, Friedrich, eds. Kulturführer Waldviertel-Weinviertel-Südmähren. Wien: Deuticke, 1993, s. 391. ISBN 3-216-30043-9.
  3. Trauer in Litschau. Otto Huslich gestorben - informace o úmrtí starosty Huslicha. Markus Lohninger, NÖN Gmünd, 21. Mai 2014
  4. VISCHER, Georg Matthaeus. Topographia Archidvcatvs Avstriae Inf. Modernae. seu. Controfee und Beschreibung aller Stätt, Clöster und Schlösser wie sie anietzo stehen in dem Ertzhertzogtumb unter Osterreich. Das Viertl ob Wiener waldt. [Wien]: [s. n.], 1672. [70] listů.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BARTONĚK, Antonín; BENEŠ, Bohuslav; MÜLLER-FUNK, Wolfgang und POLLEROSS, Friedrich, eds. Kulturführer Waldviertel-Weinviertel-Südmähren. Wien: Deuticke, 1993. 414 s. ISBN 3-216-30043-9.
  • VISCHER, Georg Matthaeus. Topographia Archidvcatvs Avstriae Inf. Modernae. seu. Controfee und Beschreibung aller Stätt, Clöster und Schlösser wie sie anietzo stehen in dem Ertzhertzogtumb unter Osterreich. Das Viertl ob Wiener waldt. [Wien]: [s. n.], 1672. [70] listů.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Waldviertelská železnice

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]