Přešovice
| Přešovice | |
|---|---|
 Centrum obce s rybníčkem | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Hrotovice |
| Obec s rozšířenou působností | Třebíč (správní obvod) |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°3′ s. š., 16°3′41″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 131 (2024)[1] |
| Rozloha | 6,75 km²[2] |
| Katastrální území | Přešovice |
| Nadmořská výška | 417 m n. m. |
| PSČ | 675 57 |
| Počet domů | 77 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Přešovice 34 675 57 Rouchovany obec.presovice@quick.cz |
| Starosta | Antonín Hanák |
| Oficiální web: www | |
  Přešovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 591441 |
| Kód části obce | 135208 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Přešovice (starší názvy Priswicze, Presicze, Přišovice[4], německy Preschowitz) jsou obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 131[1] obyvatel.
Sousedními obcemi sídla jsou Tavíkovice, Újezd, Litovany a Rouchovany.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Obec však měla být dle pověstí založena v roce 1088 a pojmenována měla být podle Přecha, který obec měl založit.[4] První písemná zmínka však pochází až z roku 1273 (villam, que vulgariter Priswize nuncupatur),[5][6][7] kdy Otakar II. kostelu v Rouchovanech Přešovice daroval. Majitelem kostela v Rouchovanech byl zbraslavský klášter, který z důvodu přílišné vzdálenosti pronajímal obec různým rodům. V roce 1447 se připomíná Anna z Přešovic, která byla manželkou Volfa ze Žerůtek a Litovan. V druhé polovině 15. století se soudili o část Přešovic potomci Ctibora z Přešovic a potomci Anny z Přešovic. V roce 1482 pak proběhl spor o část Přešovic mezi Zdichem z Přešovic a Kateřinou Volfovou z Přešovic. Zdich zřejmě Přešovice zadlužil, protože probíhaly další spory o majetky v Přešovicích.[8] V letech 1468–1500 byly pod Přešovicemi vybudovány chodby a během husitských válek zanikla sousední osada Boříkovice.[9]
Někdy na počátku 16. století spory vyhrál Jindřich z Vlašimi a až v roce 1593 jeho potomek Jiří Jankovský z Vlašimi prodal část Přešovic Jiřímu Kryštofovi Teufflovi z Kundersdorfu na Polici a Tavíkovicích, tím byla část Přešovic připojena k tavíkovickému panství. Druhá část patřila již dlouho předtím spolu s Rouchovany do krumlovského panství.[8]
Rouchovanská část patřila dlouhou dobu, stejně jako Rouchovany a další vesnice, panům z Lipé, ale po konfiskaci majetku pak od roku 1625 vlastnili Lichtenštejnové, které připojili Rouchovany i s částí Přešovic k ivančickému panství.[10][4]
Menší část patřila k Tavíkovicím, kdy po sporech je získal v roce 1629 Ondřej z Ostašova, až v roce 1676 koupil od pánů z Ostašova Přešovice a tavíkovické panství Michal Václav Althan, ale ten hned roku 1685 prodal panství Janovi Maxovi Kobylkovi z Kobylího. V roce 1724 získali dědictvím panství bratři Karel a František Kotulínští z Kotulína a v roce 1738 jej zakoupil Jiří Bohumír Koch. Jeho potomci panství zadlužili a v aukci jej zakoupil v roce 1790 Bedřich z Fürstenberka. Po roce 1857 zdědil panství Frydrych Fürstenberk, ten panství zadlužil a předlužené panství v roce 1867 zakoupil Artur Schnapper, posléze jej vlastnila jeho manželka Emilie a po ní jej získal po nabytí zletilosti v roce 1898 jejich syn Robert Goldschmidt.[11]
V roce 1794[9] se vesnice rozhodla zřídit školu, vyučovalo se v různých domech a v roce 1818 se začalo vyučovat v místním hostinci. Kníže Karel František Antonín z Lichtenštejna nechal v roce 1819 postavit novou školní budovu. Nová dvojtřídní budova byla postavena v roce 1883 a v roce 1913 byla postavena i budova s bytem pro učitele.[8] Škola byla zrušena na počátku 70. let 20. století.[9]
V roce 1866 byla postavena silnice do Rouchovan, kdy se při stavbě našlo mnoho ostatků lidských kostí a také byla postavena silnice ke Kašparovu mlýnu. Roku 1908 byla ve vsi postavena kaple sv. Petra a Pavla, roku 1913 hostinec a v roce 1921 byla založena místní knihovna. V roce 1922 vznikl hasičský sbor a roku 1929 byla postavena silnice do Litovan.[9]
Na konci druhé světové války byla vesnice bombardována a při tom zahynuli 3 lidé. Po skončení druhé světové války bylo ve vsi založeno JZD, to pak bylo v roce 1972 sloučeno do JZD Rouchovany, roku 1964 byl postaven kulturní dům. V roce 1972 byla obec začleněna pod Rouchovany a až v roce 1990 se osamostatnila. V roce 1995 byl v obci rozveden telefon, roku 1999 byl dokončen obecní vodovod a roku 2001 byla vesnice plynofikována. V roce 2002 obec získala právo používat obecní symboly.[9]
Do roku 1849 patřily Přešovice do moravskobudějovického panství, od roku 1850 patřily do okresu Moravský Krumlov, v letech 1942 a 1945 do okresu Moravské Budějovice, následně opět do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1869 patřily Přešovice pod Rouchovany a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna opět pod Rouchovany, následně se obec osamostatnila.[12]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 295 | 279 | 269 | 288 | 247 | 280 | 321 | 235 | 238 | 244 | 216 | 178 | 147 | 144 | 134 |
| Počet domů | 45 | 46 | 47 | 48 | 50 | 55 | 66 | 69 | 65 | 60 | 58 | 71 | 76 | 76 | 77 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 13. listopadu 2002.[15]
Politika
[editovat | editovat zdroj]Volby do Poslanecké sněmovny
[editovat | editovat zdroj]| 2006[16] | 2010[17] | 2013[18] | 2017[19] | 2021[20] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (31,91 %) | KSČM (30,58 %) | KSČM (33,72 %) | ANO (42,85 %) | ANO (52,85 %) |
| 2. | KSČM (31,91 %) | ČSSD (30,58 %) | ČSSD (31,39 %) | KSČM (14,28 %) | SPOLU (15,71 %) |
| 3. | ODS (28,72 %) | ODS (18,82 %) | ANO 2011 (15,11 %) | Piráti (10,38 %) | KSČM (11,42 %) |
| účast | 70,68 % (94 z 133) | 64,89 % (85 z 131) | 65,65 % (86 z 131) | 63,64 % (77 z 121) | 63,16 % (72 z 114) |
Volby do krajského zastupitelstva
[editovat | editovat zdroj]| 1. | 2. | 3. | účast | |
|---|---|---|---|---|
| 2000[21] | KSČM (40 %) | SV (16 %) | 4KOALICE (16 %) | 25,21 % (31 z 123) |
| 2004[22] | ODS (46,87 %) | KSČM (34,37 %) | KDU-ČSL (12,5 %) | 26,82 % (33 z 123) |
| 2008[23] | ODS (38,09 %) | ČSSD (27,38 %) | KSČM (23,8 %) | 64,62 % (84 z 130) |
| 2012[24] | KSČM (44,61 %) | ODS (27,69 %) | ČSSD (13,84 %) | 53,91 % (68 z 128) |
| 2016[25] | ČSSD (44 %) | KSČM (24 %) | KDU-ČSL (12 %) | 20,66 % (25 z 121) |
| 2020[26] | ANO (46,66 %) | KSČM (23,33 %) | Trikolóra+Soukromníci (10 %) | 27,03 % (30 z 111) |
| 2024[27] | ANO (46,15 %) | ODS+TOP 09+STO (19,23 %) | SPD+Trikolora+PRO (11,53 %) | 24,07 % (26 z 108) |
Prezidentské volby
[editovat | editovat zdroj]V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (44 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (16 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (14 hlasů). Volební účast byla 59,09 %, tj. 78 ze 132 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (82 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (12 hlasů). Volební účast byla 68,61 %, tj. 94 ze 137 oprávněných voličů.[28]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (50 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (9 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (8 hlasů). Volební účast byla 63,33 %, tj. 76 ze 120 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (63 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (16 hlasů). Volební účast byla 67,52 %, tj. 79 ze 117 oprávněných voličů.[29]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (55 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (17 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (5 hlasů). Volební účast byla 78,30 %, tj. 83 ze 106 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (56 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (28 hlasů). Volební účast byla 77,06 %, tj. 84 ze 109 oprávněných voličů.[30]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svatého Petra a Pavla z roku 1908[8]
- Několik křížů
- Památník obětem světových válek
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- František Mrština (1882–1941), soudce
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b c MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 27–28. Dostupné online.
- ↑ Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae IV, č. 70, s. 102 [online]. [cit. 2024-08-07]. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 322-323.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590.
- ↑ a b c d DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. 330 s. S. 211–219.
- ↑ a b c d e Historie obce [online]. Přešovice: Obec Přešovice [cit. 2021-08-22]. Dostupné online.
- ↑ DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. 330 s. S. 240–256.
- ↑ DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. 330 s. S. 295–303.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 247.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Přešovice [online]. 2002-11-13 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Přešovice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Přešovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Přešovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
