Přeskočit na obsah

Pohorská Ves

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pohorská Ves
kostel sv. Linharta a informační centrum
kostel sv. Linharta a informační centrum
Znak obce Pohorská VesVlajka obce Pohorská Ves
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecKaplice
Obec s rozšířenou působnostíKaplice
(správní obvod)
OkresČeský Krumlov
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel245 (2024)[1]
Rozloha81,23 km²[2]
Nadmořská výška760 m n. m.
PSČ382 83
Počet domů70 (2021)[3]
Počet částí obce4
Počet k. ú.4
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa obecního úřaduPohorská Ves 45
382 83 Pohorská Ves
info@pohorskaves.cz
StarostaJiří Křiklava
Oficiální web: www.pohorskaves.cz
Pohorská Ves
Pohorská Ves
Další údaje
Kód obce545694
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pohorská Ves (dříve Terčí Ves, německy Theresiendorf) je nejvýše položenou obcí v Novohradských horách, resp. v přírodním parku Novohradské hory. Obec se nachází v okrese Český Krumlov, její jižní a východní hranice tvoří současně hranici ČR a Rakouska. Je vzdálena 35 km od okresního města; nejbližšími městy jsou: Kaplice (16 km SZ), Trhové Sviny (21 km S) a Nové Hrady (21 km SV).

Žije zde 245[1] obyvatel.

Části obce

[editovat | editovat zdroj]

Zaniklé osady

[editovat | editovat zdroj]

Obcí protéká Pohořský potok, na východě území obce (u Pohoří na Šumavě) Lužnice, při jižní hranici potom Malše. Pod vrcholem Myslivna (1040 m n. m.) pramení říčka Černá. Na území obce jsou dva ze tří tisícimetrových vrcholů české části Novohradských hor, nejvyšší vrchol české části tohoto pohoříKamenec (1073 m n. m.) a ptačí oblast Novohradské hory.[5]

Národní přírodní rezervace

[editovat | editovat zdroj]
  • Žofínský prales – nejstarší přírodní rezervace ve střední Evropě, vyhlášená majitelem panství Buquoyem 28. srpna 1838 na ploše 40 ha (později rozšířeno na 102 ha). Prales není veřejnosti přístupný.

Přírodní rezervace

[editovat | editovat zdroj]

Poznámka: Jeden kilometr západně od Pohorské Vsi, na území obce Malonty, leží přírodní rezervace Rapotická březina.

Přírodní památky

[editovat | editovat zdroj]

Památné stromy

[editovat | editovat zdroj]

Pohorská Ves

[editovat | editovat zdroj]

Pohorská Ves byla založena až v roce 1769, kdy bylo v lesích tehdejšího buquoyského panství postaveno několik dřevorubeckých domků. Nová vesnice byla pojmenována Terčí Ves podle manželky majitele zdejšího panství Terezie Buquoyové. Postupem času se vesnice dále rozvíjela, byla zde postavena hospoda, škola a kostel. Většinu obyvatel obce tvořili již od počátku Němci.

Pohled na náves od kostela

V roce 1810 navštívil vesnici tehdejší císař František I. V roce 1838 byla na katastru obce vyhlášena naše nejstarší přírodní rezervaceŽofínský prales. Obec se dále rozvíjela v 19. i 20. stol. Pošta zde byla zřízena v roce 1894.

Za první republiky se zde uživily 4 hostince, 3 obchody, řeznictví, 3 pekařství, 2 trafiky. Dále zde měla pobočku i pojišťovna. V důsledku uzavření Mnichovské dohody byla Pohorská Ves v letech 1938 až 1945 přičleněna k nacistickému Německu.

Po druhé světové válce bylo německé obyvatelstvo odsunuto a obec byla dosídlena rumunskými Slováky. V 70. letech 20. století se do obce postupně přistěhovalo relativně velké množství Romů, kteří zde pracovali v dřevozpracujícím průmyslu. Od 1. ledna 1981 se Pohorská Ves stala součástí 11 km vzdáleného Benešova nad Černou, jehož katastr tímto krokem nabyl doslova „mamutích“ rozměrů (160 km²).

Od 70. let se také dále rozšiřovalo hraniční pásmo, jehož vnitrozemský okraj se od Pohoří na Šumavě posunul až na okraj zástavby Pohorské Vsi. Ještě v létě 1989 byly běžné kontroly dokladů v autobusech do Pohorské Vsi a další namátkové legitimování osob v obci. Tyto úkony měla v kompetenci Pohraniční stráž.

Hlavní ulice s bytovkami

Již od konce roku 1989 však spolu s komunistickou nadvládou zaniklo i hraniční pásmo a celý katastr obce byl normálně zpřístupněn turistům. 1. července 1990 byla Pohorská Ves obnovena jako samostatná obec. V roce 1992 byla vyznačena červená turistická značka směrem na Dolní Dvořiště a dále k Vltavě.

Pohoří na Šumavě

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Pohoří na Šumavě.

Pod Pohorskou Ves administrativně patří také zaniklá obec Pohoří na Šumavě. Bylo založena kolem roku 1700, v roce 1779 zde byl v pozdně barokním slohu vystavěn kostel Sv. Panny Marie Dobré rady. Koncem 19. století zde 1 323 lidí, z toho až 19 % Čechů. Konec obci přineslo odsunutí zdejších Němců po druhé světové válce, a vznik přísně střeženého hraničního pásma. V roce 1950 se skoro vybydlená obec stala součástí Pohorské Vsi. V roce 1978 byla obec již zcela bez obyvatel. Stavby byly postupně demolovány armádou. Dne 30. května 1999 se zřítila věž kostela Sv. Panny Marie Dobré rady společně se střechou hlavní lodi. V současné době je kostel částečně opravován, zejména z dobrovolných sbírek. Zároveň proběhla výstavba několika nových objektů, za zmínku stojí budova na místě bývalé fary, která je svým vzhledem původní budově dosti podobná. Z Pohoří je nyní povolen automobilový provoz (s hmotnostním omezením) i do sousedního Rakouska díky Schengenskému systému.

Památník občanům obce padlým během první světové války

Současnost

[editovat | editovat zdroj]

Pohorská Ves je obcí s rekordně nízkým věkovým průměrem. Naopak má rekordně vysoký podíl dětí do 15 let a procento nezaměstnaných osob (v říjnu 2010 nezaměstnanost v obci dosahovala 28,1 %).[6] Všechny 3 ukazatele byly u Pohorské Vsi nejvyšší na celém okrese Český Krumlov. Je to dáno zejména sociálním složením obce – žije zde relativně velké množství Romů a lidí s nižším vzděláním. V roce 2017 měla obec nejvíce lidí s dluhy v zemi, konkrétně 60,1 % obyvatel.[7]

Přesto je však obec relativně úpravná. Funguje zde totiž informační centrum, které neslouží pouze turistům, ale také obyvatelům obce. Místní dobrovolní pracovníci společně se zdejším farářem zajišťují program dětem a snaží se je motivovat k lepšímu vzdělání a k lepšímu přístupu k práci. Centrum nemotivuje pouze děti, ale také dospělé (např. vyhlašováním soutěže „Pohorská Ves krásnější“.)

Obchod se smíšeným zbožím

Obecní úřad zajišťuje zdejším nezaměstnaným různé sezónní práce zahrnující mimo jiné i další zvelebování obce (sekání trávy, úpravy povrch cest, atd.) Navíc zde byly v posledních letech proinvestovány prostředky Evropské unie na podporu turistického ruchu – z nich bylo zřízeno právě výše uvedené infocentrum, dále byly vyznačeny cyklotrasy a upraven informační systém.

Místním i turistům slouží v obci obchod se smíšeným zbožím a 2 restaurace. V budově infocentra a obecního úřadu najdeme také knihovnu, obec je zřizovatelem mateřské školy. Z hlediska kultury jsou několikrát do roka organizována různá setkání a akce pro děti i dospělé. Zdejší fotbalový klub však zde již zanikl, ale je zde fungující jezdecký klub.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel

[editovat | editovat zdroj]
Rok sčítání 1869 1900 1930 1950 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel (celá obec) 2 879 2 770 2 202 431 306 294 308 323 264
Pohorská Ves 792 993 856 155 197 294 308 320 264
Pohoří na Šumavě 1 488 1 274 937 97 35 0 0 0 0
Lužnice 599 503 409 179 74 0 0 3 0

Sčítání lidu, 2001

[editovat | editovat zdroj]
Hřbitov na okraji Pohorské Vsi
  • Počet obyvatel: 323
  • Národnost:
    • česká : 90,4 %
    • slovenská : 6,2 %
    • německá : 0,9 %
    • ukrajinská : 1,3 %
  • Náboženské vyznání: věřící : 26,0 %
  • Ekonomická aktivita: ekonomicky aktivní : 146 , z toho:
    • nezaměstnaní: 17,1 %
    • zaměstnaní v průmyslu: 41,8 %
    • v zemědělství: 21,2 %
    • ve veřejné správě: 9,6 %
    • v obchodu: 5,5 %

MVČR, 2007

[editovat | editovat zdroj]
  • Počet obyvatel : 303 , z toho:
    • podíl mužů: 54,5 %
    • podíl dětí do 15 let: 20,5 %
  • Průměrný věk: 31,4 let

Sčítání lidu, 2011

[editovat | editovat zdroj]
  • Počet obyvatel: 264[8], z toho:
    • podíl mužů: 53,8 %
    • podíl dětí do 15 let: 22,0 %
  • Národnost:
    • česká : 61,0 %
    • slovenská : 1,1 %
    • moravská : 0,8 %
    • romská: 0,4 %
    • nedeklarovaná: 35,2
  • Náboženské vyznání: věřící : 18,6 %
  • Ekonomická aktivita: ekonomicky aktivní : 108 , z toho:
    • nezaměstnaní: 38,9 %

Mapa exekucí

[editovat | editovat zdroj]

Mapa exekucí, 2017[9]

  • Počet obyvatel nad 15 let: 208
  • Počet obyvatel v exekuci: 125
  • Podíl obyvatel v exekuci: 60,10%
  • Počet exekucí: 654
  • Exekučně vymáháná jistina: 18 782 446 Kč
  • Průměrná jistina na exekuci: 28 719 Kč

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Do Pohorské Vsi vede 1 silnice II. třídy a 2 silnice III. třídy.

Silnice II/158 vede z Kaplice přes Malonty a Pohorskou Ves do Pohoří na Šumavě.

Silnice III. třídy vedou do vsi z Benešova nad Černou a z Horní Stropnice.

Turistické přechody

[editovat | editovat zdroj]
Území zaniklé obce Dolní Přibrání v jihozápadní části obecního katastru

Na území obce jsou turistické přechody do Rakouska, a to na turistických stezkách:

  • Pohoří na Šumavě - Stadlberg a
  • Stříbrné Hutě - Joachimsthal[10]

Dále je zde společná hraniční cesta Pohorská Ves - Bad Großpertholz.[10]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Pohorská Ves: Obec: Terčí Dvůr. www.pohorskaves.cz [online]. [cit. 2024-08-07]. Dostupné online. 
  5. a b Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 100 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. 
  6. ZIMMELOVÁ, Lenka. Pětina obyvatel Loučovic zůstala po uzavření papíren bez práce. MF Dnes. Listopad 2010, čís. 9. listopadu 2010, s. B2. 
  7. Pět exekucí na jednoho člověka. Nejvíc dluhů mají v Pohorské Vsi. Stream [online]. [cit. 2017-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-04-10. 
  8. Sčítání lidu, domů a bytů 2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011 [cit. 2013-07-11]. Dostupné online. 
  9. Mapa exekucí. mapaexekuci.cz [online]. [cit. 2017-04-09]. Dostupné online. 
  10. a b Sdělení č. 298/2019 Sb.: Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a seznamů přeshraničních propojení [online]. [cit. 2021-07-07]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]