Přeskočit na obsah

Sloup (okres Blansko)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sloup
Kostel Panny Marie Bolestné ve Sloupu
Kostel Panny Marie Bolestné ve Sloupu
Znak městyse SloupVlajka městyse Sloup
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecBlansko
Obec s rozšířenou působnostíBlansko
(správní obvod)
OkresBlansko
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°24′53″ s. š., 16°44′22″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel991 (2024)[1]
Rozloha7,65 km²[2]
Katastrální územíSloup v Moravském krasu
Nadmořská výška471 m n. m.
PSČ679 13
Počet domů251 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa úřadu městyseSloup 1
679 13 Sloup
sloup@sloup.info
StarostaIng. Martin Mikulášek
Oficiální web: www.mestyssloup.cz
Sloup
Sloup
Další údaje
OceněníVesnice roku
Kód obce582352
Kód části obce150665
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městys Sloup (v horském nářečí Slóp, německy Slaup) se nachází v okrese Blansko v Jihomoravském kraji zhruba 9 km severovýchodně od Blanska na okraji chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Žije zde 991[1] obyvatel. Dominantou Sloupu jsou Sloupsko-Šošůvské jeskyně s turisticky vyhledávanou Eliščinou jeskyní. Sloup je také významným poutním místem. Na Wanklově náměstí se nachází poutníky vyhledávaný barokní kostel Panny Marie Bolestné.

Název

[editovat | editovat zdroj]

Jméno vesnice je buď totožné s obecným slúp (motivací pojmenování mohl být nedaleký skalní masiv Hřebenáč sloupcovitého tvaru) nebo obecným slup - "past na chytání ryb". Druhá možnost je pravděpodobnější.[4]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1373, kdy jeho část držel Sulík z Konice. Část vsi patrně náležela k otaslavickému panství, protože ji po smrti svého nevlastního bratra Jana Pušky z Kunštátu nejml. zdědila jeho nevlastní sestra Machna z Valdštejna. Ta roku 1463 pohání Půtu ze Sovince a Doubravice, který v té době vlastnil hrad Holštejn, že jí protiprávně drží vsi Sloup, Šošůvku, Gadišinu, Bohdalůvku, Svatoňůvku, Vaňkouš, Hartmanice a les Bič.

Koncem 15. století měl ve Sloupu majetek Jakub ze Šárova, který ho prodal i s mlýnem roku 1491 Ludmile z Kunštátu, jež byla manželkou Vratislava z Pernštejna. Ves se tak stala součástí plumlovského panství. V roce 1587 koupil vesnice Sloup, Šošůvku a pustou ves Bohdalevsko Bernard z Drnovic na Rájci. Od této doby se stala obec součástí rájeckého panství, které vlastnili od roku 1667 Rogendorfové a od roku 1763 Salmové.

První škola zde byla postavena roku 1760. Roku 1862 byl Sloup povýšen na městečko.[5]

V roce 2000 získala obec 1. místo v 6. ročníku soutěže o titul Vesnice roku.[6] Dne 23. ledna 2007 byl obci vrácen status městyse.[7]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Významné osobnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Jan Nepomuk Soukop (1826–1892), moravský kněz, básník, folklorista, speleolog, skladatel textů duchovní hudby, národní buditel
  • Jan Knies (1860–1937), český archeolog, geolog, paleontolog a krasolog
  • Josef Trávníček (* 1921), český politik

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Pohled na obec od západu z modré turistické trasy
    Pohled na obec od západu z modré turistické trasy
  • Kostel Panny Marie Bolestné
    Kostel Panny Marie Bolestné
  • Interiér kostela Panny Marie Bolestné
    Interiér kostela Panny Marie Bolestné
  • Fara
    Fara
  • Hřbitov Salmů
    Hřbitov Salmů
  • Boží muka u mostu přes Žďárský potok
    Boží muka u mostu přes Žďárský potok
  • Kříž severně nad vesnicí u zelené turistické trasy do Žďárné
    Kříž severně nad vesnicí u zelené turistické trasy do Žďárné
  • Kříž vedle kostela
    Kříž vedle kostela
  • Hasičská zbrojnice
    Hasičská zbrojnice
  • Jeskyně Kůlna
    Jeskyně Kůlna
  • Sloupskosošůvské jeskyně
    Sloupskosošůvské jeskyně
  • Hřebenáč
    Hřebenáč

Panorama

[editovat | editovat zdroj]
Panoramatický pohled na obec od západu z modré turistické trasy
Panoramatický pohled na obec od západu z modré turistické trasy

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 465.
  5. ↑ KNIES, Jan. Blanský okres Vlastivěda moravská. Brno: GARN, 2008. 210 s. ISBN 978-80-86347-89-9. S. 177. 
  6. ↑ Vesnice roku
  7. ↑ Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. ledna 2007

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Vesnice roku
Telnice (1995) • Vratěnín (1996) • Svatý Jan nad Malší (1997) • Jiřetín pod Jedlovou (1998) • Olešnice (1999) • Sloup (2000) • Kameničky (2001) • Nečtiny (2002) • Vilémov (2003) • Kovářov (2004) • Bořetice (2005) • Liptál (2006) • Havlovice (2007) • Lidečko (2008) • Tučín (2009) • Ratměřice (2010) • Komňa (2011) • Řepice (2012) • Jesenik nad Odrou (2013) • Kateřinice (2014) • Krásná (2015) • Kašava (2016) • Heřmanov (2017) • Dolní Němčí (2018) • Lipová (2019)  • Kostelní Lhota (2022) • Ostrožská Lhota (2023) 
Města, městyse a obce okresu Blansko
Adamov • Bedřichov • Benešov • Blansko • Borotín • Bořitov • Boskovice • Brťov-Jeneč • Bukovina • Bukovinka • Býkovice • Cetkovice • Crhov • Černá Hora • Černovice • Deštná • Dlouhá Lhota • Doubravice nad Svitavou • Drnovice • Habrůvka • Hodonín • Holštejn • Horní Poříčí • Horní Smržov • Chrudichromy • Jabloňany • Jedovnice • Kněževes • Knínice • Kořenec • Kotvrdovice • Kozárov • Krasová • Krhov • Křetín • Křtěnov • Křtiny • Kulířov • Kunčina Ves • Kunice • Kuničky • Kunštát • Lazinov • Lažany • Letovice • Lhota Rapotina • Lhota u Lysic • Lhota u Olešnice • Lipovec • Lipůvka • Louka • Lubě • Ludíkov • Lysice • Makov • Malá Lhota • Malá Roudka • Míchov • Milonice • Němčice • Nýrov • Obora • Okrouhlá • Olešnice • Olomučany • Ostrov u Macochy • Pamětice • Petrov • Petrovice • Prostřední Poříčí • Rájec-Jestřebí • Ráječko • Roubanina • Rozseč nad Kunštátem • Rozsíčka • Rudice • Sebranice • Senetářov • Skalice nad Svitavou • Skrchov • Sloup • Spešov • Stvolová • Sudice • Suchý • Sulíkov • Světlá • Svinošice • Svitávka • Šebetov • Šebrov-Kateřina • Šošůvka • Štěchov • Tasovice • Uhřice • Újezd u Boskovic • Újezd u Černé Hory • Úsobrno • Ústup • Valchov • Vanovice • Vavřinec • Vážany • Velenov • Velké Opatovice • Vilémovice • Vísky • Voděrady • Vranová • Vysočany • Závist • Zbraslavec • Žďár • Žďárná • Žernovník • Žerůtky
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sloup_(okres_Blansko)&oldid=24337156“