Maršov
| Maršov | |
|---|---|
 Obecní úřad v Maršově | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Tišnov |
| Obec s rozšířenou působností | Tišnov (správní obvod) |
| Okres | Brno-venkov |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°17′1″ s. š., 16°21′35″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 532 (2024)[1] |
| Rozloha | 7,49 km²[2] |
| Katastrální území | Maršov u Veverské Bítýšky |
| Nadmořská výška | 467 m n. m. |
| PSČ | 664 71 |
| Počet domů | 184 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Maršov 71 664 71 Veverská Bítýška podatelna@marsov.cz |
| Starosta | Zdeněk Synek |
| Oficiální web: www | |
  Maršov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 583359 |
| Kód části obce | 91944 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Maršov je obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Rozkládá se v katastrálním území Maršov u Veverské Bítýšky, v Křižanovské vrchovině, na okraji přírodního parku Údolí Bílého potoka, zhruba 21 kilometrů severozápadně od Brna. Žije zde 532[1] obyvatel. Maršov sousedí na severozápadě s Braníškovem, na východě s Lažánkami a na jihu s osadou Šmelcovna, částí obce Javůrek.
Maršov je členem dobrovolného svazku obcí Mikroregion Bílý potok.
Název
[editovat | editovat zdroj]Jméno Maršov je odvozeno od vlastního jména Mareš (zdrobnělina od Martina), značilo tedy 'ves Marešovu' → Marešov → Maršov.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Historie obce Maršov je spjata s historií deblínského panství, k němuž patřila. První písemná zmínka o Maršově se nalézá v listině vydané Gertrudou (Kedrutou) z Deblína dne 1. července 1299. Gertruda v ní daruje celé deblínské panství řádu německých rytířů a připojen je i výčet obcí – Maršov je uveden jako Marschau. Gertruda si ovšem vymiňuje značně vysokou doživotní rentu a snad i díky událostem dalších let se řád německých rytířů panství nakonec nikdy neujal. Po dalších asi 200 roků patří panství i s Maršovem pánům z Lomnice a nakonec je roku 1466 odkupuje královské město Brno.
K roku 1406 je v zemských deskách zaznamenána podoba názvu Marssowa.[4][5]
Po vzniku okresů (1850) Maršov spadal do působnosti okresu Tišnov, později okresu Brno-venkov.
Roku 1866 v Maršově začala řádit cholera[6] a většina obyvatel zemřela (jenom mužů zemřelo přes 80 %).
Roku 1906 (nebo 1908)[zdroj?] bylo mezi Maršovem a Lažánkami – poblíž lokality „Šachty“ – nalezeno bohaté ložisko kaolinu – v hloubce asi osm metrů pod povrchem. Pro svoz kaolinu Baťa v roce 1911 nechal postavit lanovou dráhu do Veverské Bítýšky a odtud přepravě měla sloužit souběžně budovaná železniční trať do Kuřimi. Do lomu často tekla podzemní voda a tak v lednu 1932 se těžba zastavila.[zdroj?] Z bývalého lomu vzniklo jezero, do kterého v roce 1945 němečtí vojáci sházeli vojenskou techniku včetně tanku Steyer, který byl roku 1954 vytažen a několik let poté využívali tank tišnovští hasiči. Kaolinové jezero je v soukromém vlastnictví.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 531 | 648 | 637 | 625 | 638 | 640 | 567 | 531 | 575 | 529 | 467 | 428 | 448 | 475 | 526 |
| Počet domů | 80 | 91 | 92 | 101 | 110 | 113 | 122 | 131 | 132 | 134 | 134 | 161 | 163 | 171 | 184 |
Vývoj počtu obyvatel
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 9. října 2007.[9]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]
- Kaple Nanebevzetí Panny Marie
- Pomník obětem první světové války
- Hřbitov
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Moravské zemské desky (Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren). I. sv. řady brněnské 1348–1466. Kniha VIII, č. 590 [online]. Brno: 1856 [cit. 2024-08-13]. S. 250. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 40.
- ↑ https://www.mza.cz/actapublica/matrika/detail/4009?image=216000010-000253-003369-000000-001299-000000-00-B08828-00990.jp2
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-03-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-03-27.
- ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Tišnov, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-03-26]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Maršov [online]. 2007-10-09 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Maršov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Maršov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Maršov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
