Přeskočit na obsah

Peter Gojowczyk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Peter Gojowczyk
Peter Gojowczyk ve Wimbledonu 2016
Peter Gojowczyk ve Wimbledonu 2016
StátNěmeckoNěmecko Německo
Datum narození15. července 1989 (35 let)
Místo narozeníDachau, SRN
BydlištěEisenhofen, Německo
Výška188 cm
Hmotnost83 kg
Profesionál od2006
Ukončení kariéry2023
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek3 769 867 USD
Dvouhra
Poměr zápasů75–99
Tituly1 ATP, 5 challengerů, 8 Futures
Nejvyšší umístění39. místo (25. června 2018)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2018, 2020)
French Open1. kolo (2018, 2019, 2021, 2022)
Wimbledon2. kolo (2017)
US Open4. kolo (2021)
Čtyřhra
Poměr zápasů6–17
Tituly0 ATP, 1 Futures
Nejvyšší umístění348. místo (1. dubna 2019)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2015, 2018, 2019)
French Open1. kolo (2018)
US Open1. kolo (2018)
Týmové soutěže
Davis Cupsemifinále (2021)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20231119a19. listopadu 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Peter Gojowczyk (* 15. července 1989 Dachau) je německý profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden singlový turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal třináct titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[1]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červnu 2018 na 39. místě a ve čtyřhře v dubnu 2019 na 348. místě. Trénuje ho Kristoffer Schimpf. Dříve tuto roli plnil Alexander Satschko.[2]

V německém daviscupovém týmu debutoval v roce 2014 čtvrtfinálem Světové skupiny proti Francii, v němž nejdříve vyhrál nad Jo-Wilfried Tsongou po pětisetové bitvě a v rozhodující, poslední dvouhře podlehl Gaëlu Monfilsovi. Němci tak prohráli 2:3 na zápasy. Do listopadu 2021 v soutěži nastoupil k jedinému mezistátnímu utkání s bilancí 1–1 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[3]

Hráče z první světové desítky premiérově zdolal na Gerry Weber Open 2014, když ve druhém kole vyřadil devátého muže klasifikace Milose Raonice. V téže fázi aucklandského ASB Classic 2018 pak přehrál americkou světovou osmičku Jacka Socka.

Za skreč v úvodním kole French Open 2018 proti Cameronu Norriemu, způsobenou poraněním kyčle, byl penalizován částkou 25 tisíc eur (645 000 Kč). Podle pořadatelů nebyl zdravotně v pořádku již před zápasem. Pokud by odstoupil před turnajem, obdržel by poloviční odměnu ze 40tisícové částky za první kolo a druhá půlka by připadla náhradníkovi z kvalifikace. Pokutou za skreč tak tratil 5 tisíc eur, než kdyby odstoupil.[4]

V listopadu 2023 oznámil konec své kariéry.[5]

Finále na okruhu ATP Tour

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (1–2 D)

Dvouhra: 3 (1–2)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výslede
Vítěz 1. 24. září 2017 Mety, Francie tvrdý (h) Francie Benoît Paire 7–5, 6–2
Finalista 1. 24. února 2018 Delray Beach, Spojené státy tvrdý USA Frances Tiafoe 1–6, 4–6
Finalista 2. 27. května 2018 Ženeva, Švýcarsko antuka Maďarsko Márton Fucsovics 2–6, 2–6

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
Challengery (5–4 D; 0–3 Č)
Futures (8–4 D; 1–4 Č)

Dvouhra: 21 (13–8)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výslede
Finalista 1. červenec 2007 Saarlouis, Německo antuka Maďarsko Kornél Bardóczky 6–7(1–7), 6–2, 5–7
Vítěz 1. září 2007 Monterrey, Mexiko tvrdý Mexiko Luis-Manuel Flores 6–3, 6–4
Vítěz 2. říjen 2007 Los Cabos, Mexiko tvrdý Polsko Marcin Gawron 6–4, 7–6(7–3)
Vítěz 3. leden 2008 Bergheim, Rakousko koberec (h) Francie Ludovic Walter 4–6, 7–6(7–4), 6–0
Vítěz 4. únor 2008 Bergheim, Rakousko koberec (h) Itálie Uros Vico 6–4, 6–4
Vítěz 5. září 2008 Čennaí, Indie tvrdý Kazachstán Alexej Kedrjuk 7–6(8–6), 6–1
Vítěz 6. září 2008 Nové Dillí, Indie tvrdý Pákistán Aqeel Khan 6–1, 7–6(7–1)
Vítěz 7. září 2008 Nonthaburi, Thajsko tvrdý Jižní Korea Lim Yong-kyu 6–4, 6–2
Finalista 2. srpen 2009 Überlingen, Německo antuka Německo Dennis Bloemke 2–6, 0–6
Vítěz 8. říjen 200 Hambach, Německo koberec (h) Francie Benoît Paire 6–4, 6–4
Finalista 3. červen 2011 Antalya, Turecko tvrdý Moldavsko Radu Albot 3–6, 2–6
Finalista 4. červen 2011 Trevír, Německo antuka Německo Marc Sieber 2–6, 6–4, 4–6
Finalista 1. srpen 2011 Manerbio, Itálie antuka Rumunsko Adrian Ungur 6–4, 6–7(4–7), 2–6
Finalista 2. září 2012 Šanghaj, ČLR tvrdý Čínská Tchaj-pej Lu Jan-sun 5–7, 0–6
Vítěz 1. září 2012 Ning-po, ČLR tvrdý Jižní Korea Jeong Suk-young 6–3, 6–1
Finalista 3. červenec 2013 Oberstaufen, Německo antuka Francie Guillaume Rufin 3–6, 4–6
Vítěz 2. leden 2014 Heilbronn, Německo tvrdý (h) Nizozemsko Igor Sijsling 6–4, 7–5
Vítěz 3. listopad 2014 Bratislava, Slovensko tvrdý (h) Uzbekistán Farrukh Dustov 7–6(7–2), 6–3
Vítěz 4. září 2015 Nan-čchang, ČLR tvrdý Izrael Amir Weintraub 6–2, 6–1
Vítěz 5. leden 2017 Happy Valley, Austrálie tvrdý Austrálie Omar Jasika 6–3, 6–1
Finalista 4. únor 2017 Quimper, Francie tvrdý Francie Adrian Mannarino 4–6, 4–6

Čtyřhra (1 titul)

[editovat | editovat zdroj]
č. datum turnaj povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. září 2008 Nonthaburi, Thajsko tvrdý Čínská Tchaj-pej Lee Hsin-han Švýcarsko Patrick Eichenberger
Srí Lanka Haršana Godamanna
4–6, 7–6(7–1), [11–9]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Peter Gojowczyk na anglické Wikipedii.

  1. Peter Gojowczyk na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20210906a6. září 2021
  2. Peter Gojowczyk na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20210906a6. září 2021
  3. Peter Gojowczyk na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20210906a6. září 2021
  4. ČTK, Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Gojowczyk zaplatí za skreč na French Open 25 tisíc eur [online]. TenisPortal.cz, 2018-05-31 [cit. 2018-06-01]. Dostupné online. 
  5. Münchner Tennisprofi Gojowczyk beendet seine Karriere. BR24 [online]. 2023-11-06 [cit. 2023-11-19]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]