Parlamentní volby ve Finsku 1924
| parlamentní volby ve Finsku 1924 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Stát |  Finsko | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Druh voleb | parlamentní | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Volební termín | 1. – 2. duben 1924 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Předchozí volby | Volby 1922 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Následující volby | Volby 1927 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Volební účast | 57,4 % | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Výsledky | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Parlamentní volby konané 1. – 2. dubna 1924 ve Finsku byly předčasné volby po zatčení komunistických poslanců a hrozbě rozpuštění parlamentu prezidentem Ståhlbergem. Zvítězili v nich sociální demokraté, kteří ale po volbách skončili v opozici, a většinovou vládu složili společně pravicové strany. Premiérem se stal Lauri Ingman z Národní koalice.
Předcházející události
[editovat | editovat zdroj]V srpnu 1923 proběhla ve Finsku vlna zatýkání komunistických představitelů. Ve vazbě skončilo na 200 komunistů včetně 27 poslanců zvolených za Socialistickou stranu práce. Následně byli obviněni ze zrady a odsouzeni k mnohaletým žalářům. Vyšlo najevo, že celá Socialistická strana práce je pouze prodlouženou rukou ilegální Finské komunistické strany se sídlem v sovětském Rusku. Po snížení počtu poslanců v parlamentu chtěl premiér Kallio pokračovat ve vládě, ale prezident se klonil k vypsání předčasných voleb. Až po hrozně rozpuštění parlamentu premiér odstoupil a byly vypsány nové volby na začátek dubna 1924. Komunisté se po zákazu Socialistické strany práce přeorganizovali. Nevznikla nová strana ze strachu z nového zákazu, ale jen volné sdružení předáků z jednotlivých místních organizací, tzv. Volební sdružení socialistického dělnictva a malorolníků.
Volební výsledky
[editovat | editovat zdroj]Volební účast byla 57,4 %, což je o 1,1 % méně než v předchozích volbách. Opět zvítězila Sociálně demokratická strana, která posílila na úkor oslabených komunistů. Ostatní strany si udržely více méně své mandáty.
| Politická strana | Hlasy v % (změna) | Mandáty (změna) | |||
|---|---|---|---|---|---|
| Finská sociálně demokratická strana (SPD) | 29,02 | ▲ +3,96 | 60 | ▲ +7 | |
| Agrární svaz (ML) | 20,25 | ▼ −0,02 | 44 | ▼ -1 | |
| Národní koaliční strana (KOK) | 18,99 | ▲ +0,84 | 38 | ▲ +3 | |
| Švédská lidová strana (RKP) | 12,03 | ▼ −0,38 | 23 | ▼ -2 | |
| Volební sdružení socialistického dělnictva a malorolníků (STPV) | 10,45 | ▼ −4,36 | 18 | ▼ -9 | |
| Národní pokroková strana (ED) | 9,09 | ▼ −0,12 | 17 | ▲ +2 | |
Sestavování vlády
[editovat | editovat zdroj]Poprvé za poslední tři roky se podařilo sestavit většinovou vládu (celkem 122 poslanců z 200). Premiérem se stal Lauri Ingman z Národní koalice. Vládu následně tvořili vedle Národní koalice ještě agrárníci, švédští lidovci a poslanci Národně pokrokové strany. Koalice vydržela do března 1925, kdy ji opustili agrárníci kvůli sporu o důchody státních zaměstnanců. Následně vznikl menšinový kabinet Anttiho Tulenheima z Národní koalice, který přizval k vládnutí agrárníky. Za největší úspěch vlády se dá považovat zavedení úrazového pojištění zaměstnanců. Vláda padla po roztržce ohledně financování finského námořnictva, které potřebovalo nutně renovaci.
V prosinci 1925 nastoupil na místo premiéra opět agrárník Kyösti Kallio, pokračoval v práci předešlé vlády a ještě aktivně vystupoval na půdě Společnosti národů. Finové navrhli poskytnutí mezinárodní finanční pomoci napadenému státu a návrh byl po mnoha diskuzích v roce 1930 skutečně přijat. Koalici položila opět otázka financování obrany a nesrovnalosti v ní. Od prosince 1926 nastoupil na místo premiéra poprvé sociální demokrat a to Väinö Tanner. Sociální demokraté složili vládu pouze ze svých poslanců (tj. 60 poslanců z 200). Náměstkyní se stala Miina Sillanpääová jako první žena v historii Finska. Sociální demokraté spolupracovali se švédskými lidovci a Národně pokrokovou stranou a podařilo se jim prosadit vybudování pobřežní obrany společně s výstavbou válečných lodí Väinämöinen a Ilmarinen. Sociální demokraté tak dokázali, že jsou profinskou a demokratickou stranou.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku 1924 Finnish parliamentary election na anglické Wikipedii.