Přeskočit na obsah

Montpellier

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Montpellier
Montpelhièr
Montpellier – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška7–110 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátFrancieFrancie Francie
RegionOkcitánie
DepartementHérault
ArrondissementMontpellier
Kantonchef-lieu 10 kantonů
Montpellier
Montpellier
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha56,88 km²
Počet obyvatel302 454 (2021)[1]
Hustota zalidnění5 317,4 obyv./km²
Správa
StarostaMichaël Delafosse (od 2020)
Oficiální webmontpellier.fr
E-mailmairie@ville-montpellier.fr
Telefonní předvolba467
PSČ34000, 34070, 34080 a 34090
INSEE34172
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Montpellier [monpelje] je město na jihu Francie v regionu Okcitánie, správní středisko departementu Hérault. Leží 10 km od pobřeží Středozemního moře, asi 130 km západně od Marseille a 570 km jižně od Paříže. S 281 tisíci obyvatel (z toho asi třetinu tvoří studenti) představuje osmé největší město Francie. V městské aglomeraci žije téměř 608 tisíc osob.

Montpellier je nejen průmyslovým městem, ale především sídlem starobylé univerzity, která byla ve středověku kulturním centrem jižní Francie. Ve městě se narodili svatý Roch, zakladatel sociologie Auguste Comte či malíř Frédéric Bazille. Vznikl zde Řád sv. Ducha z Montpellier a sídlí zde také montpellierské arcibiskupství.

Montpellier je jedno z mála významnějších francouzských měst, která vznikla teprve ve středověku, a poprvé se připomíná k roku 968. Na římské silnici Via Domitia vznikla osada s hradem a kostelem, která se díky vynikající poloze a přístavu stala významným obchodním městem. Roku 1213 Montpellier vyženili aragonští králové a ve městě se postupně usadilo mnoho uprchlíků ze Španělska, také Židů a muslimů. Roku 1220 založil kardinál Konrád jako legát papeže Honoria III. lékařskou školu, která si získala vynikající pověst, takže ji roku 1289 papež Mikuláš IV. povýšil na univerzitu. Roku 1349 město koupili francouzští králové, za epidemií po roce 1350 však zemřela téměř třetina obyvatel. Roku 1364 byla na místě staršího kláštera založena katedrála svatého Petra, jeden ze symbolů města.

Roku 1593 si v jejím bezprostředním sousedství univerzita založila botanickou zahradu, která je na stejném místě i dnes. V 16. století měli ve městě převahu hugenoti a král Ludvík XIII. roku 1622 město kvůli tomu oblehl a dobyl. Protože hugenoti kladli silný odpor, král nakonec uznal platnost Nantského ediktu, postavil však nad městem mohutnou citadelu, aby případným dalším povstáním zabránil. V 19. století se Montpellier stal regionálním průmyslovým centrem a počt obyvatel stále rostl. V 60. letech 20. století po osamostatnění Alžírska přijalo město mnoho uprchlíků a v pozdějších letech se výrazně modernizovalo. Na východě města vzniklo nové sídliště Antigone a ve městě samém mnoho nových kulturních institucí a mezinárodní festival moderního tance.

12 km jihovýchodně od středu města je mezinárodní letiště Montpellier-Méditerranée, město leží na dálnicích A9 a A7 a má přímé železniční spojení do Paříže. Vlaky TGV tam dorazí za 3 hodiny a 19 minut, trať se dále prodlužuje směrem do Španělska. Městskou dopravu obstarává 5 tramvajových tratí a řada autobusových linek.


Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Střed města tvoří oválné náměstí Place de la Comédie mezi hlavním nádražím a starým městem.
  • Vrcholně gotická katedrála sv. Petra se dvěma věžemi, založená roku 1364 a velmi dobře zachovaná.
  • Historické budovy lékařské fakulty v bezprostředním sousedství katedrály a historická botanická zahrada v protějším parku.
  • Promenade du Peyrou s vítězným obloukem Ludvíka XIV. na nejvyšším místě města. Vodní nádrž a vodotrysky napájel 14 km dlouhý akvadukt sv. Klementa.ze 17. století.
  • Středověká hradební věž Babotte s astronomickou observatoří
  • Sídliště Antigone s monumentálními budovami katalánského architekta Ricardo Bofilla.

Vzdělání

[editovat | editovat zdroj]

Montpellier má tři univerzity a kromě toho vysoké školy („grandes écoles“) chemie, zemědělských věd a protestantské teologie. Město také hostí École nationale de l'aviation civile a Montpellier Business School.

Vývoj počtu obyvatel

[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel

Slavní rodáci

[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]
  1. Populations légales 2021. INSEE. 28. prosince 2023. Dostupné online.
  2. James I "the Conqueror” King of Aragon. homepages.rpi.edu [online]. [cit. 2023-06-14]. Dostupné online. 
  3. Story of St. Roch. St. Roch [online]. [cit. 2023-06-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. NEWS, Opening Hours 10am-5pm Mon-Sun10am-9pm WedClosed Christmas Day Address 1 William StreetSydney NSW 2010 Australia Phone +61 2 9320 6000 www australian museum Copyright © 2023 The Australian Museum ABN 85 407 224 698 View Museum. Guillaume Rondelet (1507-1566), the grandfather of ichthyology who dissected his own son. The Australian Museum [online]. [cit. 2023-06-14]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  5. CHAD. Auguste Comte Biography - Life of French Philosopher. Totally History [online]. 2013-12-14 [cit. 2023-06-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. BREWING, Pasteur. Antoine Jérôme Balard (1802-1876) [online]. 2009-05-23 [cit. 2023-06-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. LLC, The Worlds Artist. Alexandre Cabanel | Biography, Art, Oil Paintings, The Worlds Artist. theworldsartist.com [online]. [cit. 2023-06-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Frédéric Bazille Paintings, Bio, Ideas. The Art Story [online]. [cit. 2023-06-14]. Dostupné online. 
  9. Jacques SOUSTELLE | Académie française. www.academie-francaise.fr [online]. [cit. 2023-06-14]. Dostupné online. 
  10. Juliette Gréco age, hometown, biography. Last.fm [online]. [cit. 2023-06-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Jean-Luc Dehaene. CVCE.EU by UNI.LU [online]. 2014-05-16 [cit. 2023-06-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. SACHA, Author. Meet Rémi Gaillard: French YouTuber - French Iceberg [online]. 2021-03-09 [cit. 2023-06-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Severine Beltrame | Player Stats & More – WTA Official. Women's Tennis Association [online]. [cit. 2023-06-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Leolia Jeanjean | Player Stats & More – WTA Official. Women's Tennis Association [online]. [cit. 2023-06-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Tessah Andrianjafitrimo | Player Stats & More – WTA Official. Women's Tennis Association [online]. [cit. 2023-06-14]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]