Přeskočit na obsah

Projekt 1265

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Projekt 1265 / třída Sonya
Bulharský Priboj (ex 63, ex BT-99) projektu 1265E
Bulharský Priboj (ex 63, ex BT-99) projektu 1265E
Obecné informace
UživateléSovětské námořnictvo
Ruské námořnictvo
Ázerbájdžánské námořnictvo
Bulharské námořnictvo
Etiopské námořnictvo
Kubánské revoluční námořnictvo
Syrské námořnictvo
Ukrajinské námořnictvo
Vietnamské lidové námořnictvo
Typminolovka
Lodě81[1]
Osudaktivní (2014)
PředchůdceProjekt 1252 / třída Zhenya
NástupceProjekt 1258 / třída Yevgenya
Technické údaje
Výtlak380 t (standardní)
450 t (plný)
Délka48 m
Šířka8,8 m
Ponor2 m
Pohon2 diesely
Rychlost15 uzlů
Posádka43
Výzbroj2× 30mm kanón AK-230M (1×2)
2× 25mm kanón 2M-3M (1×2)
9K32 Strela-2 (1×4, 8 střel)
6 min
SonarMG 69/79

Projekt 1265 (v kódu NATO třída Sonya) je třída pobřežních minolovek sovětského námořnictva z doby studené války. Sovětské označení plavidel bylo BT („bazovyj tralščik“ – základní minolovka). Celkem bylo postaveno 81 jednotek této třídy (dalších 13 jednotek patřilo k exportnímu projektu 1265E[1]). Řadu jich získala námořnictva sovětských spojenců – Ázerbájdžán (3), Bulharsko (4), Kuba (4), Etiopie (1), Sýrie (1), Ukrajina (2) a Vietnam (4).[2]

Minolovky této třídy byly stavěny v letech 1973–1995 loděnicemi ve Vladivostoku a Leningradu.[2]

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]

Plavidla mají dřevěný trup pokrytý vrstvou ze skleněných vláken. Výzbroj tvoří jeden 30mm dvoukanón AK-230M na přídi a jeden 25mm dvoukanón 2M-3Mna zádi. Jednotky dokončené roku 1989 a později (tj. od č. 148 v Leningradu a poslední tři jednotky ve Vladivostoku) byly vybaveny dvojicí šestihlavňových 30mm rotačních kanónů AK-306 na místě původních AK230M a 2M-3M.[1] Část plavidel dostala také čtyřnásobné vypouštěcí zařízení pro protiletadlové řízené střely 9K32 Strela-2 se zásobou osmi střel. Pohonný systém tvoří dva diesely o výkonu 1790 kW. Lodní šrouby jsou dva. Nejvyšší rychlost dosahuje 15 uzlů.[2]

  1. a b c Costal minesweeper - Project 1265 [online]. russianships.info [cit. 2015-10-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 180. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 240. 
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353. 
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]