Magadan
| Magadan Магадан | |
|---|---|
 Magadan z okolních návrší | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 59°34′ s. š., 150°48′ v. d. |
| Nadmořská výška | 70[1] m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+11[2] |
| Stát |  Rusko |
| Federální okruh | Dálněvýchodní |
| Oblast | Magadanská |
 Magadanská oblast na mapě Ruska | |
  Magadan | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 295 km² |
| Počet obyvatel | 89 193 (2024)[3] |
| Hustota zalidnění | 302,3 obyv./km² |
| Etnické složení | Rusové 84,1 % Ukrajinci 6,5 % Eveni 1,7 % Tataři 0,8 % Bělorusové 0,8 % |
| Správa | |
| Starosta | Jurij Fjodorovič Grišan (od 2015) |
| Vznik | 1929 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | (+7) 4132 |
| PSČ | 685000 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Magadan (rusky Магада́н) je přístavní město na ruském Dálném východě, na pobřeží Ochotského moře v Kolymském pohoří. Město je centrem Magadanské oblasti. Žije zde přibližně 89 tisíc[3] obyvatel. V Magadanu je subarktické klima, v lednu padají teploty k -40 °C, v červenci se pohybují okolo 12–16 °C. Průměrná roční teplota činí -3 °C. V okolí se vyskytují tajgy a tundry.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Na začátku 20. století, v souvislosti s hledáním nových míst pro těžbu drahých kovů, vzrostl zájem ruské vládu o Čukotku a pobřeží Ochotského moře. Do této oblasti byly vysílány různé expedice, ale nepodařilo se jim najít očekávané zlato. První zlato zde našel v roce 1915 až osamělý zlatokop Tatar Safi Šafigulin, který dezertoval z ruské armády.[4] V roce 1925 určila expedice Sergeje Vladimiroviče Obručeva příznivé geologické podmínky pro výskyt zlata. O dva roky později, v roce 1928, zahájila První kolymská expedice pod vedením Jurije Alexandroviče BIlibina podrobné zkoumání Kolymy. Nagajevova zátoka byla doporučena jako vhodné místo pro výstavbu přístavu a výchozí bod pro stavbu silnice. Dne 22. června 1929 byla zahájena výstavba obytných domů, školy, veterinární stanice, nemocnice a internátu - tím byla založena osada Magadan.
Od 30. do 50. let zde sídlila instituce Dalstroj, která organizovala těžbu nerostů (především zlata) na ruském Dálném východě; k práci byli využíváni vězni z gulagů, kterých zde Dalstroj vystavěl přibližně 80.
Demografie
[editovat | editovat zdroj]| Rok | Populace | Změna |
|---|---|---|
| 1939 | 27 000 | - |
| 1972 | 102 000 |  75 000
|
| 1989 | 151 600 | 49 600
|
| 2004 | 99 800 |  51 800
|
| 2006 | 107 500 | 7 700
|
| 2008 | 114 800 | 7 300
|
| 2010 | 95 925 | 18 875
|
| 2022 | 91 432 | 4 493
|
| 2024 | 89 193 | 2 239
|
Infrastruktura a doprava
[editovat | editovat zdroj]Ve městě se vyrábí důlní zařízení, nacházejí se zde podniky na zpracování ryb, strojírenské a kovodělné závody. Ve městě funguje přístav a letiště „Sokol“, železnice sem nevede. Silnice „Kolyma“, zbudovaná také převážně vězni, spojuje Magadan s 1826 km vzdáleným Jakutskem.
Kultura a věda
[editovat | editovat zdroj]Nachází se zde Institut biologických problémů severu DVO Ruské akademie věd, Severní mezinárodní univerzita, 28 obecných škol, 11 knihoven a několik muzeí.
Slavní rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Vadim Kozin (1903–1994) – ruský tenor
- Nikolaj Getman (1917–2004) – ukrajinský malíř
- Pavel Vinogradov (* 1953) – ruský kosmonaut
- Jelena Vjalbeová (* 1968) – ruská běžkyně na lyžích
- Dimitrij Ipatov (* 1984) – ruský skokan na lyžích
- Saša Lussová (* 1992) – ruská herečka a modelka
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Anchorage, Spojené státy americké (1991)
Tchung-chua, Čína (1992)
Jelgava, Lotyšsko (2006)
Zlatica, Bulharsko (2012)- Šuang-ja-šan, Čína (2013)
Baranavičy, Bělorusko (2018)- Homel, Bělorusko (2024)[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Global Gazetteer [online]. Falling Rain Genomics, Inc., 2010 [cit. 2012-03-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ruský federální zákon 107-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2011-06-03, rev. 2016-05-04 [cit. 2016-05-08]. (rusky)
- ↑ a b Численность постоянного населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2024 года. Dostupné online.
- ↑ USTIJEV, Jevgenij Konstantinovič. U pramenů Zlaté řeky. 1. vyd. Praha: Orbis, 1976. 262 s. Kapitola Boriskova šachta, s. 24.
- ↑ Гомель и Магадан подписали соглашение о побратимских отношениях. belta.by [online]. 2024-09-19 [cit. 2024-11-02]. Dostupné online. (rusky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Magadan na Wikimedia Commons
- (rusky) Stranky oblasti Magadan Archivováno 25. 10. 2011 na Wayback Machine.
