Malohont

Malohont (maďarsky Kis-Hont nebo Kishont, německy Kleinhont) je historický region na středním Slovensku. Krátce byl i komitátem a jednou ze stolic Uherska.

Poloha a geografie

Malohont se nachází na povodí střední Rimavy, jeho území odpovídá přibližně severní a střední části dnešního okresu Rimavská Sobota a severovýchodní a východní části okresu Poltár. Celková rozloha byla asi 750 km². V současnosti se název Malohont používá zejména ve spojení se sousedním Gemerem, jako Gemer-Malohont.

Území Malohontu sousedilo ze severu se Zvolenskou stolicí, z východu a z jihu s Gemerskou a ze západu s Novohradskou stolicí.

Historie

Ve 13. století patřilo toto území kaločskému arcibiskupovi a bylo nezávislé na Gemeru i Novohradu. Od poloviny 13. století byl znám jako Rimavský komitát (latinsky comitatus de Rymua). Území bylo spravováno arcibiskupským úředníkem, jehož příslušnost odpovídala funkci župana komitátu.

Na přelomu 13. a 14. století ztratil Rimavský komitát dočasně svou samostatnost a byl připojen k Hontské stolici. Protože však území Rimavského komitátu bylo od Hontu odděleno územím Novohradu, vyvolávalo to nespokojenost zdejších zemanů, kteří se nemohli účastnit v plné míře na politickém životě Hontské stolice. Proto se někdy na přelomu 14. a 15. století zrodilo zvláštní pojmenování pro tuto oblast – Malohont, který získal v rámci Hontské stolice určitý stupeň samosprávy. Přesto nespokojenost mezi šlechtou nadále trvala. V 16. století se Malohont a Hont oddělily, ale trvalo to jen krátké období.

V 80. letech 17. století přerostla nespokojenost do otevřeného konfliktu mezi Hontem a Malohontem a Malohont opět krátce získal samostatnost. V roce 1687 zástupci Malohontu žádali uherský sněm o připojení k Novohradu nebo úpravu jeho postavení v Hontu, ale neúspěšně. Uherský sněm ponechal Malohont jako samostatný distrikt s rozsáhlou samosprávou v Hontu. Zemané Malohontu si mohli volit mimo jiné svého podžupana, a zasedání týkající se Malohontu musela zasedat v Malohontu. Rozpory však neustaly, jelikož hontská šlechta nadále zneužívala Malohont vyššími daněmi, dodávkami zboží a vojáků a nerespektovala jeho práva malohontského distriktu.

V dalších letech následovaly neúspěšné pokusy o spojení se s Novohradem (první v roce 1690) či osamostatnění se během povstání Františka II. Rákócziho.

Nakonec se v letech 1786–1790 a trvale od roku 1802 podařilo dosáhnout oddělení Malohontu od Hontu a jeho spojení s Gemerem do Gemersko-malohontské stolice (později župy), které přetrvalo až do reformy župního zřízení na Slovensku v roce 1922. Původně malohontské středisko Rimavská Sobota se roku 1883 dokonce stalo hlavním městem celé župy namísto gemerského Plešivce.

Města a obce

Nejvýznamnějšími středisky Malohontu byly obce Rimavská Sobota, Hnúšťa a Tisovec.

Okres Rimavská Sobota

Obce: Čerenčany • Dolné Zahorany • Horné Zahorany • Hrachovo • Hrnčiarske Zalužany • Klenovec • Kociha • Kraskovo • Krokava • Kružno • Kyjatice • Lehota nad Rimavicou • Ľukva (dnes součást obce Husiná, region Gemer) • Nižný Skálnik • Ožďany • Rimavská Baňa • Rimavské Brezovo • Rimavské Zalužany • Veľké Teriakovce • Vyšný Skálnik • Zacharovce

Okres Brezno

Obce: Drábsko • Lom nad Rimavicou

Okres Poltár

Obce: České Brezovo (jen k. ú. Vaľkovo) • Ďubákovo • / Maštinec • Pondelok • Veľká Suchá – tvoří obec Hrnčiarska Ves / • Hrnčiarske Zalužany • Kokava nad Rimavicou • Selce • Sušany • Šoltýska • Utekáč

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Malohont na slovenské Wikipedii.

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Související články

Historie Slovenska