Přeskočit na obsah

Roman Onderka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bc. Roman Onderka, MBA
Roman Onderka (2013)
Roman Onderka (2013)
Pověřený předseda ČSSD
Ve funkci:
25. října 2021 – 10. prosince 2021
PředchůdceJan Hamáček
NástupceMichal Šmarda
Statutární místopředseda ČSSD
Ve funkci:
1. března 2019 – 10. prosince 2021
PředchůdceJiří Zimola
NástupceIgor Bruzl
Místopředseda ČSSD
Ve funkci:
21. března 2009 – 19. března 2011
Ve funkci:
7. dubna 2018 – 1. března 2019
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
21. října 2017 – 21. října 2021
14. primátor města Brna
Ve funkci:
7. listopadu 2006 – 25. listopadu 2014
PředchůdceRichard Svoboda
NástupcePetr Vokřál
Zastupitel města Brna
(v letech 2002–2006 také radní města)
Ve funkci:
2. listopadu 2002 – 6. října 2018
Zastupitel MČ Brno-Starý Lískovec
Ve funkci:
2. listopadu 2002 – 21. října 2006
Stranická příslušnost
ČlenstvíSOCDEM (od 1997)
Narození11. listopadu 1965 (59 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Choťrozvedený
Dětidvě děti
SídloBrno, Starý Lískovec a Brno-střed
Alma materVŠ Karla Engliše
VUT v Brně
Profesepolitik, odborář a vozmistr
Webová stránkaromanonderka.cz
CommonsRoman Onderka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Roman Onderka (* 11. listopadu 1965 Brno) je český politik SOCDEM, v letech 2017 až 2021 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, mezi lety 2006 a 2014 primátor města Brna (zastupitel města v letech 2002 až 2018), v letech 2002–2006 zastupitel městské části Brno-Starý Lískovec. V letech 2009–2011 a 2018–2021 byl místopředsedou České strany sociálně demokratické (v letech 2019–2021 statutárním místopředsedou) a od října do prosince 2021 pověřeným předsedou ČSSD.

Vzdělání a profesní kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Na začátku své kariéry pracoval jako mechanik Adamovských strojíren, později v Brně jako vozmistr v Českých drahách.[1] Následně začal pracovat v odborech.[2]

Dodatečně si doplnil vysokoškolské vzdělání:

Politické působení

[editovat | editovat zdroj]

Dne 7. listopadu 2006 byl zvolen primátorem statutárního města Brna.[8] Byl mj. iniciátorem postavení tzv. brněnského orloje. V rámci České strany sociálně demokratické (od roku 2023 Sociální demokracie) dále zastával či zastává funkce stínového ministra dopravy (2007–2011),[9][10] místopředsedy ČSSD (2009–2011) a 1. místopředsedy MěVV ČSSD Brno-město.

Ve straně za vedení předsedy Bohuslava Sobotky patřil k jeho kritikům,[11] ve stranické buňce v Brně-střed byl spojencem Jeronýma Tejce.[2] Po volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 vyzval předsedu Sobotku kvůli slabému výsledku strany k rezignaci, ten to však odmítl a stal se i předsedou vlády.[12] Následně vyšlo najevo, že se Onderka spolu s Tejcem, jihočeským hejtmanem za ČSSD Jiřím Zimolou a místopředsedy strany Michalem Haškem, Milanem Chovancem a Zdeňkem Škromachem po volbách utajovaně setkali v Lánech s prezidentem Milošem Zemanem.[13]

V listopadu 2013 se Onderka stal lídrem ČSSD pro komunální volby v roce 2014 do Zastupitelstva města Brna, a tudíž i kandidátem ČSSD na post primátora města Brna. O tuto funkci se ucházel již potřetí.[14] V říjnových volbách se následně stal už počtvrté zastupitelem města Brna,[15] ČSSD však zůstala mimo radniční koalici a primátorem se 25. listopadu 2014 stal Petr Vokřál z hnutí ANO. Ve volbách v roce 2018 již do brněnského zastupitelstva nekandidoval.

Od 1. dubna 2014 jako nominant ČSSD nahradil Jana Harta v dozorčí radě ČD Cargo, dceřiné společnosti Českých drah.[1][2]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 kandidoval za ČSSD v Jihomoravském kraji.[16] Ačkoli byl až na nevolitelném 6. místě krajské kandidátní listiny, na nějž se dostal po odstoupení Jeronýma Tejce, díky 3 098 preferenčních hlasů nakonec uspěl a byl zvolen poslancem.[11][17]

Na sjezdu ČSSD v Hradci Králové byl dne 7. dubna 2018 zvolen ve druhém kole volby místopředsedou strany.[18] Na dalším sjezdu strany v březnu 2019 se stal statutárním místopředsedou ČSSD. Jakožto jediný kandidát na tuto funkci získal 410 hlasů, proti bylo 80 delegátů a 5 hlasů bylo neplatných.[19] Na sjezdu strany v dubnu 2021 post statutárního místopředsedy obhájil, když ve druhém kole porazil poměrem hlasů 137 : 114 starostu městské části Brno-Líšeň Břetislava Štefana.[20]

Jihomoravská ČSSD jej původně nezařadila na kandidátku pro volby do Poslanecké sněmovny PČR v říjnu 2021, resp. jej zařadila na místo posledního náhradníka. Nicméně v červenci 2021 rozhodlo širší vedení strany, že lídrem v Jihomoravském kraji bude nakonec právě Roman Onderka. Původní lídr Břetislav Štefan byl přesunut na třetí místo kandidátky.[21] Ve volbách však neuspěl, neboť ČSSD nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Sněmovny.[22]

Dne 25. října 2021 rezignoval na post předsedy ČSSD po neúspěšných volbách Jan Hamáček. Řízením strany byl do mimořádného sjezdu pověřen Onderka, a to z titulu funkce statutárního místopředsedy.[23] Na mimořádném sjezdu 10. prosince 2021 na žádnou funkci ve vedení strany nekandidoval.

Rodinný život

[editovat | editovat zdroj]

Roman Onderka byl dvakrát ženatý. Z prvního manželství má syna Zbyňka (* 1985/6),[24] s nímž se však podle vyjádření z února 2007 nestýká.[25] Druhého, o 20 let mladšího syna Romana má z dalšího manželství, s chotí Kateřinou.[24][26] V březnu 2008 jako primátor Brna (za ČSSD) přiznal milostný vztah se svou náměstkyní Barborou Javorovou (KDU-ČSL). Ta rezignovala na svoji funkci a oba opustili dosavadní partnery s ohlášeným záměrem rozvést svá manželství.[24][26][27]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
ikona
Tento seznam referencí potřebuje upravit.
Tento článek obsahuje reference, které nemají standardní formu. Přidejte prosím doplňující informace a upravte je do podoby standardních citací. Pomůžete tím udržet ověřitelnost a jednotný vzhled a styl článků.
  1. ↑ a b SURMANOVÁ, Kateřina; KOUTNÍK, Ondřej. Bývalý primátor Brna Roman Onderka usedne do dozorčí rady státní firmy ČD Cargo. Lidovky.cz [online]. 2017-04-01 [cit. 2017-11-01]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c ČTK. Bývalý primátor Brna Onderka je v dozorčí radě ČD Cargo. České noviny.cz [online]. 2017-04-01 [cit. 2017-11-01]. Dostupné online. 
  3. ↑ iDNES.cz: Onderka i náměstkyně Bohuňovská měli nevyhovující diplomky, titul dostali, 29. března 2011
  4. ↑ Lidovky.cz: Podrážděný Onderka neumí vysvětlit slabou bakalářku, 30. března 2011
  5. ↑ Novinky.cz: Lžete. Vy lžete, bránil se primátor Onderka neodbytnému reportérovi, 30. března 2011
  6. ↑ TAUŠOVÁ, Zuzana. Anonym poslal e-mailem do redakcí i diplomovou práci primátora Onderky. iDNES.cz [online]. 2012-2-28 [cit. 2012-2-29]. Dostupné online. 
  7. ↑ Brněnský.deník.cz: OBRAZEM: Primátor Onderka získal univerzitní diplom, 5. února 2010
  8. ↑ sch-iHNed. Onderka byl přes obstrukce zvolen brněnským primátorem. iHNed.cz [online]. 2006-11-07 [cit. 2011-05-28]. Dostupné online. 
  9. ↑ KOLÍNKOVÁ, Eliška. Pokud Onderka skončí jako stínový ministr, utrpí i Brno [online]. Modernibrno.cz, 2011-04-06 [cit. 2011-05-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-02. 
  10. ↑ Lidovky.cz; ČTK. Stínová vláda ČSSD: končí Urban i Onderka, vrací se Škromach. Lidovky.cz [online]. 2011-05-27 [cit. 2011-05-28]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b BARTONÍČEK, Radek. Onderka je poslancem navzdory vedení ČSSD. Za čtyři roky jsme se stali nevěrohodnou stranou, kritizuje sociální demokracii. Hospodářské noviny [online]. 2017-10-31 [cit. 2017-11-01]. Dostupné online. 
  12. ↑ ČTK. Zimola, Hašek i Tejc chyběli. Vedení ČSSD čelí kritice. Týden.cz [online]. 2017-10-22 [cit. 2017-11-01]. Dostupné online. 
  13. ↑ ČTK. PŘEHLEDNĚ: U Zemana jsme nebyli, vlastně byli aneb Chronologie puče v ČSSD. Reflex.cz [online]. 2013-11-05 [cit. 2017-11-01]. Dostupné online. 
  14. ↑ Onderka bude příští rok potřetí kandidovat na primátora Brna. iDNES.cz [online]. 2013-11-24 [cit. 2014-03-12]. Dostupné online. 
  15. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 10.10. - 11.10.2014, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo statutárního města, Kraj: Jihomoravský kraj, Okres: Brno-město, Obec: Brno, Kandidátní listina: Česká str.sociálně demokrat. [online]. Český statistický úřad, 2014 [cit. 2014-10-14]. Dostupné online. 
  16. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 20.10. – 21.10.2017, Jmenné seznamy, Kraj: Jihomoravský kraj, Strana: Česká strana sociálně demokratická, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2017 [cit. 2017-09-13]. Dostupné online. 
  17. ↑ Onderka se vrací. Exprimátora Brna dostalo kroužkování do Sněmovny. iDNES.cz [online]. 2017-10-21 [cit. 2017-10-22]. Dostupné online. 
  18. ↑ Sjezd ČSSD posvětil konec jednání o vládě s hnutím ANO. Novinky.cz [online]. Borgis, 2018-04-07 [cit. 2018-04-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-04-07. 
  19. ↑ Živě: Hamáček suverénně obhájil křeslo předsedy, místopředsedou se stal Onderka. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-03-01 [cit. 2019-03-02]. Dostupné online. 
  20. ↑ Hamáček zůstává v čele sociálních demokratů. Petříčka s Valachovou porazil v prvním kole hlasování. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-04-09 [cit. 2021-04-10]. Dostupné online. 
  21. ↑ Z nuly na jedničku. Onderku na kandidátku nechtěli, dosadilo ho vedení ČSSD. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2021-07-16 [cit. 2021-07-19]. Dostupné online. 
  22. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 8.10. – 9.10.2021, Jmenné seznamy, Všechny kraje, Strana: Česká strana sociálně demokratická, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2021 [cit. 2021-10-22]. Dostupné online. 
  23. ↑ Hamáček rezignoval na funkci šéfa ČSSD, Maláčová bude kandidovat na předsedkyni. Česká televize [online]. 2021-10-25 [cit. 2021-11-01]. Dostupné online. 
  24. ↑ a b c TROJAN, Jan. Brněnský primátor se přiznal, že žije se svou náměstkyní. Novinky.cz [online]. Borgis, 2008-03-28 [cit. 2017-11-01]. Dostupné online. 
  25. ↑ iDNES.cz; ČTK; pei. Syn brněnského primátora hraje v pornu. iDNES.cz [online]. 2007-02-16 [cit. 2017-11-01]. Dostupné online. 
  26. ↑ a b jih; miš. Milenci na brněnské radnici. Lidovky.cz [online]. 2008-03-28 [cit. 2017-11-01]. Dostupné online. 
  27. ↑ SMETANA, Jiří; STRNADOVÁ, Tereza. Primátor Onderka a náměstkyně Javorová: Jsme partneři. iDNES.cz [online]. 2008-03-27 [cit. 2017-11-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Představitelé Brna
Starostové
Franz Rauscher (1784–1804) • Johann Czikann (1804–1821) • Johann Ritschel (1828–1847) • Anton Haberler (1851–1855) • Rudolf Ott (1855–1861) • Christian d'Elvert (1861–1864) • Alfred Skene (1864–1866) • Karl Giskra (1866–1867) • Rudolf Ott (1868–1870) • Christian d'Elvert (1870–1876) • Karl van der Strass (1876–1880) • Gustav Winterholler (1880–1894) • August Wieser (1894–1916) • Ferdinand Schnitzler (1916–1918) • Petr Kerndlmayer (1918–1920; vládní komisař) • Karel Vaněk (1920) • Bedřich Macků (1920–1925) • Karel Tomeš (1925–1935) • Rudolf Spazier (1935–1939) • Oskar Judex (1939–1945; též vládní komisař)
Předsedové NV
Vladimír Matula (1945–1946) • Josef Podsedník (1946–1948) • Vladimír Matula (1948–1949) • Bohumil Ubr (1949–1952) • Vladimír Matula (1952–1954) • Josef Kalášek (1954–1963) • Oldřich Vaverka (1963–1971; od 1969 primátor)
Primátoři
Oldřich Vaverka (1963–1971; do 1969 předseda NV) • Vladimír Štroner (1971–1976) • František Chabičovský (1976–1980) • Rudolf Suchánek (1980–1983) • Alois Skoupý (1983–1989) • Josef Pernica (1989–1990) • Jiří Trmač (1990) • Pavel Podsedník (1990) • Václav Mencl (1990–1992) • Jiří Horák (1992–1994) • Dagmar Lastovecká (1994–1998) • Petr Duchoň (1998–2004) • Richard Svoboda (2004–2006) • Roman Onderka (2006–2014) • Petr Vokřál (2014–2018) • Markéta Vaňková (2018–dosud)
Sociální demokracie
Dějiny sociální demokracie
Předsedové
Josef Boleslav Pecka (1878–?) • Josef Hybeš (1887–1893) • Josef Steiner (1893–1905) • Antonín Němec (1905–1916) • Bohumír Šmeral (1916–1917) • Antonín Němec (1917–1924) • Antonín Hampl (1924–1938) • Zdeněk Fierlinger (1945–1947) • Bohumil Laušman (1947–1948) • Zdeněk Fierlinger (1948) • Blažej Vilím (1948) • Václav Majer (1948–1972) • Vilém Bernard (1973–1989) • Karel Hrubý • Slavomír Klaban (1989–1990) • Jiří Horák (1990–1993) • Miloš Zeman (1993–2001) • Vladimír Špidla (2001–2004) • Stanislav Gross (2005) • Jiří Paroubek (2006–2010) • Bohuslav Sobotka (2011–2017) • Milan Chovanec (2017–2018) • Jan Hamáček (2018–2021) • Roman Onderka (2021) • Michal Šmarda (2021–2024) • Jana Maláčová (2024–)
Související články
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Roman_Onderka&oldid=23858350“