Přeskočit na obsah

Podomí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Podomí
Zvonice
Zvonice
Znak obce PodomíVlajka obce Podomí
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecVyškov
Obec s rozšířenou působnostíVyškov
(správní obvod)
OkresVyškov
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel461 (2024)[1]
Rozloha5,46 km²[2]
Katastrální územíPodomí
Nadmořská výška552 m n. m.
PSČ683 04
Počet domů173 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduPodomí 89
683 04 Drnovice
starosta@podomi.cz
StarostkaKateřina Ševčíková
Oficiální web: www.podomi.cz
Podomí na mapě
Podomí
Podomí
Další údaje
Kód obce550175
Kód části obce73199
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Podomí je obec v okrese VyškovJihomoravském kraji. Žije zde 461[1] obyvatel.

Obecní úřad (2009)

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349 (Boda),[4][5] kdy je v moravských zemských deskách uskutečněn zápis o prodeji holštejnského panství, které od Čeňka z Lipé kupuje Vok I. z Holštejna. Podomí se na listině uvádí jako Boda. V majetku pánů z Holštejna byla ves až do roku 1437, kdy panství koupil Hynek z Valdštejna a Židlochovic. V této době po husitských válkách bylo Podomí pusté. V roce 1459 vesnici koupil Půta ze Sovince a Doubravice. V roce 1464 prodal západní polovinu Podomí spolu se Senetářovem, Kotvrdovicemi a pustými vesnicemi Dvorce a Budkovany Smilovi z Loděnice. Tato polovina vsi již nebyla obnovena a postupem času se stala součástí senetářovského katastru.

Východní polovina byla obnovena, v jejím držení se vystřídali Hynek z Popůvek a jeho dcera Markéta, Oldřich Přepický z Rychemberka, Vilém, Jan a Fridrich Dubčanští ze Zdenína, Bernard Drnovský z Drnovic a Vilím Jedovnický ze Želetavy. Roku 1576 získal Podomí majitel Račic Hanuš Haugvic z Biskupic a ves se tak stala natrvalo součástí račického panství. Roku 1580 panství koupil Bernard Petřvaldský z Petřvaldu, ale již jeho synovci Hanušovi bylo roku 1620 zkonfiskováno. Po něm se v držení panství a tedy i Podomí střídala cizí šlechta až do roku 1850, kdy se stala vesnice součástí okresu Vyškov. Součástí obce se stal katastr zaniklé vesnice Hamlíkov, která byla uvedena v roce 1596 jako pustá. Značný hospodářský rozvoj obce v 19. století znamenala textilní manufaktura rodu von den Bruchů, jehož zakladatel Jakob Leonard přišel do Podomí z města Eupen.[6]

První soupis všech obyvatel se uskutečnil roku 1832. Podomí mělo v té době 65 domů, 415 obyvatel – z toho 212 mužů a 203 žen. V roce 1869 se Podomí stalo samosprávnou obcí, roku 1868 byla ve vsi zřízena škola. Roku 1880 došlo ke zřízení četnické stanice. V roce 1888 byla zahájena stavba nové obecné školy a založen také sbor dobrovolných hasičů. Za druhé světové války se stalo Podomí součástí tzv. „Vyškovské střelnice“ a bylo násilně vystěhováno. Nedaleko vesnice byly zbudovány betonové bunkry, které sloužily ke zkouškám při střelbách na pohyblivé cíle. Na konci druhé světové války stál za obcí zničený tank Tiger II, který předtím kryl ústup německých jednotek u Ruprechtova.[7] Po ukončení německé okupace se občané mohli vrátit zpět do svých domovů.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

V obci k počátku roku 2016 žilo celkem 417 obyvatel. Z nich bylo 211 mužů a 206 žen. Průměrný věk obyvatel obce dosahoval 42,2 let. Dle sčítání lidu, domů a bytů provedeném v roce 2011, kdy v obci žilo 413 lidí. Nejvíce z nich bylo (18,6 %) obyvatel ve věku od 50 do 59 let. Děti do 14 let věku tvořily 16 % obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 4,1 %. Z celkem 347 občanů obce starších 15 let mělo vzdělání 40,9 % střední vč. vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 10,1 % a bez vzdělání bylo naopak 0 % obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 207 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 92,8 % z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 74,9 % patřilo mezi zaměstnance, 3,4 % k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 47,2 % občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.[8] Úhrnem 195 obyvatel obce (což je 47,2 %), se hlásilo k české národnosti. Dále 96 obyvatel bylo Moravanů a 1 Slovák. Celých 173 obyvatel obce však svou národnost neuvedlo.[8]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[9][10][11][12]

Místní části 1791 1834 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel část Podomí 184 424 501 540 593 612 673 602 548 493 495 465 482 435 422 413 421
Počet domů část Podomí 29 65 67 68 93 96 100 104 111 118 117 111 123 137 151 161 173
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat

Náboženský život

[editovat | editovat zdroj]

Obec je sídlem římskokatolické farnosti Krásensko. Ta je součástí děkanátu VyškovBrněnské diecézeMoravské provincii. Při censu prováděném v roce 2011 se 142 obyvatel obce (34 %) označilo za věřící. Z tohoto počtu se 125 hlásilo k církvi či náboženské obci, a sice 118 obyvatel k římskokatolické církvi (29 % ze všech obyvatel obce). Úhrnem 98 obyvatel se označilo bez náboženské víry a 173 lidí odmítlo na otázku své náboženské víry odpovědět.[8]

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Mezi lety 1869–1963 Podomí bylo obcí v okrese Vyškov. V letech 1964–1990 patřilo jako část obce ke Krásensku-Podomí a od 1. července 1990 je opět samostatnou obcí.[13]

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 9. prosince 2002.[14]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

S obcí jsou spjaty tyto osobnosti:

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Moravské zemské desky (Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren). I. sv. řady brněnské 1348–1466. Kniha I, č. 23 [online]. Brno: 1856 [cit. 2024-08-02]. S. 2. Dostupné online. 
  5. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 267. 
  6. Ervín Černý-Křetínský: Kronika Podomí. Obecní úřad Podomí, 1999, ISBN 80-238-4986-7.
  7. Panzerkampfwagen 182 VI Ausf.B Tiger 2 (Koningstiger) [online]. Portál Vojna.net, 2010, rev. 2010 [cit. 2014-07-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-14. 
  8. a b c Podomí (okres Vyškov) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2017-02-04]. Dostupné online. 
  9. Podomí - obec/město (okr. Vyškov) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2014-07-08]. Dostupné online. 
  10. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. Heslo Podomí, s. 489.  Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
  11. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. Kapitola Okres Vyškov, s. 640.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
  12. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  13. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 437.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
  14. Udělené symboly – Podomí [online]. 2002-12-09 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 1965. 495 s. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Růžice kompasu Senetářov Krásensko Studnice Růžice kompasu
Jedovnice Sever Podivice
Západ   Podomí   Východ
Jih
Bukovinka Ruprechtov Rychtářov