Partenogeneze
Partenogeneze (také unisexuální reprodukce, samobřezost nebo pannobřezost) znamená vývin nového jedince ze samičího vajíčka neoplozeného samčí pohlavní buňkou. Je principiálně podobná u rostlin i u živočichů, ale u rostlin se spíše označuje jako apomixie.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Objev partenogeneze byl učiněn u včel na konci 18. století. Prvním průkopníkem byl český katolický kněz, zemědělský odborník a včelař Josef Antonín Janiš,[2] objev byl později historicky připsán polskému knězi Janu Dzierżonovi, který ji lépe popsal. Janiš v roce 1789 opravuje názor katolického kněze Širacha (člena významné lužické včelařské společnosti), že i neoplodněná včelí matka klade vajíčka, ze kterých se líhnou dělnice. Janiš pokusem dokázal, že neoplozená matka, stejně jako kladoucí dělnice (trubčice) plodí jedině trubčí vajíčka.[3]
Výskyt partenogeneze
[editovat | editovat zdroj]Partenogeneze nemusí být jediná možnost rozmnožování u daného druhu, ačkoliv např. u pijavenek tomu tak je.[4] Mšice se tedy například mohou rozmnožovat obyčejně (do horších podmínek je třeba genetická různorodost), ale za dobrých podmínek v létě se množí partenogeneticky (genetické vady se však mohou přenést na potomky). Včelí trubec se rodí z neoplozeného vajíčka (buď královny nebo z vajíčka trubčic, dělnic, které jsou schopné klást vajíčka, vždy neoplozená).
U obratlovců není partenogeneze příliš častá. Byla však popsána např. u dvou druhů žraloků.[5][nedostupný zdroj] Jeden z mála partenogenetických hadů je slepák květinový,[6] partenogeneze byla prokázána i u hroznýše královského,[7][8] varana komodského,[9] a kondora kalifornského.[10]
U savců se partenogeneze přirozeně zřejmě nevyskytuje. Je však možné vytvořit embryo partenogenetické myši uměle, a to fúzí dvou jader ze samičích pohlavních buněk (oocytů).[11] Pokud je změněna exprese několika genů ovládajících imprinting, tyto myši dokonce dožijí až do dospělosti a jsou plně plodné.[12]
U hmyzu se takto rozmnožuje např. kobylka sága,[13] cvrčík mravenčí nebo Micromalthus debilis.
Dělení partenogeneze
[editovat | editovat zdroj]- thelytokie – z neoplozeného vajíčka se vyvíjí jen samice (př. had slepák květinový, rak mramorovaný[14], včela medonosná kapská, zdobnatká lipová)
- arrhenotokie – protiklad thelytokie, vyvíjejí se jen samci (př. včelí trubec, varan komodský)
Partenogenezi podobné případy
[editovat | editovat zdroj]- gynogeneze – samčí pohlavní buňky jsou sice přítomny, ale nesplynou, jen spouštějí vývin neoplozeného vajíčka (př. brouk vrtavec)
- hybridogeneze – jev přítomný v rozmnožování u skokana zeleného
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ RÉDEI, George P. Encyclopedia of Genetics, Genomics, Proteomics, and Informatics. 3rd Edition. vyd. [s.l.]: Springer, 2008. ISBN 978-1-4020-6753-2.
- ↑ Dějiny a současnost, Když včely smutně hučí…. dejinyasoucasnost.cz [online]. [cit. 2024-08-31]. Dostupné online.
- ↑ JELÍNEK, Miroslav. Josef Antonín JANIŠ [online]. [cit. 2024-08-31]. Dostupné online.
- ↑ DAWKINS, Richard. Příběh předka. [s.l.]: Academia, 2008.
- ↑ Archivovaná kopie. www.physorg.com [online]. [cit. 2008-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-17.
- ↑ Brahminy Blindsnake. Florida Snake ID Guide [online]. [cit. 2024-08-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KULIKOWSKI, Mick; UNIVERSITY, North Carolina State. Girl power: Female boa constrictor doesn't need a male. phys.org [online]. [cit. 2024-08-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BOOTH, Warren; JOHNSON, Daniel H.; MOORE, Sharon, Coby Schal, Edward L. Vargo. Evidence for viable, non-clonal but fatherless Boa constrictors. Biology letters [online]. 3. listopad 2010 [cit. 2010-11-04]. Online před tiskem. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06. PDF [1]. ISSN 1744-957X. DOI 10.1098/rsbl.2010.0793. (anglicky)
- ↑ Partenogenetický varan komodský. www.osel.cz [online]. [cit. 2024-08-29]. Dostupné online.
- ↑ Samci jsou zbyteční. Samice kondorů překvapily vědce tím, že mají mláďata i bez oplodnění. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-08-19]. Dostupné online.
- ↑ NELSON, Bryn. Making healthy mice with two moms. Nature Reports Stem Cells. 2007-08-30, s. 1–1. Dostupné online [cit. 2024-08-29]. ISSN 1754-8705. DOI 10.1038/stemcells.2007.80. (anglicky)
- ↑ KONO, Tomohiro, Yayoi Obata, Quiong Wu, Katsutoshi Niwa, Yukiko Ono, Yuji Yamamoto, Eun Sung Park, Jeong-Sun Seo, Hidehiko Ogawa. Birth of parthenogenetic mice that can develop to adulthood. Nature. 2004-04-22, roč. 428, čís. 6985, s. 860–864. Dostupné online [cit. 2009-09-02]. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/nature02402.
- ↑ Kočárek P. 2005: Rovnokřídlý hmyz (Orthoptera) České republiky. http://www1.osu.cz/orthoptera [cit. 2009-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-06-23.
- ↑ Archivovaná kopie. raci.kvalitne.cz [online]. [cit. 2013-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-08-01.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Matthew Owen Moreira, Carlos Fonseca and Danny Rojas (2021). Parthenogenesis is self-destructive for scaled reptiles. Biology Letters. 17 (5): 20210006. doi: https://doi.org/10.1098/rsbl.2021.0006
