Přeskočit na obsah

Methylaluminoxan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Methylaluminoxan
Obecné
Funkční vzorec(Al(CH3)xOy)n
Vzhledbílá pevná látka
Identifikace
Registrační číslo CAS120144-90-3
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)485-360-0
PubChem16685262
SMILESC[Al]=O
InChIInChI=1S/CH3.Al.O/h1H3;;
Bezpečnost
GHS02 – hořlavé látky
GHS02
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
[1]
H-větyH228 H250 H252[1]
P-větyP210 P222 P231 P233 P235 P240 P241 P280 P302+335+334 P370+378 P407 P410 P413 P420[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Methylaluminoxan, zkráceně MAO, je směs organohlinitých sloučenin s přibližným vzorcem (Al(CH3)O)n.[2] Obvykle je dodáván v podobě roztoku v aromatických rozpouštědlech, jako jsou toluen, xylen, kumen, nebo mesitylen.[3]

Tato látka se používá k aktivování katalyzátorů polymerizací alkenů.[4][5]

Příprava a struktura

[editovat | editovat zdroj]

Methylaluminoxan se připravuje neúplnou hydrolýzou trimethylhliníku.[6]

n Al(CH3)3 + n H2O → (Al(CH3)O)n + 2n CH4

Pro tuto reakci bylo navrženo několik mechanismů.[7]

Je známo několik dobře popsatelných analogů MAO, které mají terc-butylové substituenty.[8][9]

Aluminoxan s OH skupinami (R = terc-butyl).

Použití

[editovat | editovat zdroj]

MAO se používá jako aktivátor homogenních katalyzátorů polymerizací alkenů. Zieglerovy–Nattovy katalyzátory nanesené na chlorid titanitý se aktivují trimethylhliníkem, který ale homogenení prekatalyzátory, jako je zirkonocendichlorid, aktivuje jen slabě. V 70. letech 20. století objevil Walter Kaminsky, že dichloridy metalocenů lze aktivovat pomocí MAO.[10] Na tuto schopnost methylaluminoxanu přišel, když si všiml, že po přidání malého množství vody se aktivita Zieglerových–Nattových systémů zvyšuje.

MAO má při aktivaci několik rolí. První z nich je alkylace chloridů kovů sloužících jako prekatalyzátory, čímž vzniknou Ti/Zr-methylové meziprodukty. Za druhé dochází k odštěpení ligandů z methylovaných prekatalyzátorů, čímž se vytvoří elektrofilní, koordinačně nenasycené, katalyzátory na které se navazuje ethen. Takto vytvořený katalyzátor je tvořen iontovým párem kationtového katalyzátoru a slabě zásaditého aniontu odvozeného od MAO.[11]

Methylaluminoxan také zachytává protické nečistoty.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Methylaluminoxane na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/16685262
  2. ↑ E. Y.-X. Chen; T. J. Marks. Cocatalysts for Metal-Catalyzed Olefin Polymerization: Activators, Activation Processes, and Structure-Activity Relationships. Chemical Reviews. 2000, s. 1391–1434. DOI 10.1021/cr980462j. PMID 11749269. 
  3. ↑ MAO Datasheet [online]. Albemarle. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2004-04-11. 
  4. ↑ W. Kaminsky; A. Laban. Metallocene catalysis. Applied Catalysis A: General. 2001, s. 47–61. DOI 10.1016/S0926-860X(01)00829-8. 
  5. ↑ Walter Kaminsky. Highly active metallocene catalysts for olefin polymerization. Journal of the Chemical Society, Dalton Transactions. 1998, s. 1413–1418. DOI 10.1039/A800056E. 
  6. ↑ Process for the preparation of aluminoxanes – Patent EP0623624
  7. ↑ Lacramioara Negureanu; Randall W. Hall; Leslie G. Butler; Larry A. Simeral. Methyaluminoxane (MAO) Polymerization Mechanism and Kinetic Model from Ab Initio Molecular Dynamics and Electronic Structure Calculations. Journal of the American Chemical Society. 2006, s. 16816–16826. DOI 10.1021/ja064545q. PMID 17177432. 
  8. ↑ C. Jeff Harlan; Mark R. Mason; Andrew R. Barron. Tert-Butylaluminum Hydroxides and Oxides: Structural Relationship between Alkylalumoxanes and Alumina Gels. Organometallics. 1994, s. 2957–2969. DOI 10.1021/om00020a011. 
  9. ↑ Mark R. Mason; Janna M. Smith; Simon G. Bott; Andrew R. Barron. Hydrolysis of tri-tert-Butylaluminum: The First Structural Characterization of Alkylalumoxanes [(R2Al)2O]n and (RAlO)n. Journal of the American Chemical Society. 1993, s. 4971–4984. DOI 10.1021/ja00065a005. 
  10. ↑ A. Andresen, H. G. Cordes, J. Herwig, W. Kaminsky, A. Merck, R. Mottweiler, J. Pein, H. Sinn, H. J. Vollmer. Halogen-free Soluble Ziegler-Catalysts for the Polymerization of Ethylene. Angewandte Chemie International Edition. 1976, s. 630. DOI 10.1002/anie.197606301. 
  11. ↑ Hansjörg Sinn; Walter Kaminsky; Hans-Jürgen Vollmer; Rüdiger Woldt. 'Living Polymers' on Polymerization with Extremely Productive Ziegler Catalysts. Angewandte Chemie International Edition in English. 1980, s. 390-392. DOI 10.1002/anie.198003901. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Methylaluminoxan&oldid=23171589“