Lulu (Berg)
| Lulu | |
|---|---|
| Skladatel | Alban Berg |
| Libretista | Alban Berg |
| Počet dějství | prolog + 3 |
| Originální jazyk | němčina |
| Literární předloha | Frank Wedekind |
| Datum vzniku | 1929–1935 |
| Premiéra | Curych, 2. červen 1937, |
| Česká premiéra | Janáčkovo divadlo, Brno, 28. leden 1972 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lulu je druhá a poslední opera Albana Berga z let 1929–1935 o prologu a třech jednáních. Libreto napsal sám Berg na náměty divadelních her Franka Wedekinda Duch země (Erdgeist) a Pandořina skříňka (Die Büchse der Pandora). Berg operu nedokončil - třetí dějství zůstalo jen ve fragmentech. Opera v této podobě měla premiéru 2. června 1937 v městském divadle v Curychu. Česká premiéra této verze proběhla v Janáčkově divadle v Brně 28. ledna 1972, dirigoval Václav Nosek, režii měl Milan Pásek.[1]
V letech 1962–1974 dopracoval operu rakouský skladatel Friedrich Cerha. Tato verze měla premiéru 24. února 1979 v pařížské Opeře.
Osoby
[editovat | editovat zdroj]| role | druh hlasu | premiéra v Curychu, 1937 dirigent: Robert Denzler |
premiéra v Paříži, 1979 dirigent: Pierre Boulez | ||
|---|---|---|---|---|---|
| Lulu | soprán | Bahrija Nuri Hadžić | Teresa Stratas | ||
| Hrběnka Martha Geschwitz | mezzosoprán | Maria Bernhard | Yvonne Minton | ||
| Školák | kontraalt | Erika Feichtinger | Hanna Schwarz | ||
| Garderobiér | kontraalt | Frida Kurz | Hanna Schwarz | ||
| Bob, sluha | kontraalt | Hanna Schwarz | |||
| Walter Schwarz, malíř, druhý Lulin manžel | tenor | Paul Feher | Robert Tear | ||
| Černoch | tenor | Robert Tear | |||
| Dr. Ludwig Schön, šéfredaktor | baryton | Asger Stig | Franz Mazura | ||
| Alwa, syn Dr. Schöna | tenor | Peter Baxevanos | Kenneth Riegel | ||
| Schigolch, starý muž | bas | Fritz Honisch | Toni Blankenheim | ||
| Dr. Goll, lékařský rada, první Lulin manžel | mluvená role | Peter Poschl | Toni Blankenheim | ||
| Krotitel | bas | Albert Emmerich | Gerd Nienstedt | ||
| Rodrigo, akrobat | bas | Albert Emmerich | Gerd Nienstedt | ||
| Princ, sluha, markýz | tenor | Oscar Mörwald | Helmut Pampuch | ||
| Divadelní impresário | bas | Walter Frank | Jules Bastin | ||
| Profesor, klaun, kulisák | němá role | Le Nain Roberto | |||
| Subreta, patnáctiletá dívka | subreta | Daniele Chlostawa | |||
| Matka subrety | kontraalt | Ursula Boese | |||
| Umělkyně | mezzosoprán | Anna Ringart | |||
| Bankéř | bas | Jules Bastin | |||
| Novinář | baryton | Claude Méloni | |||
| Policejní komisař | mluvená role | Toni Blankenheim | |||
| Sluha | baryton | Pierre-Yves Le Maigat | |||
| Jack Rozparovač | baryton | Franz Mazura | |||
| pianista, inspicient, princova družina, policisté, ošetřovatelky, garderobiérky, tanečnice, hosté, služebnictvo, dělníci | |||||
Děj opery
[editovat | editovat zdroj]Prolog
[editovat | editovat zdroj]Krotitel divé zvěře láká návštěvníky do svého zvěřince. Zde mohou vidět vedle řady jiných exotických zvířat i "zmiji Lulu".
1. jednání
[editovat | editovat zdroj]Malíř ve svém ateliéru portrétuje Lulu, manželku lékařského rady. Tomu přihlíží její milenec, nakladatel Schön. Ten posléze odchází a malíř svádí Lulu. Náhle do ateliéru vtrhne Lulin manžel a překvapen milostnou scénou své manželky s malířem dostává infarkt. Z Lulu je bohatá vdova.
Lulu se provdala za malíře. Dozvídá se, že se jí jako mladičké dívky ujal Dr. Schön, dal jí vzdělání a udělal z ní svou milenku. Nyní se jí chce ale zbavit, protože se hodlá výhodně oženit a Lulu mu kazí pověst. Objevuje se stařík Schigolch, který je snad Luliným otcem nebo možná i milencem. Když se malíř dozví Lulinu minulost, spáchá sebevraždu. Lulu se chce stát manželkou Dr. Schöna.
Lulu má tančit v baletu, který složil Schönův syn Alwa. Před představením mu vypráví o svém novém nápadníkovi - princi. Lulu odchází na jeviště, ale když spatří v hledišti Dr. Schöna s jeho snoubenkou, odmítne tančit. Dr. Schön ji přijde do šatny přesvědčovat, aby vystoupila. Nakonec ale podléhá jejímu kouzlu a Lulu mu nadiktuje dopis, kterým zruší své zasnoubení.
2. jednání
[editovat | editovat zdroj]Lulu se provdala za Dr. Schöna. V jejich bytě jsou další osoby: akrobat, Schigolch, student, lesbická hraběnka Geschwitzová a všichni jí postupně vyznávají lásku. Přichází i Alwa Schön se svým vyznáním. Přichází Schön a podává Lulu revolver a žádá ji, aby se zastřelila a uchránila ho tím od společenského skandálu. Lulu ale namítá, že se nikdy netajila svou minulostí. Při potyčce Schöna zastřelí.
Mezihra: Lulu je zatčena a odsouzena, ve vězení onemocněla cholerou a je hospitalizována v nemocnici. Její přátelé plánují její osvobození, které je založeno na tom, že si s ní hraběnka, která ji nadále bezmezně miluje, vymění místo. Lulu pak uprchne a bude vystupovat s akrobatem v cirkuse.
Spiklenci čekají v bývalém Schönově bytě. Když přijde Lulu převlečená za hraběnku, je aktrobat překvapen jejím zuboženým stavem a chce ji udat. Když zůstanou Lulu a Alwa o samotě Alwa jí vyzná lásku a souhlasí se společným útěkem do Paříže.
3. jednání
[editovat | editovat zdroj]V pařížském bytě probíhají oslavy Luliných narozenin. Několik lidí se pokouší Lulu vydírat. Z burzy přichází zpráva, že společnost, jejíž akcie mnozí vlastní, zkrachovala. Z většiny účastníků slavnosti se tak stávají žebráci. Ve zmatku, který nastane se Lulu podaří uprchnout.
V chudinském bytě v Londýně čekají Alwa a Schigolch, zda se Lulu, jako novopečené prostitutce podaří sehnat nějakého zákazníka. Lulu přichází s prvním klientem a mizí s ním ve svém pokoji. V bytě se objevuje i hraběnka, které zůstal jediný majetek: Lulin portrét. Lulu odchází a vrací se s druhým zákazníkem. Alwa jej napadne a je jím zabit. Schigolch odstraňuje jeho tělo a hraběnka přemýšlí o sebevraždě. Lulu se vrací se třetím zákazníkem, kterým není nikdo jiný, než Jack Rozparovač. Lulu jej po dohadování o ceně vláká do svého pokoje, je jím ale zavražděna. Jack zabije i hraběnku, která spěchá Lulu na pomoc. Hraběnka umírá s poslední myšlenkou na Lulu.
Nahrávky
[editovat | editovat zdroj]- 1976 Anja Silja, Brigitte Fassbaender, Walter Berry, Josef Hopferwieser, Hans Hotter, Alfred Szramek, Vídeňská filharmonie, dirigent Christoph von Dohnányi, DECCA LP D48D 3
- 1979 Teresa Stratas, Yvonne Minton, Robert Tear, Franz Mazura, Kenneth Riegel, Toni Blankenheim, Ursula Boese, Orchestre De L'Opéra De Paris, dirigent Pierre Boulez, Deutsche Grammophon LP 2740 213, CD 415 489-2
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Lulu v archivu NDB [online]. Národní divadlo Brno [cit. 2016-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-02.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HOSTOMSKÁ, Anna a kol. Opera – Průvodce operní tvorbou. 11. vyd. Praha: NS Svoboda, 2018. 1466 s. ISBN 978-80-205-0637-5. S. 592–595.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lulu na Wikimedia Commons - Alban Berg: Lulu [online]. Metropolitní opera [cit. 2015-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-20. (anglicky)
