Pavel Švanda (spisovatel)
| Pavel Švanda | |
|---|---|
 | |
| Narození | 6. června 1936 (88 let) Znojmo |
| Povolání | spisovatel, pedagog, básník, novinář, divadelní kritik, filmový kritik, literární kritik, esejista, prozaik a publicista |
| Alma mater | Masarykova univerzita Filozofická fakulta Masarykovy univerzity |
| Ocenění | Cena města Brna (2001) |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pavel Švanda (* 6. června 1936 Znojmo) je český spisovatel a novinář, od roku 1938 žijící a působící v Brně, představitel generace šestatřicátníků (Václav Havel, Jiří Kuběna). Po studiu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v 60. letech působil ve filmové distribuci a jako redaktor v časopise Host do domu a člen skupiny kolem časopisu Tvář, za normalizace vystřídal řadu zaměstnání.
- Zejména v letech 1971–1990 v souvislosti s politickými poměry byl můj způsob obživy relativně pestrý. Literární aktivita mně vždy pomáhala překlenout problémy vznikající následkem psychického nebo fyzického nátlaku[1]
Po roce 1969 se stal ineditním spisovatelem, účastnil se neoficiálních brněnských filosofických aktivit. Od roku 1992 do roku 2014 vyučoval v Brně na Divadelní fakultě JAMU, přispívá do rozličných periodik, jako např. revue pro kulturu a politiku Proglas. V letech 1990 až 1992 byl redaktorem Akordu, 1992 - 1994 byl redaktorem brněnské redakce deníku Lidová demokracie. Je spolupracovníkem Čs. rozhlasu.
Tvorba
[editovat | editovat zdroj]Jako autor tíhne nejpřirozeněji k žánru eseje, o němž tvrdí, že je především dialogem: Autor a s ním čtenář jej zapřádají nejprve každý sám se sebou a potom se svým okolím.[2] Svými texty se snaží především nahlížet na člověka jako hodnotu a hledat duchovní opory pro jeho život.
- Vysvobodit náš úděl z banality dokáže asi jen poezie a filozofická meditace. A modlitba. Ale přece jen jde o to, abychom svou existenci dokázali uchopit nejen jako sypký souhrn rozčilujících náhod, nýbrž také jako nepochybnou, i když ne vždy zcela průhlednou hodnotu.[1]
Knižně publikoval Pavel Švanda eseje, povídky, básně i román, debutoval v roce 1967 sbírkou povídek Anonymní povídky.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- Anonymní povídky, 1967 povídkové eseje
- Zázraky v malém ráji,1991 povídky
- Portréty, 1994 povídkové eseje
- Libertas a jiné sny, 1997 povídky
- Hodinka profesora Bojera, 1998 román
- Zkušenosti, 1995 eseje
- Na obou březích, 1996 poezie
- Věčný nedostatek věčnosti, 1999 eseje
- Neklid v Česku, 2001 politické komentáře
- Krajina s trnem v oku, 2002, novela
- Monstrum a jiná domácí zvířata,2002,eseje
- Paměť esejisty,2006 vzpomínkové eseje
- O intelektuálovi, který se necítí dobře,2012,eseje
- Dopadne to jako vždycky,2022,fejetony a úvahy
- Na obou březích,1996 poezie
- Noemův deník, 2000 poezie
- Cestou z Kainova pohřbu, 2004 poezie
- Mudrc bělmem, 2016 poezie
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český rozhlas, červen 2006
- ↑ www.vetrnemlyny.cz. www.vetrnemlyny.cz [online]. [cit. 2006-07-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-29.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pavel Švanda na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Pavel Švanda
- Pavel Švanda v Encyklopedii dějin města Brna
- Pavel Švanda vzpomíná na konec 2. sv. války (ČRo)[nedostupný zdroj]
- Generační vzpomínky Pavla Švandy: o literárních přátelích i skupině Šestatřicátníků
