Příštpo
| Příštpo | |
|---|---|
 Pohled na severozápadní část Příštpa | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Jaroměřice nad Rokytnou |
| Obec s rozšířenou působností | Třebíč (správní obvod) |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°4′26″ s. š., 15°56′6″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 248 (2024)[1] |
| Rozloha | 14,42 km²[2] |
| Katastrální území | Příštpo |
| Nadmořská výška | 413 m n. m. |
| PSČ | 675 51 |
| Počet domů | 146 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Příštpo 57 675 51 Jaroměřice nad Rokytnou pristpo1@tiscali.cz |
| Starosta | Antonín Vítámvás |
| Oficiální web: www | |
  Příštpo | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 544752 |
| Kód části obce | 136310 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Příštpo (německy Priespach[4]) je obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Leží jižně od města Třebíče, tři kilometry jihovýchodně od Jaroměřic nad Rokytnou. Žije zde 248[1] obyvatel.
Sousedními obcemi sídla jsou Rozkoš, Radkovice u Hrotovic a Jaroměřice nad Rokytnou.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Nadmořská výška obce se pohybuje od 409 metrů při Rokytné po 440 metrů. Obcí protéká říčka Rokytná. Větší část katastrálního území obce spadá do přírodního parku Rokytná.
Název
[editovat | editovat zdroj]V roce 2023 bylo zjištěno, že původní název vesnice byl Brülba a následně dalším studiem bylo odhaleno, že vesnice se stejným názvem se v místě Příštpa objevila již v roce 1023.[5]
V písemné podobě Preschep (snad = Přěščěp) se jméno vsi poprvé uvádí k roku 1190 v listině dokládající nadání louckého kláštera.[6][7][8]
Ve jménu se snad skrývá staré ščěp - "strom", ščěpie - "stromoví". Tento výklad by byl v souladu s geografií blízkého okolí, s faktem blízkých lesů, i někdejší osadou Lykodery, jejíž název též odkazuje ke zpracování dřeva (vydělávání lýka).[9] Jiný výklad uvádí, že název souvisí s představou ščepu, „mladého lesa, sadu, stromoví“, případně „příštěpku“ jako představě něčeho menšího přičleněného k něčemu většímu.[10] Nebo se snad v základu místního jména skrývá sloveso ščpěti - "čpět", ale tom případě by se jednalo o ojediněle vzniklé místní jméno, takže tato teorie je jazykovědci nejméně prosazovaná. Celkově je jméno vesnice nejasné způsobem tvoření.[11]
V letech 1869–1921 došlo k sedmi změnám názvu obce: Příštba, Přísba, Přístpo, Příštbo, Příspa, Přístbo, Příšpo (1910) a od roku 1921 nese obec současný název Příštpo. Jedná se tak o jednu z obcí s nejvíce změnami názvu (spolu s obcí Karviná-Doly).[12]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1190.[13] V roce 1480 měl být majitelem vesnice Ctibor z Jackova, ale již roku 1498 byl hrad Bítov a Příštpo propuštěn z manství Jindřicha z Lichtenburka, tento akt vydal Vladislav II. V roce 1563 se patřila vesnice Zdeňkovi Bítovskému, ale jeho sirotci prodali vesnici spolu s Hostimí Václavu Hodickému z Hodic. V roce 1591 pak vesnice patřila Kateřině Zelené z Říčan a jejímu manželovi Ladislavovi Šlejnicovi ze Šlejnic. Následně se stala vesnice součástí jaroměřického panství.[10]
V roce 1613 bylo panství koupeno Jiřím Rechenberkem ze Želetic. V roce 1620 bylo panství zkonfiskováno pro účast Jiřího Rechenberka ve Stavovském povstání. V roce 1623 získali panství Questenberkové, Jaroměřice jako konfiskát zakoupil od královské komory Gerhard z Questenberka. V roce 1661 se vlády nad panstvím ujal Jan Antonín z Questenberka, ten dokončil renesanční přestavbu zámku včetně divadla. Dalším majitelem z rodu Questenberků se stal Jan Adam z Questenberka, za jeho vlády vyvrcholila barokní přestavba Jaroměřic. V roce 1752 byly Jaroměřice převzaty pod správu Václava Antonína z Kounic-Rietbergu. V roce 1897 byl po vleklém soudním dědickém sporu jaroměřický velkostatek Nejvyšším soudem Rakouska Rudolfu Kristiánu z Vrbna a Bruntálu, jeho majetek pak v roce 1927 zdědila jeho manželka Elvíra (původně bavorská princezna).[14]
V roce 1775 se místní poddaní zúčastnili selského povstání, v roce 1821 pak byla vesnice dokonce označena jako sídlo původců robotní vzpoury a byl zatčen místní učitel Jakub Coufal. V roce 1908 byl ve vsi založen odbor Národní jednoty pro jihozápadní Moravu, v roce 1909 pak také Omladina v roce 1920 pak byla založena Jednota československých malozemědělců a v roce 1924 byl zřízen Sokol a založen Sbor dobrovolných hasičů. V roce 1930 byla vesnice elektrifikována.[10]
V roce 1827 byla ve vsi postavena první školní budova, ta však nedostačovala a tak roku 1894 byla postavena nová budova školy a tak byla v roce 1895 rozšířena škola na dvojtřídní a později i na trojtřídní. V roce 1941 pak byla škola znovu zmenšena na dvojtřídku a po skončení druhé světové války byla změněna na jednotřídku. Následně pak byla opět zavedena výuka ve dvou třídách, ale v sedmdesátých letech 20. století pak byla druhá třída opět zrušena a v roce 1975 byla zrušena i celá škola.[10]
V roce 1953 bylo v obci založeno JZD, to pak bylo v roce 1973 sloučeno do Semenářského státního statku v Jaroměřicích nad Rokytnou.[10]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 451 | 535 | 573 | 570 | 588 | 614 | 605 | 452 | 467 | 457 | 362 | 276 | 301 | 274 | 245 |
| Počet domů | 84 | 94 | 97 | 99 | 105 | 112 | 126 | 143 | 134 | 130 | 116 | 137 | 142 | 144 | 146 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Do roku 1849 patřilo Příštpo do jaroměřického panství, od roku 1850 patřilo do okresu Znojmo, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1867 patřilo Příštpo do Příložan a od 1. ledna 1980 do 31. prosince 1992 byla obec začleněna do Jaroměřic nad Rokytnou, následně se osamostatnilo.[10][17][18]
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 21. června 2018.[19]
Politika
[editovat | editovat zdroj]V letech 2006–2010 působil jako starosta Emil Spilka, od roku 2010 tuto funkci zastává Antonín Vítámvás.
Volby do Poslanecké sněmovny
[editovat | editovat zdroj]| 2006[20] | 2010[21] | 2013[22] | 2017[23] | 2021[24] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (30,46 %) | KSČM (32,11 %) | KSČM (29,86 %) | ANO (32,83 %) | ANO (47,15 %) |
| 2. | ODS (25,16 %) | ČSSD (20,43 %) | ČSSD (15,27 %) | SPD (17,16 %) | SPD (13,82 %) |
| 3. | KSČM (19,86 %) | TOP 09 (12,4 %) | ANO 2011 (13,19 %) | KSČM (14,92 %) | SPOLU (13,82 %) |
| účast | 67,11 % (151 z 225) | 58,23 % (138 z 237) | 59,59 % (146 z 245) | 58,95 % (134 z 229) | 56,42 % (123 z 218) |
Volby do krajského zastupitelstva
[editovat | editovat zdroj]| 1. | 2. | 3. | účast | |
|---|---|---|---|---|
| 2000[25] | 4KOALICE (26,5 %) | KSČM (26,5 %) | ODS (16,86 %) | 38,13 % (90 z 236) |
| 2004[26] | ODS (35,82 %) | KDU-ČSL (22,38 %) | KSČM (20,89 %) | 31,48 % (68 z 216) |
| 2008[27] | KSČM (32,6 %) | ČSSD (26,08 %) | ODS (20,65 %) | 41,26 % (92 z 223) |
| 2012[28] | KSČM (35,16 %) | ČSSD (19,78 %) | KDU-ČSL (10,98 %) | 40,98 % (99 z 244) |
| 2016[29] | KSČM (26,47 %) | ANO 2011 (16,17 %) | KDU-ČSL (14,7 %) | 29,31 % (68 z 232) |
| 2020[30] | ANO (47,88 %) | KDU-ČSL (9,85 %) | SPD (8,45 %) | 32,58 % (72 z 221) |
| 2024[31] | ANO (51,76 %) | SPD+Trikolora+PRO (12,94 %) | ČSNS+KSČM+ČSSD (7,05 %) | 39,81 % (85 z 216) |
Prezidentské volby
[editovat | editovat zdroj]V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (48 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (31 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (25 hlasů). Volební účast byla 61,22 %, tj. 150 ze 245 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (107 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (36 hlasů). Volební účast byla 58,47 %, tj. 145 ze 248 oprávněných voličů.[32]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (79 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (26 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (9 hlasů). Volební účast byla 54,94 %, tj. 128 ze 233 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (104 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (46 hlasů). Volební účast byla 64,38 %, tj. 150 ze 233 oprávněných voličů.[33]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (71 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (21 hlasů) a třetí místo obsadil Jaroslav Bašta (16 hlasů). Volební účast byla 61,01 %, tj. 133 ze 218 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (87 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (46 hlasů). Volební účast byla 61,29 %, tj. 133 ze 217 oprávněných voličů.[34]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Obcí prochází silnice z Jaroměřic nad Rokytnou do Rozkoše.[10]
Zajímavosti a pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Archeologická naleziště
- Místa s těžbou granitu a durbachitu v lomu na Královci[10]
- Kaplička na okraji vesnice[10]
- Kříže v okolí[10]
- Pomník padlým v druhé světové válce[10]
- Skála Justinka
- Lípa k výročí 1000 let od založení vesnice[5]
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Františka Martonová-Machová (1917–?), pedagožka
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Koryto potůčku tekoucího k Rokytné -
Stará příštepská stavení -
Most přes řeku Rokytnou
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-11-15]. Dostupné online.
- ↑ a b ZACH, Daniel. Přístpu na Třebíčsku je 1000 let, důkaz objevil místní badatel při hledání původu krkolomného názvu. Český rozhlas Vysočina [online]. Český rozhlas, 2023-06-27 [cit. 2023-09-22]. Dostupné online.
- ↑ Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I, č. 326, s. 301 [online]. [cit. 2024-08-08]. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 329.
- ↑ ALOIS, Plichta. Jaroměřicko: Dějiny Jaroměřic nad Rokytnou a okolí. 1. vyd. Svazek 1. Třebíč: Arca JiMfa, 1994. 2 svazky (492 s.). ISBN 80-85766-38-8. S. 131–132.
- ↑ ALOIS, Plichta. Jaroměřicko: Dějiny Jaroměřic nad Rokytnou a okolí. 1. vyd. Svazek 1. Třebíč: Arca JiMfa, 1994. 2 svazky (492 s.). ISBN 80-85766-38-8. S. 48.
- ↑ a b c d e f g h i j k NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko. Jemnicko. Příprava vydání Nekuda, Vladimír. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. 863 s. ISBN 80-85048-75-2. S. 654–657.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 329.
- ↑ ČSÚ. Zajímavosti názvů obcí v České republice [online]. ČSÚ [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590.
- ↑ NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. 1.. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1997. 863 s. S. 587–588.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 249.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 464.
- ↑ Udělené symboly – Příštpo [online]. 2018-06-21 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- JANÁČ, Marek; TUMLÍŘ, Pavel; HARVALÍK, Milan. Divnopis. Praha: Radioservis, 2006. 214 s. ISBN 80-86212-47-5. Kapitola Příštpo, s. 168–169.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Justýnka
- Římskokatolická farnost Jaroměřice nad Rokytnou
- Jedlový les a údolí Rokytné – přírodní rezervace
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Příštpo na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Příštba v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Příštpo v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
