Přeskočit na obsah

Pfaffenhofen (Tyrolsko)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pfaffenhofen
Pfaffenhofen – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška642 m n. m.
Časové pásmoSEČ/SELČ
StátRakouskoRakousko Rakousko
Spolková zeměTyrolsko
OkresInnsbruck-venkov
Pfaffenhofen
Pfaffenhofen
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha7 km²
Počet obyvatel1 185 (2021)[1]
Hustota zalidnění169,3 obyv./km²
Správa
StarostaAndreas Schmid
Oficiální webwww.pfaffenhofen.tirol.gv.at
E-mailgemeinde@pfaffenhofen.tirol.gv.at
Telefonní předvolba05262
PSČ6405
Označení vozidelIL
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pfaffenhofen je obec v Rakousku ve spolkové zemi Tyrolsko v okrese Innsbruck-venkov. V obci žije přibližně 1 200[1] obyvatel.

Pfaffenhofen se nachází v údolí Oberinntalu u Telfsu, jižně od řeky Inn na náplavovém kuželu Blächbach. Nejvyšším bodem obce je vrchol Hocheder (2796 m n. m.) ve Stubaiských Alpách. Z hlediska osídlení je obec spojena s městy Telfs a Oberhofen. Rozloha obce je 7 km², z toho 63 % pokrývá les, 7,5 % je využíváno pro zemědělství, tři procenta jsou zahrady a šest procent jsou horské louky. Z celkové plochy je 19,3 % území osídleno.[2]

Sousední obce

[editovat | editovat zdroj]

Na západě sousedí s okresem Imst s obcí Rietz.[3]

Telfs
Rietz (okres Imst) Oberhofen im Inntal
Oberhofen im Inntal

Osídlení údolní pánve se datuje od kultury popelnicových polí. Archeologické nálezy na Ematbödele v Telfs a mimo jiné na „Trappeleacker“ v Pfaffenhofenu svědčí o tom, že oblast byla osídlena posledních 3000 let.[4]

V obci se brzy usídlili křesťané. V 5. století se dokonce v Pfaffenhofenu na čas usadil potulný biskup. Biskupství z té doby lze dodnes obdivovat pod kněžištěm farního kostela Nanebevzetí Panny Marie.[4]

První písemná zmínka o Pfaffenhofenu pochází z roku 1197, kdy biskup Eberhard z Brixenu ukončil spor o majetek ve Phafenhofenu mezi klášterem svatého Ulricha v Augsburgu a kanovníky z Brixenu.[5] Nejnovější výzkumy však předpokládají, že se ve skutečnosti jedná o místo Pfaffenhofen an der Glonn (zemský okres Dachau, Horní Bavorsko), kde měl klášter svatého Ulricha – na rozdíl od Pfaffenhofenu v Tyrolsku – již od 12. století rozsáhlé majetky.[6]

Ve vrcholném středověku tvořil centrum oblasti Hörtenberský dvůr, který připomíná zřícenina nad obcí. Když byl dvůr v 17. století přestěhován do Telfsu, Pfaffenhofen ztratil svůj dřívější význam a stal se venkovským sídlem.[3]

První písemná zmínka o hradu Hörtenberg pochází z roku 1239. Kolem roku 1300 byly dnešní zříceniny Hörtenberg místem jurisdikce pro větší okres. Hörtenberg koupil tyrolský hrabě Meinrad II. od bývalého feudálního panství hrabat z Eschenlohe a nakonec přešel do Tyrolska jako inkorporace.

Dne 5. srpna 1706 udeřil blesk a zapálil zde uložené zásoby střelného prachu v množství asi 1500 q a hrad vyletěl do povětří. Zůstala jen hradní pevnost, která je dnes zastřešena, aby byla chráněna před dalším chátráním. Obec získala zříceninu hradu i s příslušenstvím a od té doby investuje do infrastruktury a údržby, aby zřícenina hradu byla v letních měsících k dispozici jako cíl výletů a akcí.

Blason: štít stříbrně (bíle) a červeně dělený cimbuřím. Nahoře vztyčený černý trojzubec, prostřední zvýšený zub ukončen jako hrot šípu.[3][4]

Červené cimbuří symbolizuje hrad Hörtenberg. Trojzubec pochází z pečeti pánů z Ebenu, kteří byli jedněmi z prvních držitelů hörtenberského dvora. Obecní znak byl obci udělen tyrolskou zemskou vládou 28. října 1955.[7]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pfaffenhofen (Tirol) na německé Wikipedii.

  1. a b Dostupné online.
  2. Ein Blick auf die Gemeinde Pfaffenhofen. Fläche und Flächennutzung. www.statistik.at [online]. Statistik Austria, 2020-01-01 [cit. 2023-03-27]. Dostupné online. 
  3. a b c Tirol Atlas tiroLexikon / Alpenmodul, Pfaffenhofen. tirolatlas.uibk.ac.at [online]. [cit. 2023-03-27]. Dostupné online. 
  4. a b c Geschichte. Pfaffenhofen [online]. [cit. 2023-03-27]. Dostupné online. (německy) 
  5. HÖRMANN, Julia: Zur Frage der hochmittelalterlichen Herrschaftsverhältnisse im oberen Inntal, in: Rainer Loose (Hrsg.): Von der Via Claudia Augusta zum Oberen Weg. Leben an Etsch und Inn. Westtirol und angrenzende Räume von der Vorzeit bis heute (Schlern-Schriften 334). Innsbruck 2006, S. 105–129, zde: S. 120.
  6. BITSCHNAU, Martin; OBERMAIR, Hannes. Tiroler Urkundenbuch. 2,2, Abt. 2, Die Urkunden zur Geschichte des Inn-, Eisack- und Pustertals ; Bd. 2, 1140 bis 1200. Svazek 2. Innsbruck: Landesmuseum Ferdinandeum, 2012. LXXXVIII, 579 s. Dostupné online. ISBN 978-3-7030-0485-8, ISBN 3-7030-0485-1. OCLC 796252057 S. 405–406. 
  7. WIDMOSER, Eduard. Tiroler Wappenfibel. Innsbruck: Tyrolia-Verl, 1978. 80 s. Dostupné online. ISBN 3-7022-1324-4, ISBN 978-3-7022-1324-4. OCLC 8195510 S. 24. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]