Salcbursko

Salcbursko; Land Salzburg
	; znak ; vlajka
	Hymna: Land uns’rer Väter
Geografie
	; Spolková země na mapě Rakouska
	; Členění spolkové země
Hlavní město	Salcburk
Souřadnice	47°50′33″ s. š., 13°17′17″ v. d.
Rozloha	7 156,03 km²
Nejvyšší bod	Grossvenediger (3674 m n. m.)
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); středoevropský čas; UTC+02:00 (letní čas)
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	562 606 (2022)
Hustota zalidnění	78,6 obyv./km²
Správa regionu
Stát	Rakousko
Druh celku	Spolková země
Podřízené celky	1 statutární město; 5 okresů; 119 obcí
Zemská hejtmanka	Wilfried Haslauer (ÖVP)
Parlamentní zastoupení
Spolková rada	4 (z 62) křesel
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2	AT-5
NUTS	AT3
Označení vozidel	SL
Oficiální web	www.salzburg.gv.at
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Salcbursko či Solnohradsko (německy Land Salzburg) je jednou z devíti spolkových zemí Rakouska. Jejím hlavním městem je Salcburk.

Charakter země

Salcbursko leží v Alpách, jeho sousedy jsou německá spolková země Svobodný stát Bavorsko, italská autonomní oblast Tridentsko-Horní Adiže (německy tradičně označované jako Jižní Tyrolsko – německy Südtirol, někdejší součást Tyrolska, italsky Trentino-Alto Adige) a rakouské spolkové země Horní Rakousy, Štýrsko, Tyrolsko a Korutany. Největší řekou, která zemí protéká, je Salzach. Protéká také i hlavním městem Salcburkem. Salcburk je hlavním ekonomicko-kulturním centrem, je zde letiště, kříží se zde dálnice i hlavní železniční tahy. Soustředěna je zde velká část průmyslu spolkové země. Nachází se zde také nejhlubší údolí v celém Rakousku – Liechtensteinklamm, a to poblíž města Sankt Johann im Pongau. Na jihu země se táhnou Centrální Alpy, konkrétně masiv Vysokých Taur s mnoha třítisícovými vrcholy, na východě a severu pak Dachsteinský masiv a Berchtesgadenské Alpy.

Na ploše o rozloze 7 154 km² tu žije 515 327 obyvatel, většinou Rakušanů.

Historie

Salcbursko bylo osídleno již v pravěku. Starověké jméno Salcburku Iuvavum je keltského původu. Za římské nadvlády bylo Iuvavum správním střediskem provincie Noricum ripense. Od 6. století náleželo území pozdějšího Salcburska (kromě kraje Lungau) k Bavorskému vévodství (nejprve kmenovému vévodství Franské, resp. Východofranské říše a později státu Svaté říše římské). Okolo roku 690 založil sv. Rupert na troskách římského města Iuvavum biskupství, roku 696 klášter svatého Petra (Stift Sankt Peter) a roku 714 i ženský klášter benediktinek na Nonnbergu (Benediktinen-Frauenstift Nonnberg). V roce 798 bylo biskupství povýšeno na arcibiskupství a stalo se tak církevním centrem rakouských zemí a části Bavor (tzv. Altbayern).

Arcibiskupu Eberhardovi II., důležitému spojenci Štaufů, se v letech 1200 až 1246 podařilo z dosavadních menších hrabství, fojtství a soudních okrsků vybudovat pevné arcibiskupské panství. S uznáním hranic bavorským vévodou roku 1275 začíná poslední fáze postupného osamostatnění Salcburska a vymanění se z bavorského vlivu. Roku 1328 bylo v Salcbursku vydáno vlastní zemské zřízení, čímž se země stala samostatným státem v rámci Svaté říše římské.

Jako knížectví-arcibiskupství se Salcbursko vyvíjelo jako nárazníkový stát mezi Bavorskem a habsburskými zeměmi. V roce 1462 a na přelomu let 1525/26 došlo k selským povstáním. Kníže arcibiskup Leopold Anton von Firmian donutil v letech 1731/32 k emigraci asi 20 tisíc protestantů (tzv. salcburští exulanti, Salzburger Exulanten). Pro hospodářství nebyl v 16. století rozhodující jen obchod se solí, ale i dobývání zlata v údolí Gasteinertal v okolí obce Böckstein – výnosy byly svého času největší v Evropě.

Roku 1803 připadlo knížectví jako sekularizované kurfiřtství Ferdinandu III. Toskánskému, v roce 1805 společně s Berchtesgadenem Rakouskému císařství. Roku 1810 pak na krátký čas (opět) Bavorskému království a po Vídeňském kongresu (1816) bez Berchtesgadenu a Rupertiwinkelu už definitivně Rakousku. Samotné arcibiskupství bylo roku 1807 omezeno na území vlastního Salcburska a východu Severního Tyrolska. Roku 1813 byly některé jihozápadní okrajové části původního Salcburska připojeny k Tyrolsku a takto vymezené Salcbursko bylo mezi lety 1818–1825 nově územně zorganizováno jako součást Horních Rakous. 4. března 1849 se stalo rakouskou korunní a roku 1920 spolkovou zemí.

Nejvyšším legislativním orgánem země je salcburský zemský sněm.

Obyvatelstvo

Růst počtu obyvatel
Ke dni	Počet obyvatel
31. 12. 1900	192 763
07. 03. 1923	222 731
1939	267 169
01. 06. 1951	327 232
21. 03. 1961	347 292
12. 05. 1971	401 766
12. 05. 1981	442 301
15. 05. 1991	483 880
15. 05. 2001	515 327

Geografie

Salcbursko se rozprostírá na ploše 7 154,23 km². 174 kilometrů jeho hranic jsou hranice mezistátní, z větší části s Německem, z menší s Itálií.

Správní rozdělení

Salcbursko se dělí na pět politických okresů a jedno statutární město (Salcburk).

Okresy

Salcburk-okolí (Flachgau)
Hallein (Tennengau)
St. Johann im Pongau (Pongau)
Zell am See (Pinzgau)
Tamsweg (Lungau)

Statutární města

Salcburk (zemské hlavní město)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Salcbursko na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Solnohradsko ve Wikislovníku
Oficiální stránky

Okresy a statutární města spolkové země Salcbursko

statutární město	Salcburk

okresy	Hallein • Salcburk-okolí • St. Johann im Pongau • Tamsweg • Zell am See

Rakousko – Österreich – (A)

Rakouské spolkové země a jejich hlavní města

Burgenland (Eisenstadt) • Dolní Rakousy (St. Pölten) • Horní Rakousy (Linec/Linz) • Korutany (Klagenfurt) • Salcbursko (Salcburk) • Štýrsko (Štýrský Hradec/Graz) • Tyrolsko (Innsbruck) • Vídeň • Vorarlbersko (Bregenz)