Peter Karvaš
Peter Karvaš | |
---|---|
Narození | 25. dubna 1920 Banská Bystrica |
Úmrtí | 28. listopadu 1999 (ve věku 79 let) Bratislava |
Povolání | spisovatel a dramatik |
Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Komenského |
Rodiče | Ferdinand Karvaš a Karola Skutecká-Karvašová |
Příbuzní | Dominik Skutecký děd Alexander Skutecký strýc |
multimediální obsah na Commons | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Peter Karvaš (pseudonymy Jakub Riečan, Ján Róbert Lipka, Jozef Řepka, P. Bystrický, Peter Bystrík a další) (25. dubna 1920, Banská Bystrica – 28. listopadu 1999, Bratislava) byl slovenský dramatik, prozaik a divadelní teoretik.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v rodině lékaře Ferdinanda Karvaše a akademické malířky Karoly Skutecké-Karvašové. Vzdělání získával v Banské Bystrici (gymnázium, 1930–1938), později začal studovat v Praze na ČVUT a současně na uměleckoprůmyslové škole (1938–1939), ale studium dokončil na Filozofické fakultě Univerzity Komenského (tehdy s názvem Slovenská univerzita) v Bratislavě (1945–1947).
Pracovat začal již v roce 1939 a vystřídal několik zaměstnání – od práce ve stavební firmě až po práci v Neografii v Martině. Během 2. světové války byl rasově pronásledován a internován v pracovním táboře, během Slovenského národního povstání pracoval v Svobodném slovenském vysílači a publikoval v povstaleckém tisku. Po skončení války 1945–1948 dramaturg Československého rozhlasu, lektor a dramaturg Nové scény a SND v Bratislavě, 1949–1950 kulturní atašé na československé ambasádě v Bukurešti, později pracoval na pověřenectvu školství (přednosta divadelního oddělení), byl redaktorem Kulturního života a také tajemníkem Svazu slovenských spisovatelů. V letech 1968–1974 byl docentem divadelní vědy, po roce 1974 vědeckým pracovníkem Výzkumného ústavu kultury v Bratislavě, od roku 1980 v důchodu. K jeho životu se vrací i dokumentární film natočený v roce 2002 (Slovenská televize, cyklus Osobnosti náboženského života, scénář Slavomíra Očenášová-Štrbová, režie Fedor Bartko).
Tvorba
[editovat | editovat zdroj]Jeden z nejvýznamnějších a plodných slovenských prozaiků a dramatiků 20. století, věnoval se i divadelní vědě a publicistice, v období normalizace perzekvován a diskriminován.
Literární činný byl od roku 1937, kdy začal publikovat své první díla v Studentském časopise, ve Svojeti a Mladé kultuře. Zejména během války publikoval pod několika pseudonymy, první kniha mu vyšla až po skončení války (soubor reportáží a rysů Most, 1945). Autor realisticky koncipovaných psychologických novel, historicko-sociálních románů, napsal sbírky cestopisných reportáží a rysů, kritický pohled na souvěkou socialistickou společnost rezonoval v humoristický-satirických souborech povídek. V úsměvném tónu se nesly i sbírky humoresek, jakož i autobiograficky laděná kniha dětských zážitků. Po nucené literární odmlce se představil povstaleckým románem a morálku povstalecké generace analyzoval v autobiografické novele, vrátil se i k satirickému žánru v krátkých prózách a v závěrečném tvůrčím období navázal na humoristicko-satirické prózy. Těžiště jeho tvůrčích aktivit bylo v dramatické tvorbě, byl plodný autor rozhlasových a divadelních her. Podnětné práce vydal i v oblasti divadelní vědy a teorie. Dramaturgicky, režijně a scenáristicky spolupracoval zejména s televizí, která uvedla několik jeho her, inscenací a filmů. Jeho prózy a dramatu vyšly v četných překladech. V teatrologických dílech vycházel ze strukturalismu.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Próza
[editovat | editovat zdroj]- 1946-Není přístavů
- 1947-Polohlasom
- 1949-Toto pokolení, román
- 1950-S námi a proti nám
- 1952-Pokolení v útoku, román
- 1954-Čert nespí
- 1957-Čertovo kopýtko
- 1961-Konfety a leporela, výběr humoresek z válečného období
- 1968-Nedokončená pro dětský hlas, humoristický-autobiografické dílo
- 1970-Kniha úlevy
- 1970-Malovat čerta na zeď
- 1979-Noc v mém městě, kniha o Slovenském národním povstání
- 1984-Humoresky a jiné kratochvíle
- 1989-Poslední humoresky a jiné kratochvíle
- 1991-Polehčující okolnost, sbírka próz
- 1992-My, co nechceme být jmenováni
- 1993-Velikán čili Život a dílo profesora Bogović, novela
- 1994-Bylo to docela jinak, kniha apokryfů
- 1995-V uvozovkách, soubor causerií
- 1995-Intimní dialogy
- 1997-Tajemství sfingy
- 2000-Zrada múz (vyšlo posmrtně)
- 2001-Za zdí (vyšlo posmrtně)
Drama
[editovat | editovat zdroj]- 1943-Hanibal před branami, rozhlasová hra (v roce 1949 přepracováno na divadelní hru)
- 1943-Maják, jednoaktovky
- 1945-Spolek pěti "P", rozhlasová hra (v roce 1946 přepracováno na divadelní hru)
- 1945-Meteor, divadelní hra
- 1946-Hra o básníkovi (původní rozhlasová hra propracovaná pro divadelní hru)
- 1948-Bašta, divadelní hra
- 1946-Návrat do života (knižně vyšlo v roce 1949)
- 1950-Lidé z naší ulice (knižně vyšlo v roce 1951)
- 1953-Srdce plné radosti (knižně vyšlo v roce 1954)
- 1955-Pacient sto třináct
- 1955-Diplomaté
- 1959-Půlnoční mše
- 1960-Zmrtvýchvstání dědečka Kolomana, veselohra
- 1962-Antigona a ti druzí
- 1963-Jizva
- 1964-Velká paruka (knižně vyšlo v roce 1965)
- 1966-Experiment Damokles (knižně vyšlo v roce 1967)
- 1969-Absolutní zákaz (knižně vyšlo v roce 1970, vročenie uvádí 1966)
- 1986-Soukromá oslava (knižně vyšlo v roce 1987)
- 1987-Zadní vchod
- 1988-Vlastenci z města Yo
- 1994-4x ne
Teoretická díla
[editovat | editovat zdroj]- 1948 – Kapitoly o rozhlase, postřehy k problematice rozhlasové hry
- 1948 – K základním otázkám současného divadla, historicko-teoretická kniha
- 1948 – Úvod do základních problémů divadla, historicko-teoretická kniha
- 1956 – K některým tvůrčím problémem naší dramatu, úvaha
- 1964 – Zamyšlení nad dramatem, studia (vyšla pouze v češtině)
- 1969 – Zamyšlení nad dramaturgií, studia (vyšla pouze v češtině)
- 1977 – Prostory v divadle a divadlo v prostoru, analýza specifičnosti divadla
Reportáže
[editovat | editovat zdroj]- 1945-Most, publicistické a reportážní rysy
- 1953-Dítě a meč, reportáž o Německé demokratické republice
- 1959-Leningradské epištoly, reportáž ze Sovětského svazu
- 1960-Výlet na jih, reportáž ze Sovětského svazu
- 1996-Cestou tam a pozpátku
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Peter Karvaš na slovenské Wikipedii.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Peter Karvaš na Wikimedia Commons
- Osoba Peter Karvaš ve Wikicitátech