Rešica
| Rešica | |
|---|---|
 Kostel Růžencové Panny Marie v Rešici | |
 vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°32′33″ s. š., 21°2′24″ v. d. |
| Nadmořská výška | 192 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
  Rešica | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 12,5 km² |
| Počet obyvatel | 335 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 26,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | František Bodnár |
| Vznik | 1319 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 055 |
| PSČ | 044 73 (pošta Buzica) |
| Označení vozidel (do r. 2022) | KS |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rešica (dříve Rešta, maďarsky Reste, německy Hainburg, Reste, Reschte) je obec na Slovensku v okrese Košice-okolí, která leží v bezprostřední blízkosti maďarské státní hranice.
Místopis
[editovat | editovat zdroj]Obec leží 29 kilometrů jihozápadně od Košic a přibližně kilometr od maďarské státní hranice. Nejbližšími obcemi jsou Janík ležící 5 km západně, Buzica vzdálená 3 km na východ a maďarská obec Kány, která se nachází přibližně 5 km jižně od Rešice.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První zmínka o Rešici pochází z roku 1319, kde je obec uvedena pod názvem Rechita. V listinách z následujících století se uvádějí názvy Rechyte (1395) a Restha (1630). Ve středověku patřila Rešica velmožům z rodu Abovců, později přešla do majetku Buzického panství a následně do správy Gedeonovců, Fiszkovců a jiných pánů. V roce 1590 byla obec vypleněna a v následujících letech nastala její obnova a znovuzačlenění, přičemž byla osvobozena od placení daní.
Podle soupisu z roku 1715 žilo v Rešici 7 poddanských rodin, podle statistiky z roku 1828 měla obec 83 domů, ve kterých žilo 550 obyvatel. V uherském geografickém lexikonu z roku 1851 je obec uvedena jako maďarská s 557 obyvateli.[2] Statistika z roku 1910 vykazovala už jen 441 obyvatel převážně maďarské národnosti. Po první světové válce připadla obec na základě Trianonské mírové smlouvy Československé republice. V meziválečném období nesla obec poslovenštěný název Rešta, ale používal se i maďarský název Reste.[3] V listopadu 1938 po Vídeňské arbitráži připadla obec Maďarsku, ale po druhé světové válce byla znovu přičleněna k ČSR. V roce 1948 došlo ke změně názvu dodatečným poslovenštěním koncovky -šta na Rešica.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Podle sčítání obyvatel z roku 2001 žilo v Rešici 377 obyvatel, z toho bylo 341 maďarské, 35 slovenské a 1 jiné národnosti.
Kultura a zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]Památky
[editovat | editovat zdroj]- Kostel reformované církve, jednolodní klasicistní stavba s pravoúhlým ukončením presbytáře a předsunutou věží ze začátku 19. století.[4] Interiér je plochostropý. Stavba má hladkou fasádu, věž je ukončena střechou ve tvaru jehlanu.
-
Kostel reformované církve -
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Intravilánem Rešice prochází silnice III. třídy 050171 vedoucí od Perína-Chymu, která v obci končí. Doprava obyvatel za službami je zajištěna pravidelnou autobusovou dopravou do Moldavy nad Bodvou a Košic.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rešica na slovenské Wikipedii.
- ↑ Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky.
- ↑ Magyarország Geographiai Szótára. [s.l.]: [s.n.] (maďarsky)
- ↑ Názvy obcí Slovenskej republiky (Vývin v rokoch 1773 – 1997). [s.l.]: [s.n.] (slovensky)
- ↑ Rešica - Kalvínsky kostol [online]. [cit. 2020-04-21]. Dostupné online. (slovensky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rešica na Wikimedia Commons - Oficiální stránky obce