Přeskočit na obsah

Rybí tuk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tobolky s rybím tukem

Rybí tuk je tuk obsažený ve tkáních ryb. Zahrnuje esenciální omega-3 nenasycené mastné kyseliny eikosapentaenovou (EPA) a dokosahexaenovou (DHA). Tyto látky mají účinky na organismus. Dalšími důležitými látkami z hlediska zdraví jsou vitaminy A a D.[1]

Rybí tuk je při pokojové teplotě tekutý. Množství tuku u ryb se mění v průběhu roku, více tuku mají ryby v období teplých měsíců (díky vyššímu příjmu potravy) a starší ryby. Množství tuku bývá nižší také v období tření ryb a reprodukce. Uměle chované ryby mívají oproti volně žijícím druhům více tuku ve svalovině.[1] Obsah ω-3 mastných kyselin (MK) lze (v případě farem) částečně regulovat i složením krmiva. Čím tučnější ryba je, tím má zpravidla vyšší obsah ω-3 MK.[2]

ω-3 MK mohou být snadno poškozeny vlivem vyšších teplot, působením světla a vzduchu.[1] Kvalita rybího tuku se snižuje s narůstající teplotou a dobou skladování.[3] Je proto důležité uchovávat rybí tuk na tmavém chladném místě, bez přítomnosti kyslíku. Doba skladování by měla být omezena na minimum.[4] Poškození ω-3 MK se projeví změnou chutě i vůně.[3] Běžné kulinární úpravy nevedou k přílišným ztrátám MK, ale například smažení při vysokých teplotách vede k jejich narušení, neboť polynenasycené MK jsou velmi náchylné k oxidaci.[1]

Zdroje rybího tuku

[editovat | editovat zdroj]

Nejdostupnějším potravinovým zdrojem EPA a DHA jsou tučné ryby, jako je losos, sleď, makrela, ančovička a sardinka. Tuk z těchto ryb má v průměru asi sedmkrát vyšší obsah omega-3 mastných kyselin než omega-6 mastných kyselin. Ostatní tučné ryby, jako například tuňák, obsahují omega-3 v poněkud menším množství. Ačkoliv ryby jsou pro člověka hlavním zdrojem rybího tuku, omega-3 mastné kyseliny ve skutečnosti neprodukují, ale hromadí se v jejich těle po konzumaci planktonu nebo jiných druhů ryb. Zejména tučné dravé ryby, jako žraloci, mečouni, štíhlice, makrely a tuňáci, které jsou v moři na vrcholu potravního řetězce mají v těle vysoký obsah omega-3 mastných kyselin, ale současně se v nich hromadí také toxické látky (například rtuť). Z tohoto důvodu se nedoporučuje nadměrná spotřeba dravých ryb zejména ženám v plodném věku. Podobně problematický z hlediska obsahu škodlivých látek může být rybí tuk z ryb chovaných na pobřežních farmách.

Mechanismus účinku rybího tuku

[editovat | editovat zdroj]

Protektivní účinek rybího tuku je přisuzován esenciálním ω-3 MK EPA a DHA, na které je rybí tuk bohatý. Rybí tuk je v podobě EPA a DHA prekurzorem eikosanoidů,[5][2] což jsou signální molekuly,[6] které působí proti zánětu a ateroskleróze. ω-3 MK mají pozitivní účinky na několik srážecích faktorů, tromboxan A2, leukotrien B4 a prostaglandin PGE2, interleukin 1, tumor nekrotizující faktor, destičkový růstový faktor, triacylglyceroly (TAG), lipoprotein (a) a fibrinogen. Rybí olej inhibuje srážení krevních destiček a funkci monocytů a makrofágů. Naopak zvyšuje tvorbu prostacyklinu (PGI3), leukotrienu B5, interleukinu 2, od endotelu odvozeného relaxačního faktoru či koncentraci HDL cholesterolu.[2]

Účinky rybího tuku na lidský organismus

[editovat | editovat zdroj]

ω-3 MK jsou spojovány s řadou pozitivních účinků, většina z nich však nebyla jednoznačně potvrzena. Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil tvrzení, že rybí tuk vede ke snížení TAG.[7] Nejpříznivějších účinků rybího tuku je dosaženo u osob s nejvyššími hladinami TAG. Množství rybího tuku velmi pravděpodobně také ovlivňuje o kolik se hladina TAG sníží.[2][6][7] Aby se pozitivní efekt na snížení hladiny TAG projevil, je nutné přijmout okolo 3,4 g ω-3 MK/den (denní dávka schválená FDA).[8]

Dle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) pomáhají ω-3 MK udržovat normální hladinu TAG pouze nalačno (při příjmu EPA a DHA v rozmezí 2–4 g/den).[9]

Příjem rybího tuku by mohl být také prevencí v rozvoji KVO, případně snížení rizika úmrtí u osob, které již trpí onemocněním srdce. U osob již užívajících léky na kardiovaskulární systém nemusí zařazení rybího tuku představovat rovnocenný benefit v ochraně kardiovaskulárního systému.[7] Nižší riziko KVO potvrdilo mnoho epidemiologických studií, ne však všechny.[2][10] Výsledky studií sledujících vliv rybího tuku na aterosklerózu se různí.[2] Dle některých zdrojů snižují riziko aterosklerotických onemocnění.[11][12][13]

Vliv rybího tuku na krevní tlak se v rámci studií také liší.[2] Rybí tuk by mohl mít pozitivní vliv na mírné snížení krevního tlaku především u osob s velmi vysokým tlakem. U osob s normálním krevním tlakem není tento efekt pozorován.[6]

ω-3 MK také ovlivňují tvorbu eikosanoidů, konkrétně prostaglandinů (látky podobné hormonům které regulují rozšiřování cév, ovlivňují zánětlivé reakce a další důležité procesy). Mohou mít pozitivní vliv na projevy bolesti, nevolnost a jiné problémy spojené s menstruací. Pomáhají udržovat správné funkce mozku. Mají protizánětlivé účinky.[11][12][13]

Rybí tuk by mohl mít také pozitivní dopad na další onemocnění. Výsledky studií v tomto směru však nejsou zatím jednoznačné a dostatečně přesvědčivé pro učinění závěrů. Nezbytný je tak další výzkum na tomto poli. Mezi takováto onemocnění patří:

Poruchy pozornosti u dětí s ADHD, které by mohly být zmírněny užíváním rybího oleje. Některé dřívější studie prokázaly zvýšení pozornosti a mentálních funkcí u dětí školního věku. Množství DHA pro pozitivní efekt by se mělo pohybovat okolo 300 mg[6][7] Vyšší hladina ω-3 MK by mohla pozitivně působit na CNS a biologické membrány – jejich fluiditu a složení fosfolipidů. Zvýšená koncentrace MK by mohla pozitivně ovlivňovat přenos neurotransmiterů serotoninu a dopaminu na synapsích.[14] EFSA však toto tvrzení pro nedostatek důkazů zamítla.[15]

Revmatoidní artritida. Užívání rybího oleje při revmatoidní artritidě pravděpodobně zlepšuje symptomy, může zmírňovat bolest i otoky.[7][16] Zvýšený příjem EPA a DHA je spojen s nižší mírou zánětu. Je to v důsledku snížené tvorby prozánětlivých eikosanoidů a zvýšené tvorby protizánětlivých eikosanoidů. Při dostatečně vysokých dávkách EPA a DHA (například 54 mg/kg EPA a 36 mg/kg DHA/den) byl pozorován příznivý efekt i při revmatoidní artritidě. Jsou však nezbytné další studie, pro jednoznačné posouzení účinnosti rybího tuku u chronických zánětlivých onemocnění.[17]

Pravidelná konzumace ryb 1–2krát týdně pravděpodobně snižuje riziko cévní mozkové příhody. Rybí tuk totiž pravděpodobně pozitivně ovlivňuje hladinu TAG[7][10] a jiných krevních tuků. Význam ω-3 MK z rybího oleje, zejména v podobě doplňků stravy, pro snížení rizika cévní mozkové příhody však pravděpodobně není velký, spíše zanedbatelný.[17]

Zmírnění osteoporózy. Užívání rybího oleje samostatně nebo v kombinaci s vápníkem a pupalkovým olejem by mohlo pozitivně ovlivňovat osteoporózu, zvýšením kostní denzity stehenní kosti a páteře starších lidí a pomalejším odbouráváním kostní hmoty.[7] Je nutné provést další studie, protože za případným pozitivním efektem ω-3 MK na osteoporózu může stát současně vyšší příjem vápníku. Dosud provedené studie nedospěly k jednoznačným závěrům.[18]

Dle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ω-3 MK z rybího oleje:

  • Pomáhají udržovat optimální funkci mozku a kognitivní funkce (při užití 1,5 g EPA/DHA denně).
  • Pomáhá udržet energii, duševní pohodu, paměť (minimální 1 g rybího tuku, rovná se průměrně 320 mg EPA a 220 mg DHA).
  • Přispívají k normální stavbě biologických membrán u mozku a buněk sítnice (24 mg rybího tuku denně, zejména starší lidé a osoby s lehkou poruchou paměti a soustředěním se).
  • Přispívají k ředění krve (24 mg rybího tuku denně, zejména starší lidé a osoby s lehkou poruchou paměti a soustředěním se).[19]

Léková forma

[editovat | editovat zdroj]

Rybí tuk můžeme získat jak běžnou stravou, tak pomocí doplňků stravy.[7] Rybí tuk jako doplněk stravy je nejčastější ve formě roztoku nebo gelových kapslí.[2][16] Tuk by měl být očištěn od kontaminantů jako těžkých kovů, stopových prvků, sterolů, halogenů, dusíku, síry a dalších nečistot. Doplňky stravy zpravidla obsahují 180–300 mg EPA a 120–200 mg DHA.[2] Doplňky stravy dostupné na českém trhu se drží dolní hranice obsahu ω-3 MK, okolo 180 mg EPA a 120 mg DHA.[20]

Důležitý je i poměr ω-6 MK k ω-3 MK. Dle WHO jsou vhodné dávky 0,8–1,1 g α-linolenové (ω-6) a 0,3–0,5 g DHA + EPA (ω-3).[21] Poměr průměrné stravy v dnešní době je velmi vysoký, až 16 : 1 (ω-6 : ω-3). Člověk se přitom původně vyvíjel na stravě s poměrem okolo 1 : 1. Příliš vysoké zastoupení ω-6 MK ve stravě je nežádoucí a může být jedním z faktorů řady civilizačních chorob.[22]

Doporučená dávka

[editovat | editovat zdroj]

Dávka závisí na tom, za jakým účelem rybí tuk užíváme. Pro zdravého jedince je doporučeno minimálně 250 mg EPA a DHA, které lze dosáhnout i konzumací ryb.[6] German Nutrition Society (DGE) doporučuje 250 mg EPA a DHA v primární prevenci ICHS denně.[10] Americká kardiologická asociace doporučuje kombinaci EPA a DHA v množství 1 g denně.[6] Příjem 3 g ω-3 MK denně ve formě rybího tuku by pravděpodobně mohl snižovat úmrtnost na srdeční onemocnění u pacientů po infarktu (nezávisle na jiné terapii).[10]

Denní dávka schválená FDA je 3,4 g ω-3 MK/den pro pozitivní efekt na snížení hladiny TAG při hypertriacylglycerolémii. V USA je rybí tuk využíván pro snížení TAG i jako léčivo na předpis.[8]

Těhotné a kojící ženy by měly mít také dostatečný příjem rybího tuku, zejména kvůli DHA.[6] Metabolické nároky na DHA se během těhotenství zvyšují a dochází tak ke zvýšené syntéze.[23] Minimální množství odpovídá 200 mg DHA denně, avšak pozor na kontaminaci rtutí.[6] Zahrnutí ryb do stravy těhotných a kojících žen může mít pozitivní vliv (díky DHA) na rozvoj mozku a zraku dítěte.[1] EFSA však považuje důkazy pro vliv zvýšeného příjmu DHA na vývoj mozku za nedostatečné, uznala pouze určitý pozitivní účinek na sítnici.[24] Panel EFSA, který posuzuje tvrzení týkající se složek výživy, došel k závěru, že není dostatek důkazů pro zdravotní tvrzení, týkající se významu suplementace DHA během těhotenství a kojení a podpoře vývoje zraku u nenarozených dětí a kojenců.[25]

Užívání doplňků stravy s rybím olejem je obecně bezpečné, důležité je však nepřekračovat denní dávku. V případě užití příliš vysokých množství může být zvýšeno riziko krvácení a pravděpodobně i mrtvice, dále může rybí tuk potlačovat imunitní odpověď. Z toho důvodu je vhodné doplněk stravy konzultovat s lékařem, zejména v případě vyšších dávek a užívání dalších léčiv.[16]

Nežádoucí účinky

[editovat | editovat zdroj]

Možnými nežádoucími účinky jsou rybí pachuť, zápach z úst, trávicí obtíže, nevolnost, průjem, vyrážka.[7][16]

Interakce

[editovat | editovat zdroj]

Rybí olej se stejně jako jiné doplňky stravy může dostávat do interakcí s užívanými léčivy. Z toho důvodu je vhodné jejich užívání konzultovat s lékařem. Mezi tyto látky patří:

  • Antikoagulační a protidestičkové léky (včetně doplňků stravy a léčivých rostlin s podobným účinkem) – látky snižující krevní srážlivost. Rybí tuk také snižuje krevní srážlivost, tím může být posílen účinek a zvýšeno riziko krvácení.
  • Látky působící na krevní tlak. Rybí tuk může mírně snižovat krevní tlak a umocnit účinek léku na jeho snižování.
  • Účinek některých antikoncepčních přípravků by mohl být narušen užíváním rybího oleje.
  • Orlistat. Užívání tohoto může snížit vstřebávání žádoucích MK z rybího oleje.
  • Užívání rybího oleje může vést ke snížení hladiny vitaminu E.[7][16]

Další využití rybího tuku

[editovat | editovat zdroj]

Většina rybího tuku v současnosti se prodává ke spotřebě jako součást stravy nebo potravinových doplňků. Kromě toho se také používá jako změkčovadlo, mazadlo, olej na svícení, izolace proti chladu, přísada do mýdla, k činění zámišových usní a především jako krmivo. Více než 50 % světové produkce rybího tuku, používaného zejména jako krmivo v akvaristice, se získává z lososů chovaných na rybích farmách.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d e CABALLERO, Benjamin; ALLEN, Lindsay; PRENTICE, Andrew. Encyclopedia of human nutrition. 1. vyd. Amsterdam [Netherlands]: Elsevier/Academic Press, 2005. 4 svazky. Dostupné online. ISBN 0-12-150111-6, ISBN 978-0-12-150111-2. OCLC 61351486 S. 247–256. 
  2. ↑ a b c d e f g h i FRAGAKIS, Allison Sarubin. The health professional's guide to popular dietary supplements. 2. vyd. Chicago, Spojené státy americké: American Dietetic Association, 2003. 452 s. Dostupné online. ISBN 0-88091-180-8, ISBN 978-0-88091-180-1. OCLC 42708060 S. 147–156. (anglicky) 
  3. ↑ a b SAHENA, F.; ZAIDUL, I.S.M.; NORULAINI, N.N.A.; JINAP, S.; JAHURUL, M.H.A.; OMAR, M.A.K. Storage stability and quality of polyunsaturated fatty acid rich oil fraction from Longtail tuna (Thunnus tonggol) head using supercritical extraction. S. 183–188. CyTA - Journal of Food [online]. 2014-04-03. Roč. 12, čís. 2, s. 183–188. Dostupné online. DOI 10.1080/19476337.2013.811296. (anglicky) 
  4. ↑ EFSA Panel on Biological Hazards (BIOHAZ). Scientific Opinion on Fish Oil for Human Consumption. Food Hygiene, including Rancidity. EFSA Journal [online]. 2010-10-26. Roč. 8, čís. 10. Dostupné online. ISSN 1831-4732. DOI 10.2903/j.efsa.2010.1874. (anglicky) 
  5. ↑ A.S. FRAGAKIS. The Health Professional's Guide to Popular Dietary Supplements (2rd edition). Nutrition. 2003. str. 147–156. ISBN 0880911735.
  6. ↑ a b c d e f g h GREGORY LOPEZ, M. A. Fish Oil [online]. examine.com, rev. 2022-09-28 [cit. 2022-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ a b c d e f g h i j Fish Oil - Uses, Side Effects, And More [online]. webmd.com [cit. 2022-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ a b BACKES, James; ANZALONE, Deborah; HILLEMAN, Daniel; CATINI, Julia. The clinical relevance of omega-3 fatty acids in the management of hypertriglyceridemia. S. 118. Lipids in Health and Disease [online]. 2016-12. Roč. 15, čís. 1, s. 118. Dostupné online. ISSN 1476-511X. DOI 10.1186/s12944-016-0286-4. (anglicky) 
  9. ↑ EFSA Panel on Dietetic Products, Nutrition and Allergies (NDA). Scientific Opinion on the substantiation of health claims related to EPA, DHA, DPA and maintenance of normal blood pressure (ID 502), maintenance of normal HDL-cholesterol concentrations (ID 515), maintenance of normal (fasting) blood concentrations of triglycerides (ID 517), maintenance of normal LDL-cholesterol concentrations (ID 528, 698) and maintenance of joints (ID 503, 505, 507, 511, 518, 524, 526, 535, 537) pursuant to Article 13(1) of Regulation (EC) No 1924/2006. EFSA Journal [online]. 2009-10-01. Roč. 7, čís. 10. Dostupné online. ISSN 1831-4732. DOI 10.2903/j.efsa.2009.1263. (anglicky) 
  10. ↑ a b c d KASPER, Heinrich, Walter BURGHARDT a Karel PROCHÁZKA. Výživa v medicíně a dietetika / Heinrich Kasper ve spolupráci s Waltrem Burghardtem; překlad Karel Procházka. 2015. 313–314 ISBN 9788024745336.
  11. ↑ a b ŠKÁBA, Martin. RYBÍ TUK = ZÁKLAD ZDRAVÍ [online]. 3. 5. 2013 [cit. 2016-06-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-19. 
  12. ↑ a b Rybí tuk a jeho účinky [online]. bezhladoveni.cz, 8. 1.2014 [cit. 2016-06-17]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b Proč jíst rybí tuky [online]. Česká průmyslová zdravotní pojišťovna [cit. 2016-06-17]. Dostupné online. 
  14. ↑ BLOCH, Michael H.; QAWASMI, Ahmad. Omega-3 Fatty Acid Supplementation for the Treatment of Children With Attention-Deficit/Hyperactivity Disorder Symptomatology: Systematic Review and Meta-Analysis. S. 991–1000. Journal of the American Academy of Child & Adolescent Psychiatry [online]. 2011-10. Roč. 50, čís. 10, s. 991–1000. Dostupné online. DOI 10.1016/j.jaac.2011.06.008. (anglicky) 
  15. ↑ HENRY, Laurie A.; MCDONOUGH, Madeleine M. EFSA rejects omega-3 health claim for children with ADHD. lexology.com [online]. 2013-04-25 [cit. 2022-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ a b c d e Fish oil [online]. mayoclinic.org, 2020-12-08 [cit. 2022-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ a b Opinion of the Scientific Panel on contaminants in the food chain [CONTAM] related to the safety assessment of wild and farmed fish. EFSA Journal [online]. 2005-07-01. Roč. 3, čís. 7. Dostupné online. ISSN 1831-4732. DOI 10.2903/j.efsa.2005.236. (anglicky) 
  18. ↑ ORCHARD, Tonya S.; PAN, Xueliang; CHEEK, Fern; ING, Steven W.; JACKSON, Rebecca D. A systematic review of omega-3 fatty acids and osteoporosis. S. S253–S260. British Journal of Nutrition [online]. 2012-06. Roč. 107, čís. S2, s. S253–S260. Dostupné online. DOI 10.1017/S0007114512001638. (anglicky) 
  19. ↑ EFSA Panel on Dietetic Products, Nutrition and Allergies (NDA). Scientific Opinion on the substantiation of health claims related to docosahexaenoic acid (DHA), eicosapentaenoic acid (EPA) and brain, eye and nerve development (ID 501, 513, 540), maintenance of normal brain function (ID 497, 501, 510, 513, 519, 521, 534, 540, 688, 1323, 1360, 4294), maintenance of normal vision (ID 508, 510, 513, 519, 529, 540, 688, 2905, 4294), maintenance of normal cardiac function (ID 510, 688, 1360), “maternal health; pregnancy and nursing” (ID 514), “to fulfil increased omega-3 fatty acids need during pregnancy” (ID 539), “skin and digestive tract epithelial cells maintenance” (ID 525), enhancement of mood (ID 536), “membranes cell structure” (ID 4295), “anti-inflammatory action” (ID 4688) and maintenance of normal blood LDL-cholesterol concentrations (ID 4719) pursuant to Article 13(1) of Regulation (EC) No 1924/2006. EFSA Journal [online]. 2011-04-08. Roč. 9, čís. 4. Dostupné online. ISSN 1831-4732. DOI 10.2903/j.efsa.2011.2078. (anglicky) 
  20. ↑ PETRÁKOVÁ, Monika. Omega-3 mastné kyseliny s dlouhým řetězcem - jejich význam ve výživě člověka. Brno, 2014. 54 s. Bakalářská práce. Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Iva Hrnčiříková. Dostupné online.
  21. ↑ RABOCH, Jiří. Kognitivní funkce, stárnutí a stravovací návyky. S. 81–86. Česká a Slovenská psychiatrie [online]. 2010. Roč. 106, čís. 2, s. 81–86. Dostupné online. ISSN 1212-0383. 
  22. ↑ KUNOVÁ. PUFA [online]. vyzivaspol.cz, 2017-05-10 [cit. 2022-11-26]. Dostupné online. 
  23. ↑ MAKRIDES, Maria. Is there a dietary requirement for DHA in pregnancy?. S. 171–174. Prostaglandins, Leukotrienes and Essential Fatty Acids [online]. 2009-08. Roč. 81, čís. 2–3, s. 171–174. Dostupné online. DOI 10.1016/j.plefa.2009.05.005. (anglicky) 
  24. ↑ Rozpory kolem tvrzení o vlivu DHA na vývoj mozku a na funkci sítnice. bezpecnostpotravin.cz [online]. 2010-02-23 [cit. 2022-11-26]. Dostupné online. 
  25. ↑ KVASNIČKOVÁ, Alexandra. Tvrzení zdravotního prospěchu DHA pro vývoj zraku. bezpecnostpotravin.cz [online]. 2009-04-20 [cit. 2022-11-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rybí_tuk&oldid=24128564“