Přeskočit na obsah

Morganatické manželství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Morganatický sňatek)

Morganatické manželství či morganatický sňatek (latinsky matrimonium morganaticum, pravděpodobně odvozeno z gótského slova morgjan, „zkrátit“ nebo „omezit“; nebo z ekvivalentu německého Morgengabe; „Jitřní dar“; existují další označení jako nerovnorodý sňatek, mesalianční manželství nebo manželství na levou ruku / Ehe zur linken Hand[1]) je v kruzích evropské šlechty takové manželství (sňatek), v němž jeden z partnerů je z hlediska společenské hierarchie (sociální třídy) nižšího původu než druhý (např. baronka a kníže) a právo dané země s takovouto skutečností zároveň spojuje významná omezení pro „níže postaveného“ partnera i případné potomstvo.

Charakteristika

[editovat | editovat zdroj]

Takovýto sňatek je obvykle platný a děti z něj vzešlé jsou považovány za legitimní, obvykle však nenásledují ve stavu svého otce a nedědí jeho titul, příp. jsou vyloučeny z případného nástupnictví na trůn.

Občas děti z morganatických manželství překonaly svůj nedynastický původ a staly se nástupci rodových říší. Markrabě Leopold zdědil bádenský trůn, přestože se narodil z morganatického manželství poté, co všichni dynastičtí muži z rodu Zähringenů vymřeli. Jako syn bádenského velkovévody Karla Fridricha s jeho druhou manželkou Luisou Karolinou z Hochbergu, která patřila k menší šlechtě, se Leopold stal v roce 1817, ve věku 27 let, princem v důsledku nového dědického práva. Bádenská velkovévodská rodina čelila vymření, a tak byl Leopold zmocněn mezinárodní smlouvou oženit se s princeznou, na trůn nastoupil v roce 1830. Jeho potomci vládli velkovévodství až do zrušení monarchie v roce 1918.

Jiné panující německé rodiny zvolily podobný přístup, když čelily nedostatku mužských dědiců. V roce 1896 knížecí rod Schwarzburgů, se sondershausenskou větví čítající dva starší bezdětné prince a rudolstadtskou pouze jednoho bezdětného prince, uznal prince Sizza von Leutenberg, morganatického syna schwarzbursko-rudolstadtského knížete Fridricha Günthera, za schwarzburského knížete a dědice obou knížectví.

V Rakouském císařství platily zásady rovnorodosti de jure jen pro habsbursko-lotrinskou dynastii.[pozn. 1] Pro ostatní obyvatele platila bez rozdílu stavu rovnost před zákonem.[1] V českých zemích nejznámějším případem morganatického sňatku bylo manželství uzavřené roku 1900 mezi hraběnkou Žofií roz. Chotkovou (po sňatku povýšenou na kněžnu a roku 1909 na vévodkyniHohenbergu) a následníkem trůnu Františkem Ferdinandem d’Este.

V Rusku jde například o sňatek ruského cara Alexandra II. s kněžnou Kateřinou Dolgorukovovou, jeho favoritkou od roku 1866. Uzavřený 6. června 1880, tři dny po smrti jeho choti, carevny Marie Alexandrovny.

Příklady

[editovat | editovat zdroj]

Královští muži, kteří se vzali morganaticky:

Královské ženy, které se provdaly morganaticky:

  1. V roce 1839 byly zakotveny v Císařském rakouském rodinném řádu.[1]
  1. a b c ŽUPANIČ, Jan. Nová šlechta Rakouského císařství. Praha: Agentura Pankrác, 2006. 456 s. ISBN 80-86781-08-9. S. 20. 
  2. HASTINGS, Max. Catastrophe: Europe Goes to War 1914. [s.l.]: HarperCollins Publishers 588 s. Dostupné online. ISBN 978-0-00-751975-0. (anglicky) 
  3. THOREN, Victor E.; CHRISTIANSON, John Robert. The Lord of Uraniborg: A Biography of Tycho Brahe. [s.l.]: Cambridge University Press 537 s. Dostupné online. ISBN 978-0-521-35158-4. S. 45. (anglicky) Google-Books-ID: F5a83U4B8XkC. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]