Narsaj
| Svatý Narsaj | |
|---|---|
| Narození | 410 Dahúk |
| Úmrtí | 502 (ve věku 91–92 let) Nusaybin |
| Vyznání | nestoriánství |
| Uctíván církvemi | římskokatolická církev a církve v jejím společenství, pravoslavná církev, starobylé východní církve |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Narsaj (z avestánského Nairyō.saȵhō, což znamená 'mocná mluva'; kolem 399 – kolem 502) byl jedním z předních chaldejských básníků-teologů, významným spisovatelem východosyrského křesťanství. Je uctíván jako světec v církvích, které pocházejí z Církve Východu, což jsou Asyrská církev Východu, Starobylá církev Východu, Chaldejská katolická církev a Syrsko-malabarská katolická církev, ve které je známý jako Flétna Ducha svatého. Mnoho z jeho děl zřejmě bylo ztraceno, ale dochovalo se asi osmdesát jeho veršovaných homilií (memre).
Život
[editovat | editovat zdroj]Narsaj se narodil v 'Ain Dulba v regionu Ma'alta Sásánovské říše (dnešní guvernorát Dahúk v Iráku).[1] Jelikož v raném věku osiřel, byl vychován svým strýcem, představeným kláštera Kfar Mari poblíž Beth Zabdai. Narsai strávil deset let jako student na křesťanské škole v Edesse; později se tam vrátil učit (kolem roku 437) a nakonec se stal hlavou školy. Možná v roce 471 Narsai opustil Edessu po sporu s tamním biskupem Cyrem (471–498). S pomocí svého přítele Barsaumy, který byl biskupem v Nisibisu, Narsaj v Nisibisu znovu založil školu.[2] Když Zenon v roce 489 nařídil uzavření Narsajovy bývalé školy, zdá se, že mnoho z jemu věrných učitelů a studentů přešlo za Narsajem do Nisibisu. První Stanovy školy v Nisibisu, vypracované v roce 496, ukazují, že Narsaj byl ještě naživu a musel být ve svých asi devadesáti letech úctyhodným starým učitelem. Narsaj zemřel někdy na začátku šestého století[3] a byl pohřben v Nisibisu v kostele, který byl později pojmenován po něm.
Všechna Narsajova dochovaná díla patří k výraznému syrskému literárnímu žánru memra neboli homilie ve verších. Narsaj používal dva různé typy strof: jeden s dvojveršími ze sedmislabičných veršů, druhý z dvanáctislabičných. Homilie byly určeny k recitaci v kostele nebo náboženské škole, a každá z nich vykládá určité náboženské téma. Pozdější syrský spisovatel Abdišo bar Berika z Nisibisu naznačuje, že Narsaj napsal 360 veršovaných homilií ve dvanácti svazcích, dále prozaické komentáře ke značné části Starého zákona a knihu nazvanou O zkaženosti mravů.[4] Dochovalo se však jen osmdesát veršovaných homilií a žádná z jeho próz.
Velká sbírka Narsajových děl, obsahující plný text 47 veršovaných kázání a incipity 34 dalších, je Mingana, Alphonse Narsai Doctoris Syri Homiliæ et Carmina (v syrštině a latině), Mosul 1905
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Narsai na anglické Wikipedii.
- ↑ BUTTS, Aaron Michael; HEAL, Kristian S.; KITCHEN, Robert A. Narsai: rethinking his work and his world. Tübingen: Mohr Siebeck (Studien und Texte zu Antike und Christentum). ISBN 978-3-16-159349-9. S. 2.
- ↑ BUTTS, Aaron Michael; HEAL, Kristian S.; KITCHEN, Robert A. Narsai: rethinking his work and his world. Tübingen: Mohr Siebeck (Studien und Texte zu Antike und Christentum). ISBN 978-3-16-159349-9.
- ↑ Lucas Van Rompay, "Narsai", Gorgias Encyclopedic Dictionary of the Syriac Heritage Electronic Edition, edited by Sebastian P. Brock, Aaron M. Butts, George A. Kiraz and Lucas Van Rompay (Gorgias Press, 2011; online ed. Beth Mardutho, 2018)
- ↑ BUTTS, Aaron Michael; HEAL, Kristian S.; KITCHEN, Robert A. Narsai: rethinking his work and his world. Tübingen: Mohr Siebeck (Studien und Texte zu Antike und Christentum). ISBN 978-3-16-159349-9. S. 6.
