Ropuška baleárská
 Ropuška baleárská | |
|---|---|
 Ropuška baleárská | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 ohrožený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | obojživelníci (Amphibia) |
| Řád | žáby (Anura) |
| Čeleď | pestrankovití (Discoglossidae) |
| Rod | ropuška (Alytes) |
| Binomické jméno | |
| Alytes muletensis (Sanchíz & Adrover, 1979) | |
 Rozšíření ropušky baleárské (zeleně) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ropuška baleárská (Alytes muletensis, také Baleaphryne muletensis) je žába z čeledi pestrankovití (Discoglossidae) a rodu ropuška (Alytes). Druh popsali Borja Sanchíz a Rafel Adrover v roce 1979 na základě subfosilií. I když se myslelo, že druh vyhynul v období pleistocénu, reliktní populace byla objevena v roce 1980.[2] Dle Mezinárodního svazu ochrany přírody je hodnocena jako ohrožený druh.
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]Ropuška baleárská obývá vápencové pohoří Serra de Tramuntana na severu Mallorcy v oblastech o celkové rozloze 10 km2.[3] Žije v potocích o teplotě 9 až 22 °C v krasových oblastech, běžně se ukrývá pod kameny a v úžlabinách. Maximální nadmořská výška, ve které se vyskytuje, je 850 m n. m. V jejím areálu výskytu obyčejně spadne 1 000 až 2 000 mm srážek ročně.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Ropuška baleárská je malá žába, samci měří 34,7 mm, samice až 38 mm.[4] Žába má poměrem k tělu velkou hlavu se zakulaceným čenichem. Rovněž nohy s prsty jsou poměrem k tělu dlouhé. Parotidy dosahují pouze malé velikosti. Oči jsou velké a mají zlatavé zbarvení, zornice je malá a svislá. Na hřbetě má tento druh bradavice, kůže je jinak hladká a lesklá. Zbarvení tohoto druhu je proměnlivé, přičemž nejčastější barva je zlatozelená, obvykle s olivovými až černými skvrnkami, které se liší velikostí a tvarem, ventrální strana je bílá. Mezi očima se často rozvíjí černý trojúhelník. U tohoto druhu není vyvinut zřetelný pohlavní dimorfismus.[4]
Pulci dosahují po vylíhnutí velikosti asi 18 mm, za několik týdnů měří přes 7 cm.[4]
Chování
[editovat | editovat zdroj]Ropuška baleárská je noční živočich. Živí se především bezobratlými, jako jsou žížaly nebo brouci. Rozmnožování tohoto druhu probíhá podobně jako u všech žab patřící do rodu Alytes, výsledek reprodukce závisí na nadmořské výšce; ve výše položených oblastech jsou žáby úspěšnější, protože zde žije méně predátorů. Převážně na začátku noci, někdy i ve dne, samci přivolávají samice melodickým zvukem „pi, pi, pi”. Po spáření, které probíhá na souši, si samec omotá 7–20 vajíček měřících 5,4–7 mm v řetězcích okolo zadních nohou. Samce s vajíčky lze většinou nalézt v květnu až červnu. Opatrovává je asi 1 měsíc, poté se z nich od června do září vylíhnou pulci, jsou však známá i mláďata, která se vylíhla v prosinci, přezimovala a dovyvinula se příští rok. Jinak tento druh nehibernuje.
Ohrožení
[editovat | editovat zdroj]
Dle Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) je ropuška baleárská hodnocena jako ohrožený druh, avšak se stoupající populací. V oblasti jejího výskytu žije podle IUCN 500–1 500 párů ropušek baleárských.[3] Nebezpečí představuje především dovlečení užovky maurské (Natrix maura), jejíž hlavní potravou jsou různí obojživelníci včetně jejich mláďat a na Mallorce tvoří ropušky hlavní část její potravy. Dalším nebezpečným nepůvodním druhem pro ropušku je skokan Perézův (Pelophylax perezi), se kterým musí soupeřit o prostor. Menší hrozbu představuje turismus a rozrůstání lidských sídel.[3][5] Od roku 1988 začal probíhat chovný program v zoo v Jersey, díky kterému bylo do volné přírody introdukováno několik populací. Roku 2004 byl objeven dospělec, který uhynul na následky nakažení primitivní houbou Batrachochytrium dendrobatidis. V následné studii 21 populací byly 4 z nich nakaženy touto plísní, z toho ve dvou téměř všichni jedinci. Zjistilo se, že tato houba se dostala na Mallorcu společně s infikovanou populací ze zoo v Jersey. V roce 2002 byl program reintrodukce z Jersey zastaven a od roku 2004 bylo vypouštění kvůli detekovaným chorobám zcela zastaveno.[3]
Nutností pro zachování tohoto druhu bude pokračující monitoring populace kvůli zjištění houby Batrachochytrium dendrobatidis a také vyhubení užovky maurské z ostrova.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mallorca-Geburtshelferkröte na německé Wikipedii.
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ Mallorcan midwife toad (Alytes muletensis) [online]. Arkive.org [cit. 2016-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-29. (anglicky)
- ↑ a b c d e IUCN SSC Amphibian Specialist Group. 2020. Alytes muletensis. The IUCN Red List of Threatened Species 2020: e.T977A89697685. https://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2020-3.RLTS.T977A89697685.en. Accessed on 26 February 2022.
- ↑ a b c Alytes muletensis [online]. Amphibia Web [cit. 2016-08-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ VIERINGOVÁ, Kerstin; KNAUER, Roland. Ohrožené druhy zvířat. Překlad Helena Kholová. 1. vyd. Praha: Knižní klub, 2012. 304 s. ISBN 978-80-242-3180-8. Kapitola Evropa, s. 44–45.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- VIERINGOVÁ, Kerstin; KNAUER, Roland. Ohrožené druhy zvířat. Překlad Helena Kholová. 1. vyd. Praha: Knižní klub, 2012. 304 s. ISBN 978-80-242-3180-8. Kapitola Evropa, s. 44–45.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu ropuška baleárská na Wikimedia Commons 
Taxon Alytes muletensis ve Wikidruzích
- BioLib.cz – Alytes muletensis [online]. BioLib.cz. Dostupné online.